a) postupné zlepšování podoby veřejného prostoru
Městská část dnes pečuje o 520 tis. m² ploch zeleně ve veřejném prostoru. Obecným cílem je tyto plochy postupně dále vylepšovat tak, aby byly co nevstřícnější a přátelské k občanům. Logickou součástí těchto snah je ztvárnění a úpravu jejich podoby s občany průběžně konzultovat.
Postupné zlepšování podoby veřejného prostoru bylo již také projednáno dne 27. března 2019 na jednání ZMČ Praha 15, kde byl pod označením Z – 38 schválen Postoj k podobě dopravy na území městské části. V jeho rámci byly již schváleny nejen priority bezmotorové dopravy – cyklostezky, propojení území, zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů, apod., ale také opatření a podněty ke snížení vlivu mezikrajové dopravy v hustě obydlených územích.
1. Rozpracované, dokončované a připravené projekty
a) úpravy okolo pietního místa na křižovatce Švehlova x Pražská
b) park při ulici Pražská
c) workoutová hřiště a cvičební prvky pro seniory
d) obnova mobiliáře a jeho lokální sjednocování, instalace nových prvků (hodiny)
e) vybudování dětského hřiště v lokalitě Nad přehradou
f) obnova herních prvků dětských hřišť, jejich věkové rozlišení a označení
g) cyklooáza u mola Hostivařské přehrady (již schváleno 27. 3. 2019 v rámci v rámci generelu BD)
h) soubor úprav prostor před školami
i) lokální liniové, přechodové a izolační výsadby, úpravy a zkvalitnění veřejné zeleně
2. Pilotní projekty
a) květinové záhony na Veronském náměstí
b) částečná zastínění dětských hřišť – Veronské náměstí
b) úprava plochy před ZŠ Veronské náměstí (součást širšího projektu úprav ploch před školami)
c) propojení a úprava plochy před ZŠ Hostivař (součást širšího projektu úprav ploch před školami)
d) pikniková louka v areálu Hostivařské pláže
e) agility park jako součást připravovaného parku při ul. Pražská, Janovská a pod Košíkem
f) výsadba zeleně dle připravovaných programů městské části i města
b) rozvoj lokálních parků, komunitních zahrad a dětských hřišť
Cílem této koncepce je, s přihlédnutím ke skutečným finančním možnostem městské části a místním podmínkám, stanovit seznam lokálních parků. V rámci jejich rozvoje byl stanoven i jejich optimální územní rozsah. Souběžně byl též řešen způsob jejich majetkoprávního uspořádání včetně návrhů a požadavků na hl. město Praha.
Mapa rozložení lokálních parků na území městské části Praha 15
Komunitní zahrady – tento koncept bude dále rozvíjen. Další lokalitou, ve které bude komunitní zahrada připravována, se nachází v blízkosti hráze retenční nádrže pod sídlištěm Hornoměcholupská.
Dětská hřiště – obecně bude síť stávajících hřišť stabilizována a až na výjimky, které výslovně vyplynou z besed s občany a jejich konkrétních potřeb. Městská část se zejména zaměří na výměnu herních prvků, instalaci jejich částečných zastínění, věkového odlišení, apod. Budou dokončeny rozpracované projekty hřišť v lokalitě Veronské náměstí, ve vnitrobloku Milánská / Livornská a vybrané workoutové plochy pro mládež.
Nové výsadby - městská část v posledních letech vysazuje okolo 50 stromů a keřů ročně. Jedná se zejména o náhradní výsadby za kácené dřeviny. V dalších třech letech chceme počet vysazovaných stromů navýšit na 70. Současně městská část též nabídla rodičům nově narozených dětí možnost za odborné podpory vysázet pro své dítě nový strom. Tento projekt – Stromy života - má také sloužit k prohloubení vztahu rodičů a dítětem s městskou částí, kde žijí.
Udržitelnost kvalitní podoby veřejného prostoru pro místní občany – součástí snah o zachování stavu veřejného prostoru v optimální podobě je i využití legislativních nástrojů, které lépe umožní složkám města a státu na dodržování pravidel dohlížet či je vynucovat, případně i řešit problematiku sociální.
c) pohled na podobu metropolitních parků
Na území městské části se nacházejí tři hlavní, metropolitní lokality, také hojně užívané i Pražany, zejména z okolních obvodů i turisty: Hostivařský lesopark s přehradou, Botičsko a území U Forstu.
Mapa metropolitních parků a celoměstských ploch zeleně (zvýrazněny modře)
Botičsko – oddechové území úzce spjaté se západní částí Prahy 15. Postoj k budoucí podobě rekreačního využití tohoto území se rozhodla městská část zpracovat do studie. A okolí retenční nádrže u Botiče již zařadila do koncepce parků (park pod Košíkem).
