Biden požádal Kongres o další peníze na pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.

Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

"Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu," řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě "deset protitankových střel na každý ruský tank". Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. "Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější," dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.

Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce. Výhrůžky použití jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.

Biden rovněž poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský plynárenský obr Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech.

"Nenecháme je využívat jejich zásoby ropy a plynu k tomu, aby se vyhýbali následkům své agrese," řekl Biden. "Spolupracujeme s jinými státy, například s (Jižní) Koreou, Japonskem, či Katarem na tom, abychom pomohli našim evropským spojencům ohroženým tímto ruským vydíráním," dodal.

Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců, řekl již před prezidentovým oficiálním oznámením Bílý dům. Biden pak poznamenal, že jím požadovaný balík je "začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci" Ukrajině. Kongres již krátce po začátku invaze schválil pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 13,6 miliard dolarů (318 miliard korun), která je nyní již téměř vyčerpaná, píše agentura AP.

Ta rovněž upozornila, že Bidenem nově požadovaný obnos odpovídá více než polovině celého letošního rozpočtu amerického ministerstva zahraničí dohromady s rozpočtem americké rozvojové agentury USAID. Je nicméně jen zlomkem výdajů plánovaných Pentagonem.

Podle agentury AP lze očekávat, že Kongres Bidenův požadavek široce podpoří. Prezident nicméně zákonodárnému sboru rovněž znovu zaslal požadavek na dodatečné finance na boj proti covidu-19, který již Kongres v minulosti několikrát odmítl kvůli politickým neshodám. Prezident dnes řekl, že mu nezáleží na tom, zda Kongres oba balíky schválí současně nebo zvlášť. "Potřebujeme je ale oba," podotkl.

Prezident chce po Kongresu rovněž schválení nových pravomocí, které by umožnily vládě zabavit majetek ruských oligarchů, dát ho Ukrajině a více postihovat obcházení protiruských sankcí. Ministerstvo spravedlnosti by například mohlo vůči osobám podezřelým z obcházení amerických postihů používat přísný federální zákon o vydírání a korupci (RICO) dříve využívaný v boji s organizovaným zločinem.

Související

Více souvisejících

Joe Biden Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy