Brusel - Evropská unie nehodlá odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny, u jejíchž hranic je stále připravena k akci ruská armáda. Sedmadvacítka zatím nevidí důvod pro jejich stažení, které v neděli oznámily Spojené státy. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož pokračují vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou. O jejich posledním vývoji bude dnes evropské spojence informovat americký ministr zahraničí Antony Blinken.

USA kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě a povolily rovněž odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. EU podle Borrella prozatím krok Washingtonu kopírovat nebude. "Nemyslím, že bychom museli opustit Ukrajinu a odejít. Ale možná bude mít ministr Blinken více informací, o které se s námi podělí," řekl před jednáním novinářům v Bruselu Borrell.

Blinken se k zástupcům vlád evropské sedmadvacítky připojí na dálku a seznámí je mimo jiné s výsledkem pátečního jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Blinken po něm uvedl, že Washington je připraven písemně odpovědět na ruské požadavky, když Moskva zareaguje na obavy Západu týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic má Rusko na 100.000 vojáků a těžkou techniku.

Diplomaté očekávají, že ministři dnes potvrdí svůj záměr reagovat na případný ruský vpád do sousední země tvrdými ekonomickými sankcemi, o jejich konkrétní podobě se však bavit nebudou.

Z vyjádření některých vyjádření ministrů je přitom patrné, že unijní země stále nemají na možný rozsah sankcí jednotný pohled. Například rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg dnes odmítl možnost, aby se omezení dovozu z Ruska týkalo i plynu. Naproti tomu řada států zejména východního křídla EU volá po co nejtvrdších postizích včetně zablokování nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který má při dodávkách z Ruska obejít Ukrajinu.

"Pokud říkáme, že sankce budou (pro Rusko) neúnosné, musí být neúnosné. Jedině tak budou mít odstrašující účinek," řekl dnes litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Otázkou jsou pro mnohé diplomaty postoje Německa, jehož nová vláda se staví k možnému zablokování plynovodu otevřeněji než ta předchozí. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková i kancléř Olaf Scholz se však o víkendu skepticky vyjádřili například k možnosti odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Unijní diplomacie se přípravě sankcí věnuje již od prosince, kdy se na jejich uvalení v případě ruské agrese shodli lídři členských zemí. Podle vyjádření vysoce postaveného činitele je EU schopna postihy vůči Moskvě zavést v řádu dnů.