U Forstu – smíšené území, v budoucím pojetí dílem zřejmě zatížené celopražskými dopravními stavbami i liniovou stavbou nadregionálního významu se rozhodla městská část též zpracovat do studie. Její součástí bude také koncept změny generelu vodního toku Botič (o tom také více v části D.), obnovení toku Slatinského potoka v Hostivaři, ochrana „Trianglu“ i doplnění sítě cyklostezek.
Hostivařský lesopark s Hostivařskou přehradou a hradiště Šance – problematika tohoto území je samostatně řešena v následující části materiálu (část B.).
e) protihluková opatření
Krátkodobě dojde k přípravě a realizaci protihlukových opatření v lokálních úsecích, ve kterých je řešení odvodu tranzitu z obydleného území zařazeno jen do výhledu trasování páteřní dopravy. Jedná se zejména o vybrané úseky ulic Švehlova a ul. K Horkám a jižního úseku ul. Průmyslové.
f) nebezpečná záření
Škodlivost nebezpečných záření na zdraví člověka je všeobecně známa. Zejména pokud jde o jeho intenzitu a trvalost zatížení organizmu jsou poslední zjištění alarmující.
Cíle projektů městské části Praha 15 budou v první etapě spočívat ve shromažďování informací o zdrojích škodlivého záření, a to zejména v objektech spravovaných městskou částí. Tam, kde lidé žijí či se dlouhodobě zdržují.
g) besedy s občany – některé záměry městské části byly v minulosti již ve vybraných lokalitách Prahy 15 mezi zástupci radnice a místními občany konzultovány. V těchto setkáních budeme i dále plošně pokračovat s tím, že jednotlivá setkání v lokalitách budou včas občanům oznamována přes média radnice (Hlasatel, web, mobilní rozhlas, apod.).
ŘEŠENÍ NEGATIVNÍCH JEVŮ VE VEŘEJNÉM PROSTORU
h) sprejerství
Cílem těchto návrhů není eliminace tohoto celospolečenského jevu, považovaného částí obyvatel dokonce za umění. Záměrem je ve veřejném prostoru přispět k odstranění jeho všudypřítomných podob, které svou hustotou a často nevkusem tento jev jen dehonestují.
Navrhujeme dva přístupy:
1. stanovení míst, zejména souvislých, na terén kolmých, betonových ploch ve veřejném prostoru, které spravuje městská část, na kterých lze koordinovaně tento jev připustit a např. ve spolupráci s organizací Proxima připustit jejich výskyt.
2. jako druhé, souběžné opatření, navrhujeme nejdříve zjištění rozsahu sprejerských nápisů na majetku svěřeném městské části a jejich rychlé odstranění. Následně navrhujeme začlenit do smluvních závazků firmám pověřeným údržbou zeleně a komunikací městské části zvýšený monitoring nových výskytů s cílem zajistit rychlé odstranění těchto nápisů na svěřeném majetku.
i) vlivy bezdomovectví ve veřejném prostoru a možná řešení
Při východiscích řešení vlivu bezdomovectví vycházíme ze dvou základních premis. V první premise se domníváme, že v demokratické společnosti, v naší podobě k tomu plné mnohých zbytečných regulací a dalších byrokratických nástrah, nelze toto chování zcela vyloučit. Je jedním z nejsnadnějších způsobů řešení některých životních situací. Vycházíme též z předchozích pražských sociálních průzkumů o bezdomovectví, ze kterých plyne, že jen pro velmi malou část občanů, kteří se stali bezdomovci, bylo jejich rozhodnutí jedinou možnou volbou. Druhou premisou je zavlečení problému bezdomovectví do hlavního města, potažmo i na území městské části plné zelených zákoutí. Z městem provedených průzkumů totiž také vyplynulo, že jen do 15 % bezdomovců má v Praze také své původní trvalé bydliště.
I přesto, že se v Praze 15, i těsně za jejími hranicemi, nachází několik míst, na kterých se lidé bez domova zdržují, nejsou tato místa, až na jednu výjimku, na pozemcích a v objektech svěřených městské části. Většinově se lidé bez domova zdržují v lesoparku /ten spravuje město/ a na pozemcích soukromých vlastníků. Tam se často shlukují do osad, kde jejich aktivity často negativně působí na spolužití v jejich okolí.
Cílem snížení negativních vlivů bezdomovectví na okolí je několik technických, legislativních a organizačních návrhů. Aspekty sociální práce nejsou v této části řešeny, neboť jsou, až na úplné výjimky, příslušné k agendě státu a města.
Navržené přístupy ke snížení vlivu bezdomovectví na občanské soužití:
1. stanovení řádu lokálních parků tak, aby dodržování nemožnosti trvalého přebývání občanů bez domova na území lokálního parku bylo také možné doplnit nástroji pro městskou či státní policií k jejich aplikaci.
