Vědci objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů
Mezinárodní skupině vědců se podařilo popsat prvního fosilního brouka ukrytého v desítky milionů let starém maďarském jantaru. Součástí týmu byl i Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Odborníci zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře pomocí moderní výpočetní tomografie a objev zařadili mezi kovaříky.
Přibližně pět milimetrů dlouhý fragment brouka z čeledi kovaříkovitých byl ukryt v jantaru u města Ajka, v západní části Maďarska. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait.
‚Práce mladé aktivistky na mě udělala dojem.‘ Britský vědec pojmenoval brouka po Gretě Thunbergové
Číst článek
„Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ vysvětluje důležitost objevu Robin Kundrata.
Brouk se bohužel v jantaru nedochoval celý, ale pouze jeho fragment. Skupina výzkumníků, složená z odborníků z Maďarska, Česka a Ruska, jej ale stejně díky dostupným informacím dokázala systematiky zařadit a studie byla publikována v prestižním odborném časopise Scientific Reports.
První fosilní brouk dostal jméno Ajkaelater merkli - jednak podle města Ajka a jednak na počest bývalého kurátora Maďarského přírodovědeckého muzea doktora Ottó Merkla.
Autoři studie se domnívají, že byl Ajkaelater merkli svým vývojem vázaný na dřevo, stejně jako jeho pravděpodobní dnešní příbuzní.
Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se v Maďarsku vyskytuje právě především v okolí města Ajka, v místě bývalé těžby hnědého uhlí.
Na Hodonínsku se rojí přemnožení chrousti. Poškozují kořeny stromů, škody jdou do milionů
Číst článek
„Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let. Vznikal tedy v období křídy, kdy na naší planetě stále vládli dinosauři. Vždy byl ale považován pouze za vedlejší produkt při těžbě uhlí, a snad i proto dnes máme k dispozici pouze zhruba 1500 kousků, z nichž asi jen stovka ukrývá fosilie živočichů,“ vysvětluje Márton Szabó z Maďarského přírodovědného muzea.
„Navíc se jedná o velmi malé kousky, takže obsahují pouze drobnější členovce, zejména hmyz,“ dodává maďarský vědec.
Druhohorní jantar se nachází téměř po celém světě, větší množství fosilií uložených v jantaru se ale objevuje pouze v některých lokalitách - například v Libanonu, Myanmaru, Španělsku nebo Francii.
