Francii čeká první kolo prezidentské volby, největší šance mají Macron a Le Penová

Ve Francii se v neděli koná první kolo prezidentských voleb, o funkci usiluje 12 kandidátů. Post hlavy státu obhajuje Emmanuel Macron, který má podle průzkumů velké šance na vítězství a zisk dalšího pětiletého mandátu. Favoritkou na postup do druhého kola je rovněž krajně pravicová europoslankyně Marine Le Penová, v posledních dnech se na ni dotahuje také krajně levicový Jean-Luc Mélenchon.

Výsledky voleb může zásadně ovlivnit nevýrazná předvolební kampaň i očekávaná, na francouzské poměry nízká volební účast okolo 70 procent. Pokud nikdo v prvním kole nezíská absolutní většinu, což se zatím zdá nepravděpodobné, o vítězi rozhodne druhé kolo 24. dubna.

Předvolební kampaň poznamenala nejprve pandemie covidu-19, pak válka na Ukrajině a nakonec i nepokoje na Korsice po zabití korsického nacionalisty spoluvězněm. Macron se do kampaně zapojil až na poslední chvíli a vynechal i televizní debatu s ostatními kandidáty, kteří mu vyčítají nezájem o volby. Macron se od začátku ruské invaze na Ukrajinu intenzivně věnoval diplomatickým snahám o urovnání konfliktu, což mu bralo čas na účast v kampani, ale stoupl díky tomu v očích části Francouzů a jeho volební preference rostly. Naopak Le Penovou, která v minulosti inklinovala k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruské banky jí půjčily peníze na předvolební kampaň, ruská invaze dočasně oslabila.

Ruská invaze na Ukrajinu se promítla do kupní síly Francouzů, kterou považují za jedno z nejvýznamnějších témat voleb. Francouze trápí rostoucí ceny potravin a pohonných hmot, nedostupnost bydlení, chudoba a celkový růst životních nákladů. Snížení daňové zátěže na podporu kupní síly slibuje Macron i Le Penová, naopak Mélenchon prosazuje progresivnější zdanění.

Velké rozdíly mezi kandidáty jsou v pohledu na migraci. Současným uprchlíkům z Ukrajiny je francouzský civilní a politický život bližší než migrantům z islámských zemí, jejichž přítomnost dominovala debatám v minulosti. Názorová hranice je patrná zejména mezi kandidáty umírněné a krajní pravice. Mírné zpřísnění navrhuje Macron, nechce obnovovat povolení k pobytu migrantům, kteří spáchali trestný čin, pro delší pobyty chce povinnou znalost francouzštiny. Výrazně dál v omezení migrace chce jít Le Penová nebo další kandidát krajní pravice, bývalý novinář Éric Zemmour. Po začátku války dokonce Zemmour prohlásil, že by Francie neměla přijmout jediného ukrajinského uprchlíka, což ho v průzkumech preferencí připravilo o několik procentních bodů, které získal i za svou tvrdou rétoriku proti migrantům z muslimských zemí. Neobvykle tvrdý postoj vůči migrantům v kampani zaujala také republikánka Valérie Pécresseová.

Podobné štěpení je i v postoji kandidátů k Evropské unii. Macron je velmi proevropský a v prezentaci tohoto postoje mu pomáhá i právě probíhající francouzské předsednictví Rady EU, které od Francie v červenci převezme Česká republika. Macron a Pécresseová si přejí větší evropskou integraci, zatímco Le Penová, Zemmour a Mélenchon více francouzské suverenity na úkor EU.

Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti BVA má Macrona v úmyslu volit 27 procent Francouzů a jeho preference nadále mírně klesají. Stále jsou však na vyšší úrovni, než byly na začátku konfliktu na Ukrajině. Jeho náskok na druhou Le Penovou se stále zmenšuje, europoslankyně má aktuálně 23 procent hlasů, rostoucí dynamika sondáže hovoří v její prospěch. Od začátku března si třiapadesátiletá politička připsala sedm procentních bodů. Už týden je rozdíl mezi těmito dvěma kandidáty o pouhou statistickou odchylku, což v praxi znamená, že se jejich pořadí může obrátit.