2. výzva hlavnímu městu Praha, aby situaci v lesoparku řešila, např. dílčí úpravou řádu parku tak, aby dodržování nemožnosti trvalého přebývání občanů bez domova na území lesoparku bylo také možné doplnit nástroji pro městskou či státní policií k jejich aplikaci.
3. na pozemcích ve správě městské části mimo plochy lokálních parků budou navrženy úpravy zeleně, které sníží komfort úkrytu pro tyto osady občanů bez domova.
4. městská část připraví pro HMP návrh programu, ze kterého by, bez potřeby vydávání vlastních finančních prostředků m. č., byla hrazena součinnost samosprávy a těch vlastníků pozemků, kteří se rozhodnou situaci s osadami občanů bez domova na jejich pozemcích řešit. Městská část by tak byla místním mezičlánkem, který by s majiteli pozemků spolupracoval na řešeních, která by tento jev pomohla eliminovat či zcela odstranit.
j) místa pro směsný i tříděný odpad
Cílem této snahy bude z komunikačních ploch, svěřených městské části, odstranit / posunout tato místa tak, aby zejména nepůsobila zbytečné znečištění a chaos na místních komunikacích, kde je zároveň značný nedostatek parkovacích míst.
Souběžně budou též vyhledávána místa, kde by mohla vzniknout další místa pro tříděný odpad tak, aby byla dostupná při cestě na stanice MHD, ale také na místech, kde může být stavebně zajištěn silniční záliv pro zastavení vozidel po dobu vyložení tříděného odpadu. Plošně bude též prověřována možnost do těchto míst umístit i protipožární hydrant k doplnění jejich sítě.
SPORTOVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ
Základní idea - síť sportovních zařízení na území městské části by mohla být dlouhodobě lepší, kdy jejich kvalita a dostupnost má přímý vliv na zmírnění negativních vlivů.
k) udržení stávajících sportovišť
- venkovní sportoviště užívaná bez omezení
- sportoviště s regulovaným vstupem (správce)
- ve vlastnictví sportovních spolků (tenis, golf, fotbal, pozemní hokej)
- ve správě spolků v městských zařízeních (tenis, fotbal, karate, SKBÚ, minigolf, hokejbal)
- městská zařízení přímo provozovaná (hřiště s UP Na Šancích, školní sportovní areály - ZŠ Hostivař, ZŠ Hornoměcholupská, ZŠ Křimická, ZŠ Veronské náměstí)
l) doplnění sítě sportovišť
- obecní multifunkční aréna
- místo pro stadión na lední hokej, případně i pro soukromou investici či PPP projekt
- malý školní bazén
- spolupráce s Universitou Karlovou pro lepší využití jejich sportovního areálu v Hostivaři pro místní občany
ROZVOJ VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
m) vlastní program výroby elektrické energie
Úvodní komentář: Tento program zejména vychází z aktuálního stavu a druhů energetických zdrojů v budovách svěřených městské části. V nich je např. i napájení tepelných čerpadel z vnějšího zdroje – energetické sítě – řešen za ceny přibližně odpovídající ceně 1,- Kč/kWh.
Přitom „energetický mix“ v České republice, obsahuje do 13% energie získané z obnovitelných zdrojů. A dosažení tohoto podílu v energetickém mixu je jen za cenu obrovských dotací od daňových poplatníků a spotřebitelů.
Vlastní program:
Cílem tohoto programu je lokálně zvýšit podíl výroby obnovitelné elektrické energie spotřebované ve vlastních zařízeních a objektech při dosažení alespoň stejných ekonomických podmínek pro vlastní pořízení - výrobu elektrické energie.
Navržený (pilotní) technický způsob: instalace vlastních zdrojů elektrické energie získávané z větru včetně související technické regulace.
Obecné pravidlo vlastního programu:
Jak bylo výše uvedeno, pořizovací cena energetického zdroje a související technické regulace (bez dotace) a jeho následný provoz musí být ekonomický, tj. finanční odpisy takového energetického zdroje, počítaného na jeho životnost (do výměny či jeho renovace), musí skutečně využitou elektrickou energii vyrábět za cenu do 1,- Kč/kWh. Obdobně by se pak k věci přistupovalo i v těch technických případech, kdy by toto základní technické provedení výroby elektrické energie bylo rozšířeno i na způsoby, kdy je energie ukládána a využívána později, tj. např. při použití bateriových úložišť.
Sekundárně však budou předem prověřeny místní podmínky a vzaty na zřetel též možná rizika spojená se změnou ekonomických vztahů s ostatními dodavateli energií.
n) podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na majetku hl. m. Prahy:
a) instalace vodní elektrárny na Hostivařské přehradě a na jezu Marcela
b) stanovení míst pro subtilní větrné elektrárny
KROK ZA KROKEM
PRO LEPŠÍ PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT V PRAZE 15
Praha 15 (odkaz na titulní stránku)
