Washington/Brusel - Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek uvedl, že aliance je připravená posílit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. NATO je podle něj také nadále otevřené dialogu s Moskvou.
Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní. "V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc," citovaly agentury amerického prezidenta. CNN jeho vyjádření vnímá tak, že Washington své vojáky přesune výhradně do států, které jsou členy Severoatlantické aliance. Pentagon už dříve uvedl, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.
Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. The New York Times ale už v pondělí napsal, že prezident uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy. Konkrétně v minulosti média zmínila i Rumunsko.
Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku. Zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského měla podílet i Praha.
"Ze strany NATO jsme připraveni zapojit se do politického dialogu. Jsme ale také připraveni odpovědět v případě, že se Rusko rozhodne pro konfrontaci v ozbrojeném konfliktu," řekl Stoltenberg v Bruselu na on-line konferenci, informovala agentura Reuters
"Jsme připraveni posílit naši vojenskou přítomnost ve východní Evropě, abychom zamezili nedorozumění ohledně našeho odhodlání," uvedl šéf NATO. Severoatlantická aliance podle něj ale neplánuje na Ukrajinu nasadit vojáky.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci odůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale opakovaně tento scénář odmítá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že válka nebude, pokud to bude záviset na Moskvě. Zároveň Západ kritizoval za to, že ignoruje ruské požadavky, mimo jiné na zamezení rozšiřování NATO na východ. Washington opakovaně Moskvu varuje před tvrdou - i když ne vojenskou - reakcí, pokud se nakonec skutečně rozhodne na Ukrajinu zaútočit.
Hromadění ruských vojáků u hranic s Ukrajinou a v Bělorusku může podle Stoltenberga vést k "plnohodnotné ruské invazi", Západ ale musí být připravený na různé projevy ruské agrese, které nutně nemusí znamenat pozemní útok. Může se jednat například o kybernetickou hrozbu, pokus o puč či sabotáž, vyjmenoval příklady šéf NATO.
Zelenskyj nezaznamenává eskalaci napětí, válka by se neomezila na Ukrajinu
Ukrajina ve sporu s Ruskem nepotřebuje paniku, napětí se nyní nevyhrocuje, i když se to do budoucna nedá vyloučit, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci pro západní novináře také podle agentur apeloval, že Západ by měl otevřeně říct, zda Ukrajina jednou vstoupí do Severoatlantické aliance. Kromě členství v NATO nevidí pro svou zemi prezident žádné jiné bezpečnostní záruky.
"Nepotřebujeme paniku (ohledně případné ruské invaze), potřebujeme stabilizovat naši ekonomiku," zdůraznil Zelenskyj podle agentury AFP.
Ukrajinský prezident připustil, že nedokáže říct, zda "zítra či v únoru vypukne válka", podotkla agentura Reuters. Pokud by konflikt vypukl, neomezil by se jen na území Ukrajiny, varoval Zelenskyj s tím, že by měl podobu hybridní války. Prezident také pokládal za vhodné zdůraznit svou plnou důvěru v ukrajinskou armádu, zocelenou osmi lety bojů s proruskými separatisty na východě země, jejíž úroveň podle prezidenta není slabší než schopnosti armád členských států Severoatlantické aliance.
"Nyní nezaznamenáváme větší eskalaci než dříve. Ano, zvětšil se počet (ruských) vojáků (u hranic Ukrajiny), ale na to jsem upozorňoval už na začátku loňského roku, kdy Rusko podnikalo vojenská cvičení. Teď se nedomnívám, že situace je napjatější, než byla tehdy, kdy (ruská) cvičení vrcholila. Ale tehdy se nevedla taková informační politika," řekl šéf státu podle agentury Unian a apeloval na média, aby informovala vyváženě a novináři si všímali, že po kyjevských ulicích tanky nejezdí.
Zelenskyj, který měl ve čtvrtek večer dvouhodinový rozhovor s americkým prezidentem Bidenem, opět popřel případné rozpory a napětí, o kterých se po telefonátu zmiňovala americká média. "Nemáme nedorozumění s prezidentem Spojených států. Prostě hluboce chápu, co se děje v mém státu, zatímco on (Biden) hluboce chápe, co se děje v USA, a to je vše," řekl Zelenskyj podle agentury Unian.
Proti tvrzení televizní stanice CNN, že čtvrteční rozhovor obou prezidentů se příliš nepodařil, protože se oba lídři neshodli na míře rizika ruské invaze na Ukrajinu, se mezitím už ohradil Bílý dům i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Zdroj CNN popsal rozhovor jako "dlouhý a upřímný", Biden v něm údajně varoval před bezprostředně hrozícím útokem a řekl, že invaze je nyní v podstatě jistá a dojde k ní někdy v únoru, až dostatečně promrzne půda. Zelenskyj však podle CNN znovu zopakoval svůj postoj, že hrozba z Ruska je "nebezpečná, ale nejednoznačná".
Za cynická označil Zelenskyj slova Lavrova, který ukrajinského prezidenta pozval k návštěvě Moskvy či jiných ruských měst. Připomněl, že ruská strana dopředu odmítá na možných setkáních hovořit o Donbasu, částečně ovládaném proruskými separatisty, aby Kyjev přiměla k přímým jednáním s povstalci. To až dosud Ukrajina odmítá učinit, separatisty totiž pokládá za pouhé loutky Moskvy.
"K čemu je takové poselství? Vždyť říkají, že nemůžou jednat o Donbasu, že je to vnitřní věc. Proč vybízí k takové podobě schůzky, aby s tím pozvaný nesouhlasil? O čem pak jednat? Vždyť (Lavrov) je dospělý, prý s bohatými zkušenostmi. Proč navrhuje něco, co nepovede k žádnému výsledku? Asi je mu jedno, zda na hranici lidé umírají. Je to tupý cynismus," rozhořčil se Zelenskyj a zdůraznil, že jako ukrajinský prezident musí o Donbasu jednat. Současně ujistil, že se nebojí schůzky s ruskými představiteli. Zdůraznil, že je pro seriózní jednání, které by mělo smysl.
Agentura Unian připomněla, že Lavrov označil ukrajinského prezidenta za "mládežníka" a "našeho odchovance", protože svého času jako herec vystupoval v ruské televizi. Ministr prohlásil, že Rusko je připraveno jednat s ukrajinským vůdcem, ať v Moskvě, Petrohradu či v Soči, ale pouze o zlepšení a normalizaci bilaterálních vztahů.
Moskva označuje konflikt v Donbasu, který si od jara 2014 vyžádal podle odhadů přinejmenším 13.000 mrtvých, za "občanskou válku", zatímco podle Kyjeva jde o "agresi Ruska" a nevyhlášenou válku proti Ukrajině.