Od začátku února si připsal 8,5 procentního bodu i Mélenchon, podle BVA má teď 17,5 procenta preferencí. Krajně levicový veterán voleb apeluje na sjednocení levice a snaží se na poslední chvíli získat hlasy voličů socialistické starostky Paříže Anne Hidalgové a ekologa a europoslance za Zelené Yanicka Jadota, kteří mají 2,5, respektive 4,5 procenta hlasů. Zelení se ve Francii řadí k levicovým stranám.

Dalšími kandidáty na prezidenta jsou aktivista a politik Jean Lassalle, komunista Fabien Roussel, poslanec za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie Nicolas Dupont-Aignan, radikálně levicový odborář a dělník Philippe Poutou a profesorka ekonomie kandidující v barvách krajně levicové strany Nathalie Arthaudová.

Poslední jmenovaní kandidáti mají mizivé šance na postup do druhého kola, jejich cílem je získat alespoň pět procent odevzdaných hlasů. Pokud se jim to podaří, stát jim proplatí 47 procent nákladů vynaložených na předvolební kampaň. Pokud hranici nepřekonají, stát jim přispěje jen 4,7 procenta vynaložené částky. Ze zákona výdaje na kampaň nesmí překročit 16,85 milionů pro účastníky výhradně prvního kola a 22,51 milionů pro ty, kteří postoupí do kola druhého.

Za dva týdny se očekává souboj Macrona a Le Penové, kteří se ve druhém kole střetli už před pěti lety. Macron tehdy výrazně zvítězil, podle průzkumů ale tentokrát jeho náskok nemusí být tak jednoznačný. Do výsledků promluví také účast. Le Penová má podporu zejména u mladých, nevzdělaných a velkou popularitu má i na venkově, který během kampaně hojně navštěvovala. Lidí do 24 let se chystá jít volit jen zhruba polovina, což by mohlo Le Penové uškodit. Celková volební účast se očekává okolo 70 procent, což by byla nejnižší účast od první přímé volby v roce 1958.

Volební místnosti v pevninské Francii se otevřou v neděli v 8:00, zavřou se ve 20:00. Kvůli odlišnému časovému pásmu se v některých francouzských zámořských územích a departementech bude volit už v sobotu. První odhady výsledků se očekávají během nedělního večera, kompletní výsledky zveřejní ministerstvo vnitra v pondělí.

Průzkum: Náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje

Náskok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou se před nedělním prvním kolem voleb hlavy státu opět zmenšil. Vyplývá to z předvolebního průzkumu společnosti Elabe pro stanici BFM TV. Podle průzkumu projdou do druhého kola právě tito dva kandidáti, ve volbě 24. dubna by byl jejich odstup jen dvě procenta.

V nedělním prvním kole by Macrona volilo 26 procent Francouzů, tedy nejvíce ze všech 12 kandidátů na úřad prezidenta. Le Penové by dalo svůj hlas 25 procent voličů. Ve druhém kole průzkum předpokládá zisk 51 procent pro Macrona a 49 procent pro Le Penovou. Společnost Elabe však upozornila, že 21 procent dotázaných "nevyjádřilo úmysl volit".

Na třetím místě je krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, kterého by volilo 17,5 procenta voličů. Na postup do druhého kola by to ale nestačilo.

Ve čtvrtečním průzkumu, který si nechal udělat deník Le Monde, by nyní Macrona volilo 26,5 procenta, Le Penovou 21,5 procenta a Mélenchona 16 procent.

Zbylí výrazní kandidáti zůstávají podle průzkumu BFM TV daleko za touto trojicí. Průzkum přisuzuje 8,5 procenta dalšímu kandidátovi krajní pravice, bývalému novináři Ériku Zemmourovi. Pro republikánku Valérii Pécresseovou by hlasovalo osm procent voličů a čtyři procenta by dala hlas zelenému kandidátovi Yannicku Jadotovi.

