Le Penová svádí těsný boj o druhé kolo voleb ve Francii s další ženou

Pozornost ve francouzské kampani před dubnovými prezidentskými volbami se v posledních dnech soustředí zejména na dvě ženy. Jsou jimi kandidátka pravicových Republikánů (LR) Valérie Pécresseová a europoslankyně a šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Podle sobotního průzkumu deníku Le Monde mají totiž obě političky podporu shodně 15,5 procenta dotazovaných, a mají tak stejné šance postoupit do druhého kola voleb. S aktuálně 25 procenty na prvním místě si nadále drží výrazný náskok stávající prezident Emmanuel Macron.

Spolupracovníci Pécresseové o ní mluví jako o jediné kandidátce, která má šanci porazit Macrona. "Pécresseová začínala po ohlášení kandidatury s deseti procenty, teď už má přes 15 procent a předběhla Érika Zemmoura," zdůrazňuje dynamiku šéf její kampaně Patrick Stefanini. Zemmour je krajně pravicový bývalý novinář, který byl překvapením průzkumů před několika týdny. Pécresseová podle Stefaniniho uspěla díky tomu, že "sjednotila pravici a navíc působí důvěryhodně, odvážně a upřímně".

Výraznou pozornost na sebe zatím naposledy strhla Pécresseová minulý týden, když v diskusním pořadu stanice BFM TV konfrontovala moderátora Jeana-Jacquese Bourdina, který je obviněný ze sexuálního napadení.

Během víkendu zažil konfrontaci také Macron, když se ho student střední zemědělské školy během debaty dotázal, kdy hodlá říct, zda bude kandidovat. "Oznámím to ve správnou chvíli. (...) Odpověď bude v dalším díle," žertoval Macron a vysvětlil, že "má teď hodně práce".

Pro účast ve volbách je ve Francii potřeba nejen oficiálně oznámit svůj záměr kandidovat, ale také získat písemnou podporu 500 volených představitelů, například starostů nebo poslanců. Macron zatím nesplnil ani jednu z podmínek. Jeho pracovní cesty do jednotlivých krajů a debaty se studenty, zemědělci a dalšími skupinami obyvatel přesto působí spíše jako kampaň, píše BFM TV.

"Macronovi podporovatelé už nikdy neútočí na Marine Le Penovou," řekl europoslanec za Republikány a bývalý ministr pro migraci Brice Hortefeux deníku Le Monde. "Macronovým zájmem je především všude útočit na Valérii Pécresseovou, protože pochopil, že právě od ní přichází nebezpečí, zatímco ostatní kandidáti jsou jeho životní pojistkou. Ostatní kandidáti jsou jen diváci," je přesvědčen Hortefeux.

Ve Francii tak možná při cestě k urnám budou voliči hlasovat strategicky nebo budou volit "menší zlo", říká senátor za Republikány Bruno Retailleau. "Hlasovat pro Marine Le Penovou v prvním kole znamená zvýšit Macronovy šance na výhru. Nejlepším způsobem, jak prodloužit mandát současného prezidenta, je volit Érika Zemmoura nebo Národní sdružení," dodává.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Hon na čarodějnice, burácela Le Penová před podporovateli. Většina Francouzů ale verdikt soudu schvaluje

Lídr francouzské krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (Rassemblement National – RN) Marine Le Pen označila verdikt soudu, který jí na pět let zakázal kandidovat ve veřejných funkcích, za "čarodějnický hon". Podle ní se nejedná o spravedlnost, ale o politický akt. „Nevzdám se,“ prohlásila v neděli na demonstraci na náměstí Place Vauban nedaleko Eiffelovy věže před tisíci podporovatelů.

Více souvisejících

Marine Le Pen Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

před 1 hodinou

Komáři

V Česku se nachází invazní komár z Asie. Do budoucna může představovat problém

V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.

před 2 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou. 

před 3 hodinami

Politici si připomněli události 21. srpna 1968. (21.8.2025) Prohlédněte si galerii

Česko si připomíná srpen 1968. Pavel varoval před zkreslováním historie

Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Polská policie

Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Izraelská armáda

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

před 10 hodinami

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

před 11 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že během svého druhého funkčního období ukončil už sedm válek, a to bez nastolení „příměří“. Tvrdí, že Spojené státy sehrály klíčovou roli v ukončení konfliktů od Íránu přes Pákistán až po Rwandu. Ukazuje se však, že většina těchto válek buď nikdy vůbec neprobíhala, nebo skončila bez diplomatické dohody. Trump své mírové zásluhy nejen značně zveličuje, ale zároveň si je vymýšlí.

včera

včera

včera

Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy