Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, zvolí na sobotním sjezdu za svého předsedu Friedricha Merze. Jako nového šéfa strany si Merze, kterého německá média označují jako věčného konkurenta nyní již bývalé kancléřky Angely Merkelové, vybrali straníci v referendu, sjezd nyní jen vůli stranické základny potvrdí.
Nástupem Merze do vedení CDU je dalším krokem, kterým se strana odstřihává od středové linie vytyčené Merkelovou, protože nastupující předseda má podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům.
"Jestli éra Merkelové definitivně skončila, to lze nyní jen těžko hodnotit. Ale faktem je, že všichni ti, které bychom mohli zařadit do klubu Merkelové, stojí nyní až v druhé řadě," řekla v rozhovoru s rozhlasovou stanicí SWR2 politoložka trevírské univerzity Claudia Ritziová. Zdůraznila ale, že toto hodnocení platí jen v případě CDU, jejíž členové smýšlí konzervativněji než její voliči.
S politickým odchodem Merkelové, která v loňských zářijových volbách po čtyřech funkčních obdobích již kancléřský úřad neobhajovala a ani nekandidovala do Spolkového sněmu, hledá CDU novou identitu. Mnozí straníci tak do 66letého Merze vkládají naděje, že se mu podaří překonat vnitřní krizi, sjednotit názorové proudy a napravit loňský volební neúspěch, který byl pro CDU nejhorší v dějinách spolkové republiky.
V aktuální sondáži Deutschlandtrend televize ARD je 63 procent příznivců CDU přesvědčeno, že Merz bude dobrým předsedou. Mezi všemi německými voliči, tedy nejen mezi příznivci této konzervativní strany, má na Merze podle průzkumu takový názor 37 procent respondentů. Ve stranických preferencích ale zatím k žádnému obratu nedošlo, konzervativní unii tvořenou CDU a její bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) by podle Deutschlandtrendu volilo 24 procenta lidí, což se shoduje se zářijovým volebním výsledkem. Průzkum nadále těsně vede s 25 procenty vládní sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.
Zda se straně nový začátek pod Merzovým vedením podaří, to se může ukázat již letos, kdy se konají ve čtyřech spolkových zemích volby do regionálních parlamentů. V březnu v Sársku a v květnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku obhajují konzervativci křesla zemských premiérů, v říjnu pak chtějí premiérský úřad převzít v Dolním Sasku, kde jsou dosud v koalici s SPD slabší stranou.
O tom, že se CDU v Dolním Sasku v říjnu podaří uspět, nepochybuje Bernd Althusmann, který vede tamní zemskou organizaci konzervativců a který kandiduje proti sociálnědemokratickému premiérovi Stephanu Weilovi. "Friedrich Merz výrazně vstoupí do všech kampaní před zemskými volbami. Jsem optimistický, přinese nám to vítr do zad," řekl Althusmann.
To, že je Merz politikem jiného střihu než Merkelová, kladně hodnotí i další straníci, což se ukázalo ve vnitrostranickém referendu. V něm Merz jasně zvítězil hned v prvním kole s 62,13 procenty hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun. Referenda, kterým CDU hledala předsedu poprvé, se zúčastnilo 66 procent členské základny.
Stabilitu v předsednické funkci CDU hledala dlouho. Merkelová v roce 2018 předala vedení strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Ten ale po neúspěšných parlamentních volbách, do kterých vedl unii jako kandidát na kancléře, dal funkci k dispozici.
Krampová-Karrenbauerová s Laschetem patřili k blízkému okruhu Merkelové, Merz je naopak řazen k dlouholetým souputníkům bývalé kancléřky. V roce 2002 Merkelová vystřídala Merze v roli šéfa opozice, když se místo něj stala šéfkou poslanecké frakce CDU/CSU v parlamentu. O tři roky později Merkelová usedla v kancléřském křesle a Merz následně v roce 2009 po názorových sporech zcela opustil Spolkový sněm.
S blížícím se koncem éry Merkelové se Merz opakovaně pokusil dostat do čela CDU, v prvních dvou volbách ho ale porazili Krampová-Karrenbauerová a následně Laschet. Uspěl až nyní, což v sobotu potvrdí 1001 stranických delegátů.
Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl program zúžen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.
Související
Opoziční CDU/CSU vyzvala k ukončení odběru ruského plynu Nord Streamem 1
Merz byl zvolen novým předsedou německé CDU
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 50 minutami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 1 hodinou
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 3 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 5 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
včera
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
Třiapadesátiletého Čecha poslal bavorský soud na dva a půl roku do vězení za krádež pektorálu papeže Benedikta XVI., informoval deník Berchtesgadener Anzeiger. Šperk v podobě kříže na řetízku by se mohl brzy vrátit do kostela v bavorském Traunsteinu.
Zdroj: Lucie Podzimková