Praha - Nové návrhy a sliby přineslo dnes jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se konalo v Istanbulu ve 34. den ruského útoku na Ukrajinu. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celé Ukrajině zavládl mír a začal fungovat systém bezpečnostních záruk. Ruské ministerstvo obrany po rozhovorech uvedlo, že Moskva výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nicméně uvedl, že Spojené státy nezaznamenaly náznaky toho, že by diplomatické rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou postupovaly \"konstruktivním způsobem\".
Moskva a Kyjev neoznámily žádné dohody ohledně klidu zbraní nebo budoucnosti okupovaných částí Ukrajiny, Ukrajinci však po schůzce prezentovali dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které ohledně dohody s Ruskem veřejně předložili, napsala agentura Reuters. Ukrajinská delegace oznámila, že Kyjev je připraven přistoupit na vojenskou neutralitu. V praxi by to znamenalo, že by na ukrajinském území nebyly cizí vojenské základny a země nevstoupila do vojensko-politických aliancí jako je NATO.
Takový vývoj Ukrajinci podmiňují splněním několika bodů. Jednak je to ukončení bojů na Ukrajině, které si za necelých pět týdnů vyžádaly zřejmě tisíce mrtvých na obou stranách. Dále je to vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů. Bezpečnost Ukrajiny by podle ukrajinského vyjednávače Davyda Arachamiji mohli garantovat stálí členové Rady bezpečnosti OSN - tedy USA, Británie, Čína, Francie a Rusko, jakož i další státy jako Turecko, Německo, Kanada, Itálie, Polsko a Izrael, píše agentura PAP.
Tyto záruky by také měly pomoci Ukrajině vstoupit do Evropské unie. Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu. Jakoukoli dohodu s Moskvou by zároveň museli schválit Ukrajinci v referendu.
Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij označil dnešní jednání za konstruktivní a uvedl, že ukrajinské návrhy prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Medinskij ovšem zároveň podle agentury TASS upozornil, že Ukrajina a Rusko před sebou mají ještě "dlouhou cestu", než bude připravena dohoda o podmínkách přijatelných pro obě strany.
Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin oznámil, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Fomin to označil za součást snahy zlepšit atmosféru kolem mírových jednání, ruským jednotkám se nicméně v těchto oblastech v posledních dnech nedařilo posilovat své pozice a ukrajinská strana naopak hlásila úspěchy.
Šéf americké diplomacie Blinken vpodvečer uvedl, že ruská prohlášení o stahování vojska z některých částí Ukrajiny by mohla být pokusem "klamat lidi a odvést pozornost". Podobně se v rozhovoru s agenturou Reuters vyjádřil nejmenovaný západní činitel, podle nějž Rusko nebere rozhovory vážně a používá je ke hře o čas. Mluvčí Pentagonu John Kirby potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině "osvobození" Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin prohlásil, že "republika" bude zvažovat možné připojení k Rusku, až dostane pod kontrolu celé území ukrajinské Doněcké oblasti. Rusko v únoru válku rozpoutalo právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, útočit však začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o "demilitarizaci a denacifikaci" země. Postup ruských jednotek se následně za tvrdého odporu Ukrajinců na některých místech zadrhl.
Rusové i dnes pokračovali v ostřelování ukrajinských měst. Nejméně 12 mrtvých a 33 raněných si podle místních úřadů vyžádal zásah sídla oblastní správy v jihoukrajinském městě Mykolajiv. Starosta severoukrajinského Černihivu Vladyslav Atrošenko oznámil, že ruské ostřelování ve městě od počátku invaze zabilo přes 350 lidí. "Ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400," řekl.
Rozhovory několika předních světových státníků dnes pokračovaly diplomatické snahy kolem války na Ukrajině. Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v telefonátu s Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Šéfovi Kremlu představil plán evakuace, který Francie připravila společně s Řeckem a Tureckem. Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný, sdělil ale po jednání Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci "bude přemýšlet". Prezidenti také probírali ruský požadavek, aby státy figurující na ruském seznamu "nikoli přátelských zemí" začaly platit za ruský plyn v rublech, uvedla agentura RIA Novosti.
Nizozemsko a Belgie mezitím oznámily, že vyhostí některé pracovníky ruských ambasád, které viní ze špionáže a považuje je za hrozbu pro svou bezpečnost. Podobný krok dnes ohlásilo i Irsko. Za nežádoucího byl prohlášen také jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze. Moskva avizovala odvetná opatření.
Polská vláda schválila návrh zákona zakazujícího dovoz uhlí z Ruska. Polsko patří mezi ty země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v EU prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu. Šéf české diplomacie Jan Lipavský při dnešním jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou v Berlíně uvedl, že Evropa může dosáhnout energetické bezpečnosti jen společně a jednotně musí rovněž hledat způsoby, jak odklonem od ruských fosilních surovin zabránit Moskvě financovat invazi na Ukrajinu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů je situace v zemi napjatá. Zároveň znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku a zmínil se o možnosti uvalit v EU embargo na dodávky ruské ropy. Prezident později na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval i za významnou humanitární a bezpečnostní asistenci.
Na ukrajinsko-ruská vyjednávání reagovaly některé měny. Výrazně posílilo euro, dařilo se také koruně. Posílily i evropské akcie. Ruský rubl zpevnil o více než sedm procent a dostal se na nejvyšší úroveň od 25. února, tedy od druhého dne války na Ukrajině. Později nicméně o část zisků přišel. Podle analytiků nyní ruskou měnu podporuje záměr prodávat ruský plyn za rubly a povinnost ruských podniků směňovat za rubly 80 procent devizových příjmů, napsal Reuters.
Česká sněmovna dnes umožnila vládě prodloužit do konce května nouzový stav v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi.
USA zatím nevidí náznak pokroku v rozhovorech Kyjeva a Moskvy, řekl Blinken
"Je tu to, co Rusko říká, a je tu to, co Rusko dělá, a my se soustředíme na to druhé," řekl Blinken. "A Rusko dělá to, že pokračuje v týrání Ukrajiny," dodal.
Rusko a Ukrajina dnes oznámily průlom v jednáních o možném řešení konfliktu. Moskva po rozhovorech řekla, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ukrajinská strana pak navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Boje včetně ostřelování ukrajinských měst ruskými silami nicméně na Ukrajině pokračují.
"Pokud se (ruští představitelé) nějak domnívají, že může uspět pokus podmanit si jen východní nebo jižní část Ukrajiny, tak se zase jednou hluboce mýlí," pokračoval Blinken.
Podle západního zdroje agentury Reuters zatím Rusko neprokázalo, že v rozhovorech pokračuje s vážným úmyslem, a zdá se, že pomocí nich hraje o čas. Přímá jednání jsou podle zdroje nicméně v současné chvíli nadále nejlepší cestou vpřed. "Doufáme, že se to v určité fázi začne brát vážně a povede to ke klidu zbraní. Ale jsme skeptičtí ohledně toho, zda se to bere vážně již teď. Nicméně chceme být svědky toho, že vyjednávání nakonec přinesou klid zbraní," řekl.
