V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun), téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu. Evropská pomoc přitom v posledních měsících podle něj zdaleka nestačila na to, aby zaplnila mezeru, která vznikla kvůli výpadku americké podpory.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
- Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
- Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Institut: Evropa za dva měsíce roku vyčlenila na pomoc Ukrajině šest miliard eur
V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun), téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu. Evropská pomoc přitom v posledních měsících podle něj zdaleka nestačila na to, aby zaplnila mezeru, která vznikla kvůli výpadku americké podpory.
Nový balíček pomoci Spojených států, který o víkendu schválil Kongres, je proto klíčový, ale ve zveřejněných číslech zatím není zahrnut, napsal institut a poznamenal, že jeho zjištění zahrnují pomoc oznámenou k 29. únoru letošního roku. K tomuto datu od začátku ruské invaze podle něj vyčlenili evropští dárci a Evropská unie celkem 89,9 miliardy eur na vojenskou, humanitární a finanční podporu Ukrajiny. USA na ni vydaly 67 miliard eur.
Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci
Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Podle některých ale europarlament příliš prosazoval klimatická opatření na úkor spalovacích motorů nebo konkurenceschopnosti Evropy, která je nízká i kvůli administrativním překážkám. Jiní naopak uvádějí, že pro životní prostředí bylo za toto funkční období možné učinit více. Vyplynulo to z ankety ČTK před eurovolbami, které se konají od 6. do 9. června.
Lipavský bude v Budapešti jednat s protějškem Szijjártóem i o Ukrajině
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes bude v Budapešti jednat se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině napadené Ruskem. Šéf české diplomacie také vystoupí na univerzitě Ludovika a setká se s budapešťským primátorem Gergelem Karácsonyem.
Česko a Maďarsko se výrazně liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Zatímco Česká republika poskytuje i vojenskou pomoc, Maďarsko takový postoj nesdílí.
Dva ruští vojáci se doznali ke trojnásobné vraždě na Ukrajině, píše Kommersant
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se přiznali, že ve dvou vesnicích, zavraždili tři lidi, včetně starostky obce Abrykosivka, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant. Jeden z předpokládaných pachatelů je recidivista ze Sibiře, který byl v Rusku dříve odsouzen i za vraždu. Nyní mu hrozí doživotí, dodal deník.
O zločinech policii informoval zdravotník z obce Podo-Kalynivka. Když policisté na místo přijeli, našli v jednom domu tělo ženy, kterou - soudě podle nábojnic - zastřelili automatickou puškou kalašnikov. Pachatelé ve snaze zamaskovat zločin tělo polili hořlavinou a pak do domu vhodili granát, jehož výbuch způsobil požár. Přesto byla mrtvá rozpoznána.
Ruští navrátilci z války mají v Rusku na svědomí nejméně 107 životů
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Smrtelné nebezpečí často hrozí příbuzným bývalých vojáků, podotkl portál. Mnoho vražd mělo podle něj také souvislost s alkoholem. "Veteráni" často napadali a vraždili své známé, s nimiž popíjeli.
Ruským vězňům naverbovaným do bojů podle dřívějších podmínek stačilo odsloužit na frontě šest měsíců, po nichž byli propouštěni na svobodu. Média upozorňovala, že se na svobodě mnohdy ocitli i lidé, kteří byli odsouzeni za brutální vraždy, což vyvolávalo pobouření u pozůstalých. Nově jsou ale vězni často do bojů vysíláni až do konce takzvané speciální vojenské operace, což je ruské oficiální označení pro válku na Ukrajině,
Macron: Evropa už nemůže v oblasti bezpečnosti dál spoléhat na USA
Americký bezpečnostní deštník nad Evropou je minulostí, evropské země si musejí vytvořit vlastní hodnověrnou obrannou strategii, pokud chtějí přežít. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron při projevu na Pařížské univerzitě, který si načasoval na šest týdnů před volbami do Evropského parlamentu.
Podle Macrona Evropa potřebuje vlastní protiraketový deštník, pozemní střely s dlouhým doletem a další systémy, aby se dokázala ubránit v současném geopolitické realitě. „Evropa nebude (pro USA - pozn. red.) geopolitickou prioritou po následující roky, dekády, jakkoliv je naše aliance silná," řekl Macron na půdě Sorbonny.
Na frontě je patová situace, je čas na mírová jednání, tvrdí Lukašenko
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Jak Moskva, tak Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Rusko podle německého ministra už vyrábí více zbraně než potřebuje na Ukrajině
Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.
Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky "velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech". Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. "Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu," uvedl Pistorius.
Vláda USA bude po průlomu v Kongresu schopná po zbytek roku dodávat Ukrajině to, co potřebuje, odhaduje Bidenův poradce Jake Sullivan.
Ukrajinské drony poškodily na jihozápadě Ruska ocelárnu, uvádějí média
Ukrajinské drony v noci na dnešek poškodily významnou ocelárnu v Lipecké oblasti na jihozápadě Ruska, tvrdí zdroj agentury Reuters z ukrajinské rozvědky. Škody způsobené v ocelárně by podle tohoto zdroje mohly mít dlouhodobý dopad na chod zařízení.
AP: Kyjev k útokům proti ruským cílům nasadil střely ATACMS dodané tajně z USA
Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu podle agentury AP poprvé použila taktické balistické střely s delším doletem, které jí tajně dodaly Spojené státy. K úderu proti ruským jednotkám je Ukrajinci nasadili také v noci na dnešek, řekli AP nejmenovaní američtí činitelé.
Zelenskyj přivítal schválení další vojenské a ekonomické pomoci od USA
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc Spojených států Kyjevu, jenž se brání ruské agresi.
"Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností," uvedl dnes na platformě Telegram Zelenskyj. Reagoval na to, že americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu.
Lipavský a Slotová ocenili Bidenův podpis pro podporu Ukrajině
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nizozemská ministryně zahraničí Hanke Bruinsová Slotová ocenili, že dnes americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Po dnešním společném setkání novinářům řekli, že považují jeho rozhodnutí za velmi důležité. Podle Slotové to však neznamená, že je možné v podpoře Ukrajiny polevit, naopak je nutné úsilí zvýšit.
Biden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, hlásí rychlé obnovení vojenské pomoci
Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Ruská pravoslavná církev suspendovala kněze, jenž sloužil mši u hrobu Navalného
Ruská pravoslavná církev suspendovala na tři roky kněze Dimitrije Safronova, jenž se účastnil pohřbu opozičního předáka Alexeje Navalného a po 40 dnech od smrti kritika Kremlu vedl u jeho hrobu zádušní mši. Informovala o tom dnes ruská média i světové agentury s odvoláním na dekret podepsaný hlavou ruské pravoslavné církve patriarchou Kirillem. Ten je považován za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina a podporuje jeho válečné tažení proti Ukrajině.
