Vláda slibuje stabilizaci hospodářství a ukotvení v EU a NATO

foto Ilustrační foto - Premiér Petr Fiala vystoupil 5. ledna 2022 na tiskové konferenci po jednání vlády.

Praha - Stabilizaci veřejných financí, ukotvení zahraniční politiky v EU a NATO, reformu penzí či splnění závazku dávat v roce 2025 na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu slibuje vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. Podporovat chce fotovoltaiku a výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, odklon od uhlí plánuje vláda stihnout do roku 2033. Dálniční síť slibuje rozšířit až o 200 kilometrů. Kabinet dokument schválil ve čtvrtek a dnes ho zveřejnil. Příští středu 12. ledna s ním má v plánu požádat Sněmovnu o důvěru.

Vedle ekonomiky, orientace na EU a NATO a penzijní reformy řadí vláda v preambuli prohlášení mezi priority také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout v polovině mandátu, aby byly účinné od roku 2024. Cestu ke stabilitě vidí v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže. Plánuje stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínky pro přijetí eura. Zrušit chce elektronickou evidenci tržeb, zvýšit plánuje limit pro povinnou registraci k DPH.

V sociální oblasti počítá vláda s důchodovou reformou, daňovými prázdninami pro početné rodiny či nižšími odvody u kratších úvazků. Zavést chce i automatickou valorizaci minimální mzdy. "Skutečnou důchodovou reformu" má v plánu do konce roku 2023. "Reforma bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu," stojí v programovém prohlášení.

Oproti dřívější programové části koaliční dohody do prohlášení vláda zařadila i pasáž o covidu-19. Označuje ho za závažné onemocnění, se kterým se ale "musíme naučit žít". Slibuje kvůli němu donekonečna neomezovat péči o ostatní pacienty a vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu, jejímž základem má být Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP). V ostatních oblastech zdravotnictví se vláda zaměří na prevenci či kontrolu kvality a dostupnosti péče. Chce také upravit financování.

Fialova vláda chce uzákonit, že v roce 2025 bude ČR dávat dvě procenta HDP na obranu. Pro efektivní financování armády a modernizaci plánuje zřídit obranný fond. Chce také předložit několik novel, včetně změny zákona o zadávání veřejných zakázek a ústavní novely, která by umožnila vládě rychleji vysílat vojáky do zahraničí.

Zahraniční politika ČR se má opírat o ukotvení v EU a NATO a dobré vztahy se sousedními státy. Důraz kabinet klade na ochranu lidských práv i prosazování českých zájmů a evropských hodnot ve světě. Vláda slibuje, že se úspěšně zhostí předsednictví v EU ve druhé polovině letošního roku.

V oblasti školství jsou hlavními cíli modernizace vzdělávání a snaha získat pro něj víc peněz. Slibuje udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách. Na kulturu chce vláda dávat jedno procento státního rozpočtu.

Budoucnost české energetiky vidí vláda v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Za klíčový obnovitelný zdroj považuje v podmínkách ČR fotovoltaiku. Vláda podpoří dlouhodobý provoz současných jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal) je pro ČR podle vlády příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje modernizovat ekonomiku a zvýšit kvalitu života.

Vláda počítá i se zastropováním dotací pro největší farmy, chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Ročně chce kabinet dávat alespoň tři miliardy korun na pozemkové úpravy. Do konce roku plánuje koalice předložit návrh na ústavní ochranu vody.

V oblasti MMR jsou hlavními cíli vlády podpora regionů, bydlení a nový stavební zákon. Jeho úpravu plánuje vláda předložit v první polovině letošního roku. Hlavní dopravní prioritou je dostavba chybějící infrastruktury. Do roku 2025 by se stávající dálniční síť měla rozšířit až o 200 kilometrů, klíčové bude pokročit při dostavbě Pražského okruhu a dálnic D35 a D1.

Do tří let chce vláda dokončit digitalizaci služeb veřejné správy. Chystá také reformu krizového řízení, která má stát lépe připravit na pandemie, povodně, sucho či kyberútoky. Dokončit chce vláda návrh nového trestního řádu i věcného záměru civilního řádu soudního. Legislativu chce obecně zkvalitnit a zjednodušovat povinnosti pro občany i podnikatele. K možným úpravám Ústavy bude kabinet přistupovat konzervativně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 27.04.2024 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je sobota 27. dubna 2024

Očekáváme v 17:00 18°C

Celá předpověď