Výsledky voleb může ovlivnit na francouzské poměry nízká volební účast okolo 70 procent. Pokud nikdo v prvním kole nezíská absolutní většinu, což se zatím zdá nepravděpodobné, o vítězi rozhodne druhé kolo 24. dubna.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen Francie

Aktuálně se děje

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Politico: Evropské země si půjčí miliardy od EU na vyzbrojení Ukrajiny

Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.

včera

AC Sparta Praha

Sparta nezvládla zápas v Kazachstánu. Ostrava přišla v souboji s Legií o výhru

Po Plzni se v rámci 2. předkola evropských pohárů o tomto týdnu představili i další dva čeští kluboví účastníci – Baník Ostrava (2. předkolo Evropské ligy) a pražská Sparta (2. předkolo Konferenční ligy). Ani jeden z těchto celků se ale bohužel vítězství ve svých zápasech nedočkal. Ostrava až v závěru přišla o vedení 2:1 s Legií Varšava a přestože v samém závěru padl do polské branky třetí gól, nebyl uznán kvůli ofsajdu a tak za týden do Polska zamíří s pouhou remízou 2:2 v zádech. Ještě hůře dopadla při svém úvodním vystoupení v letošní ročníku evropských pohárů Sparta, která si z kazašského Aktobe veze prohru 1:2, když domácí udeřili prakticky ze dvou akcí, které v zápase měli.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Klub i hráč potvrdili konec spolupráce. Ewerton se z Ostravy stěhuje do Egypta

Až ve čtvrtek nastoupí ostravský Baník do veledůležité odvety v rámci 2. předkola Evropské ligy ve Varšavě proti Legii, bude se už muset obejít bez služeb osmadvacetiletého dosavadního kapitána a útočníka Ewertona. Tento Brazilec potvrzuje spekulace z posledních dní a stěhuje se do Egypta, nikoli však do Al-Ahly, ale do Pyramids. K tomuto týmu se připojí Ewerton v Turecku, kde je momentálně tento káhirský klub na soustředění.

včera

Prezident Trump

Místo radosti skepse. Proč je potřeba brát nové Trumpovo ultimátum pro Rusko s rezervou?

Prezident Donald Trump v pondělí překvapil, když zkrátil svůj 50denní termín pro Rusko, aby začalo jednat o míru na Ukrajině, na „asi 10 až 12 dní od nynějška.“ „Není důvod čekat,“ řekl Trump. „Chci být velkorysý, ale prostě nevidíme žádný pokrok.“ Není však překvapením, že na základě zkušeností s Trumpovým dodržováním termínů zaznívá spíše skepse, než radost.

včera

Zdeněk Milata

Komunisté velebící agresora měli v Rusku zůstat. Za podkopávání demokracie zkrachovali na hranicích po právu

Čtveřice členů KSČM opět ukázala, že věrnost totalitě a servilita vůči ruskému imperialismu jsou pro ně primárním politickým programem. Jejich cesta do Ruska, podniknutá navzdory jasným varováním, není jen výrazem naivity či omylu. Jednoznačně se snaží oslabit Evropu a zlomit Českou republiku. Lidé jako oni se v tomto zápase bez váhání staví na stranu agresora.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael pozastavil vojenské operace v Gaze. Bude to ale stačit?

