Švédsko oficiálně zažádá o členství v NATO

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nepotrvá déle než rok. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

"Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem této aliance," prohlásila Anderssonová, podle níž jde o historickou změnu v bezpečnostní politice Švédska. Země, která by vně aliance byla podle premiérky ve velmi zranitelné pozici, přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu. Učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla Anderssonová.

"Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO," poznamenala šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců. V ní se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí, dodala. "Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO," vyjádřila své přesvědčení.

Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. Švédští sociální demokraté se do letoška proti vstupu do NATO stavěli po celou dobu jeho existence, tedy 73 let. Agentura AP k tomu poznamenala, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto podle médií pravděpodobně znepokojí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Putin ale dnes řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, uvedl. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.

Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island dnes daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. "Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

"Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří," napsal dnes na twitteru i český premiér Petr Fiala.

Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko Magdalena Anderssonová NATO

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy