Praha - Středeční televizní projev premiéra Petra Fialy (ODS), ve kterém řekl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, potvrdil podle dnes oslovených odborníků spekulace o možném rozdělení energetické společnosti ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny. O odkup jiných elektráren než elektráren ČEZ ale státu podle uvedených expertů zřejmě nepůjde. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek drží minoritní akcionáři. Fiala již v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní společnosti ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Ještě to ale vyžaduje důkladnější analýzy, dodal.
"Že by stát usiloval o odkoupení i jiných elektráren, mimo ČEZ, se nezdá. Stávající vlastníci nemusejí být ochotni elektrárny prodat, přičemž možnost znárodnění je mimo jakoukoli debatu. Je pravda, že premiérova věta 'aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren' může znít na první poslech hrozivě, neboť se v ní hovoří o celé síti, ale zmínka o klíčových elektrárnách naznačuje, že za klíčové elektrárny považuje ty v ČEZ," řekl dnes ČTK analytik společnosti Natland Petr Bartoň.
Stát chce podle Bartoně přímo ovlivňovat cenu, za kterou jeho majoritně vlastněná společnost prodává elektřinu, kterou vyrobí. "Kdyby byl ČEZ státní podnik, jako například Budvar, mohl by to udělat přímým nařízením akcionáře," uvedl Bartoň. Možností podle něj existuje řada. Stát se například může snažit o odkoupení podílu minoritních akcionářů, aby se stal stoprocentním majitelem. "Státu může také jít o to, aby dostal svoje většinově vlastněné elektrárny mimo stávající obchodní společnost, aby jim mohl nařizovat cenovou politiku podle své vůle, bez ohledu na zisk," uvedl Bartoň.
Dřívější spekulace o rozdělení ČEZ potvrdil Fialův projev i podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera. "V tuto chvíli se prozatím neví, jak budou vypadat konkrétnější parametry takové transakce. Osobně se však domnívám, že by se cena, za kterou by stát podíly minoritních akcionářů vykupoval, neměla příliš lišit od současné tržní ceny. To souvisí s tím, že aktuální kurz akcií již plně reflektuje zvýšené ceny silové elektřiny v následujících letech," uvedl Pfeiler. Investoři podle něj neočekávají markantní prémii ze strany státu při výkupu akcií. Dnes kolem 14:00 akcie ČEZ na pražské burze oslabovaly o 1,7 procenta na 1160 korun.
O restrukturalizaci ČEZ se podle analytika ENA Jiřího Gavora uvažovalo už za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). "A ve světle současné situace v energetice je asi škoda, že plán nebyl realizován," uvedl. Restrukturalizaci ČEZ by ale zřejmě bylo reálné realizovat během volebního období současné vlády, tedy v řádu let. Do vlastnictví státu by měla být podle něj vydělená jednoznačně výrobní část klasické energetiky ČEZ a připravovaná výstavba jaderných elektráren. "Vše ostatní může být buď plně zprivatizováno, případně by si stát mohl ponechat nižší majoritu než nyní, cokoliv nad 51 procent," uvedl Gavor.
Balík akcií, který drží menšinoví akcionáři ČEZ, má nyní hodnotu zhruba 180 miliard korun, uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Jestliže by stát chtěl pod sebe získat nejen výrobu elektřiny a jádro, ale i distribuci, a měl zaplatit přirážku desítek procent, pak výsledná částka bude činit minimálně 200 miliard korun," dodal.
Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala je potřeba rozlišovat opatření pro nadcházející zimu a další roky. "Pro další zimu se získání vlivu nestihne, určitě se nestihne nějaká alternativa znárodnění ČEZ," uvedl. "Realizovatelným řešením by zřejmě musel být nějaký válečný zákon, který výrobcům elektřiny něco nakáže, zakáže či zdaní. Ale nepochybně to musí být na několik let, nikoli do nekonečna. Daňový poplatník, hlavně ten budoucí, trpět bude, to je nevyhnutelné," uvedl Dohnal.
Elektrárny ve vlastnictví státu mohou být dalším krokem vlády v boji proti vysokým cenám energií. Ceny energií vzrostly meziročně o desítky procent. Podle vládní analýzy, kterou citoval deník E15, budou v porovnání s loňským říjnem konci června ceny elektřiny vyšší o 45 procent a ceny plynu o 35 procent. Analýza, kterou má E15 k dispozici, dále upozorňuje, že do konce letošního roku vzrostou ceny elektřiny o 86 procent a plynu o 59 procent, a to za předpokladu ustálení současné úrovně velkoobchodních cen.
Vláda na pomoc domácnostem zavede pro nadcházející sezonu například úsporný tarif, který domácnostem poskytne slevu na elektřinu a plyn. Jeho přesnou podobu vláda teprve představí. Domácnosti i firmy také od října a celý příští rok nebudou muset platit poplatek za obnovitelné zdroje.