V reakci na rostoucí mezinárodní pobouření nad zhoršující se humanitární krizí v Gaze Izrael oznámil každodenní „taktickou pauzu ve vojenské činnosti“ v několika oblastech regionu. Cílem tohoto kroku je umožnit, aby více humanitární pomoci dorazilo k milionům Palestinců, kteří čelí vážným problémům s nedostatkem jídla, podvýživou a vysídlením. Vzhledem k dlouhotrvajícímu nedostatku pomoci se ale podle CNN objevují stále častější otázky, zda tento krok bude stačit k vyřešení obrovských potřeb obyvatel Gazy po měsících nedostatečné pomoci.

včera

Evropská unie

EU jen pár hodin po dohodě přiznala, že nemůže zaručit jeden ze slibů

Evropská unie přiznala, že nemá moc zajistit splnění svého slibu investovat 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, a to jen několik hodin poté, co tento závazek učinila během obchodních jednání ve Skotsku. Důvodem je, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, nad kterými Brusel nemá žádnou kontrolu.

včera

Marcela Hennlichová

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

včera

Prezident Trump

Putin nedostal od Trumpa na ukončení války ani dva týdny

Donald Trump dnes oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině, na „10 nebo 12 dní“, a to od dneška. Navázal tak na svá předchozí slova, kdy vyjádřil značné zklamání z Putina a oznámil, že zkracuje lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války. 

včera

včera

Prezident Trump

Trump zkrátí Putinovi ultimátum. Rusko na ukončení války nedostane ani 50 dní

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil značné zklamání z Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje původně padesátidenní lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války na Ukrajině. Během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku sdělil novinářům, že je „velice zklamaný“ a že padesátidenní období bude „menší“.

včera

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Pentagon uspořádá Top Gun. Na školení sebevražedných útoků s drony dohlédnou Ukrajinci

Americké ministerstvo obrany se podle Defense One chystá uspořádat speciální výcvikové školení přezdívané „Top Gun“, zaměřené na útočné drony řízené z pohledu první osoby. Tyto bezpilotní letouny, které se v současnosti osvědčují v ukrajinské obraně proti ruským silám, budou předmětem intenzivního výcviku na Camp Atterbury v Indianě. Cílem této iniciativy je dosáhnout „americké dominance v oblasti dronů“.

včera

včera

Thajsko

Thajsko a Kambodža ohlásily okamžité příměří. Obě země poděkovaly Číně a Trumpovi

Kambodžský premiér Hun Manet a thajský prozatímní lídr Phumtham Wechayachai se shodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří, které vstoupí v platnost o půlnoci malajského času. Oznámil to malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednání, které moderoval. Setkání se uskutečnilo v Kuala Lumpuru a cílem bylo ukončit pětidenní ozbrojený konflikt, který si vyžádal životy nejméně 35 lidí a vyhnal z domovů přes 300 000 osob z obou stran hranice.

včera

včera

British Airways, ilustrační fotografie

"V letadle je bomba, smrt Americe, smrt Trumpovi." Cestující zažili během letu chvíle hrůzy

Skotská policie zahájila vyšetřování po výtržnictví na palubě letadla společnosti easyJet, které letělo z Londýna (Luton) do Glasgowa. Incident se stal v neděli ráno, kdy letoun přistál na glasgowském letišti. Na palubě došlo k dramatické situaci, kdy muž začal křičet výrazy jako „Alláhu Akbar“ (což v arabštině znamená „Bůh je největší“) a „smrt Trumpovi“, a také vyhrožoval bombou.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Mohou USA zabránit okupaci Tchaj-wanu? Podle expertů musí prvně vyřešit zásadní otázku

S rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu americké námořní flotily na budoucí konflikty se armáda stále více zaměřuje na bezpilotní systémy, především drony. Předseda katedry námořní strategie JC Wylieho na Námořní válečné akademii James Holmes upozorňuje, že menší, agilnější námořní drony by mohly hrát klíčovou roli, zejména v kritických počátečních fázích konfliktu. Podle Jacka Rowleyho, bývalého inženýra námořnictva, je ale nutné dbát na potřeby hybridní flotily skládající se z tradičních posádek i bezpilotních povrchových a podvodních vozidel. Vyvstává tak zásadní otázky: Kam na amerických lodích umístit drony a jaké vlastně námořnictvo potřebuje?

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.

včera

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy