Zabíjejí ochránci zvířat zvířata?

Kdo má vizi a razí si za ní cestu bez ohledu na to, jak dlouho mu to bude trvat, má velkou šanci, že se mu to jednou podaří, alespoň částečně. PETA jasnou vizi má – svoboda zvířat, která nebudou sloužit člověku – ani psi nebo kočky. Samozřejmě ani koně. Ani zvířata v ZOO, laboratorní, kožešinová. A nebudou se žádná zvířata jíst. Ale za touto organizací jsou od roku 1998 už desetisitíce utracených zvířat.

V roce 2014 Ve Virginii v USA bezpečnostní kamera zachytila zaměstnance organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), jak odnáší z verandy pana Wilber Zarateho čivavu Mayu – zjevně psa, který měl majitele a péči, nikoliv toulavé, opuštěné zvíře v nouzi. V té době měla PETA smlouvu s majitelem zdejšího mobilheim parku o odchytu toulavých psů a koček. Rodina po zmizení psa a zhlédnutí záběrů kontaktovala organizaci PETA, ale její pracovníci popřeli, že by se vůbec na uvedené adrese majitele psa nacházeli. Když jim bylo řečeno, že jsou k dispozici záběry z bezpečnostní kamery, hovor ukončili. O dva dny později zástupci organizace přišli se zprávou, že je fenka, kterou dostala dcera Zarateho rok předtím k Vánocům, mrtvá. Utratili ji několik hodin po odchytu, aniž by čekali zákonných 5 dní. Zarate tvrdil, že PETA razí politiku likvidace těchto zvířat, protože „považuje vlastnictví domácích mazlíčků za formu nedobrovolného otroctví“. PETA obvinění popřela, ale uznala utracení čivavy jako svou velku chybu. Rodina se chtěla soudit o 9 milion dolarů, nakonec dostala odškodné ve výši 50 tisíc dolarů, PETA dostala také pokutu 500 dolarů za porušení zákona.

Nicméně tato záležitost vzbudila zájem o to, kolik zvířat je v organizaci usmrceno. Výsledky šetření byly překvapivé. V roce 2014 Huffington Post uvedl: „Útulek organizace PETA v Norfolku přijal 1 606 koček, z nichž 1 536 bylo utraceno. Z 1 025 přijatých psů bylo utraceno 788.“ (Údaje z The Virginia Department of Agriculture and Consumer Services). Procento utracených pet zvířat kolísá mezi 70–80 %, bývalo i vyšší. 

Mediální zájem o problematiku eutanazií nechtěných mazlíčků vzbudila už před lety kauza „101 Dalmatians“ – po úspěchu filmu z roku 1996 byl o puntíkatá štěňátka obrovský zájem – avšak poté, co povyrostli a ztratili svou roztomilost, následoval přetlak těchto psů v amerických útulcích. Mnoho z nich bylo utraceno. U organizace PETA nic nového, praktikovala eutanazii léta – a praktikuje. Téměř 70–80 % zvířat je utraceno, z tohoto počtu se z 80 % jedná o zdravá zvířata. V letech 1998–2020 utratila kolem 40 tisíc psů a koček. Postupně se oddělily dva proudy přístupu aktivistů – no-kill nebo kill – jako nutné zlo, kdy je lepší zvířeti nabídnout rychlou smrt než strádání.

Co z toho vyplývá pro přístup této organizace ke koním – pokud by svou vizi jednou naplnili a koně by přestali být využívaní pro ježdění, tah, ale i pro show (její kampaň se týká i sestry Appassionaty – nejúspěšnější evropské show Cavalunna), rozhodně by tyto aktivisty netrápilo, že by koní prudce ubývalo. Radši smrt než otročit člověku.

 

Chcete mít koně? Doložte kvalifikaci

Od 30. listopadu 2022 bude muset ve Francii každý, kdo chce vlastnit koně v zájmovém chovu, doložit znalosti o specifických potřebách koní. Francouzská jezdecká federace (FFE) už v roce 2019 zahájila povinnost vzdělávání majitelů koní – skládá se ze vzdělávacího modulu na FFE a praktickou část splňuje úroveň Galop® 4.

Prezident Serge Lecomte usiloval u právní rámec této iniciativy, což se podařilo a zákon byl 16. listopadu 2021 přijat parlamentem a 1. prosince 2021 zveřejněn v Úředním věstníku. Cílem zákona č. 2021-1539 ze dne 30. listopadu 2021 je boj proti týrání zvířat a posílení vazby mezi zvířaty a lidmi (viz zejména články 1, 21 až 24).

Soukromí majitelé koní, kteří ještě nemají certifikát od národní federace, musí absolvovat kurz z managementu koní. Nový zákon také ukládá povinnost zaznamenat do průkazu koně údaj o neurektomii, která je ve Francii povolená pro léčebné účely, ale kůň se nesmí zúčastnit závodů a dostihů. Zákon se také týká ustájení koní. Pokud majitel koně neplatí za ustájení, zákon to interpretuje jako opuštění zvířete. Po formálním upozornění majitele a třech měsících neplacení může provozovatel stáje podat žádost na soud, který má právo schválit dražbu koně.

Linda Tellington-Jones opouští Havaj

Ve svých 85 letech a po dvaceti letech života na Havaji světoznámá trenérka a autorka metody Ttouch míří na Floridu. Odpočinek však nemá v plánu. Z Floridy, kde bude nově sídlit v Jupiters Farm severně od Palm Beach, se jí bude lépe cestovat po Severní Americe a do Evropy, kde už má vyjednané termíny workshopů. Na konci března v UK, v dubnu v Německu a ve Švýcarsku, v květnu opět v Německu, ve Švýcarsku a v Itálii, v červnu i v Rakousku. Zatím – do odjezdu do Evropy, pořádá on-line kliniky. Jak zmínila na svém webu: „Jedním z velkých požehnání covidu byla skutečnost, že jsme zjistili, že můžeme oslovit mnohem více lidí pomocí Zoom, více než dva roky probíhaly interaktivní kliniky on-line každý týden.“ Každopádně to bude letos šance vidět opět Lindu v akci naživo v Evropě.

Filmový Seabiscuit je za duhovým mostem

Popcorn Deelites, anglický plnokrevník, který hrál Seabiscuita ve stejnojmenném filmu nominovaném na Oskara, ve 24 letech prohrál boj s komplikovanou kolikou 20. ledna 2022. Byl jedním ze sedmi koní, kteří ve filmu účinkovali. Popcorn Deelites běhal na dráze 6 let, vyhrál 11 z 58 dostihů a vyběhal celkem 56 tisíc dolarů.

Větší slávu získal ve filmu. Představoval Seabiscuita právě v dostizích, každý z dalších 6 jeho dvojníků měl jiné specifické dovednosti – např. ležet na boku a spát. Popcorn Deelites strávil poslední roky svého života v útulku pro dostihové koně Old Friends Thoroughbred Farms – vpravo na snímku s kamarádem Special Ring. Film byl natočen podle knihy Laury Hillenbrand – Seabiscuit: An American Legend, která vyšla v roce 1999 a u nás v češtině pod názvem Sázka na outsidera.

Platinová mince s královnou na koni

Blíží se 70. výročí panování královny Alžběty II. Velkolepé oslavy proběhnou v červnu 2022. Vyjdou na 300 až 450 milionů korun. V prosinci loňského roku Královská mincovna (The Royal Mint) odhalila novou sadu mincí na počest královny Alžběty II., která se v únoru 2022 stane prvním panovníkem, který oslaví platinové jubileum – 70 let na trůnu. 6. ledna The Royal Mint odhalila další dvě nové mince do sbírky – minci 50p a 5£ s novým portrétem Jejího Veličenstva královny na koni. Hlavy 50p a 5£ mincí navrhl umělec John Bergdahl.

Klisna po téměř roce nalezena mrtvá

27. února 2021 při vytrvalostním závodě v Arizoně ve Wickenburgu jezdkyně Lori van Zueyn spadla ze své klisny Ameera (psali jsme v Křížem krážem). Klisna utekla a organizátoři závodu se za ní vydali – což byla zřejmě největší chyba, protože vyděšená klisna o to víc prchala. Nakonec ji v den závodů nenašli, ale majitelka se nevzdávala.

Klisnu hledalo mnoho lidí, po sociálních sítích se sdílely fotografie, pátralo se v ohradách „kill-pen“. Původní odměna nálezci 5 000 dolarů se zvýšila na 10 000. V pátrání po klisně tak byly zapojené stovky lidí, všichni hledali Ameeru a doufali ve šťastný konec. Také jsem pravidelně kontrolovala, zda se klisna našla. Nicméně minulý měsíc majitelku klisny navštívil mladý pár, který objevil tělo koně – v kaňonu nedaleko oblasti, kde utekla. Majitelce dovezli výstroj, která byla u těla. Patřila hledané klisně. Na stránkách americké vytrvalosti se pak rozebírala celá situace. Majitelka je přesvědčená, že pravděpodobnou příčinou zběsilého úprku klisny bylo její pronásledování.

Julia Roberts řádí v sedle mezi barely

Slavná „Pretty Woman“ vlastní koně na svém ranči v Taos v Novém Mexiku. Od dětství ráda jezdila a především ji bavilo barelové ježdění. Také natočila dokumentární film o koních v Mongolsku (Wild Horses in Mongolia). A v komedii Nevěsta na útěku s Richardem Gere pádí na koni do západu slunce. „Když jste v kontaktu s koňmi, dozvíte se mnohé o sobě,“ říká Julia Roberts, stále aktivní v sedle.

Propagace filmu vyděšením

Když si v Teheránu dojdete nakoupit a náhle vtrhnou přímo do nákupního centra ozbrojení příslušníci ISIS na koních i pěšmo, nejspíš začnete prchat a slabší povahy křičet. Přesně takový chaos vyvolali v Iránu před 4 lety herci, kteří tímto způsobem propagovali film „Damascus Time“ o dvou pilotech, kteří zachraňují obyvatele syrského městečka obklíčeného teroristy ISIS. Režisér Ebrahim Hatamikia se na twitteru omluvil za tento akt a nepříjemnosti, které mohl vyvolat. Také se zmínil, že on sám měl představu, jak herec v kostýmu teroristy se zrzavými vousy bude stát před obchoďákem a lidé se s ním budou fotit. Neměl v úmyslu žádné koně, žádné davy, žádný křik. Nicméně to tak dopadlo a samozřejmě to jistou publicitu filmu přineslo.