S reflexí na aktuální kauzu obnažující, jak to chodí v hnutí STAN, ještě počkáme do dalších vydání. „Zdaleka totiž nejsme na konci, a tak je na opravdové hodnocení té věci ještě docela dost času. Ale omezím se na jedno konstatování, které se kauzy jaksi mimo soutěž také dotýká. Jde o vyhodnocení toho tzv. státnického projevu pana premiéra, který s velkou pompou vystoupil před národ. Mnozí si slibovali, že se ke kauze pana Hlubučka a druhého nejsilnějšího vládního uskupení STAN nějak postaví. Nikoli, nestalo se. Celý projev byl věnován tomu, jak máme být rádi, že máme tuhle skvělou vládu, jak máme pracovat více a radostněji, protože naše báječná vláda to vede znamenitě, ačkoli máme téměř nejvyšší inflaci z celé Evropy, energetickou krizi, ale že je to nezbytné a že musíme šetřit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Řada tvrzení Petra Fialy neodpovídá skutečnosti, na což poukázal národohospodář Jaroslav Ungerman. „Ale říkal to tak přesvědčivě, že se mi vybavila stará americká manipulační technika nazývaná ‚red herring‘, neboli červený sleď. Ta spočívá v tom, že nabídnete veřejnosti nějaké tučné atraktivní sousto, abyste skryl něco, co potřebujete skrýt. Nakonec na téma této techniky byl natočen vynikající film Vrtěti psem s Dustinem Hoffmanem. V něm je velmi plasticky popsáno, jak se chová okolí mocných, když potřebuje skrýt nějaký svůj obrovský problém, jak si vymýšlí náhradní témata, stylizuje nové narativy a podobně. Přesně tohle nám předvedl pan premiér Fiala a natrvalo stvrdil myšlenku, kterou už mnozí vyslovují více či méně nahlas, že je to člověk, který se na svou nynější funkci absolutně nehodí,“ domnívá se mediální analytik.
Miliardy fuč a stávková pohotovost s prvky sehrané komedie
Ze tří mediálních záležitostí, o nichž už byla veřejnost nějakým způsobem informována, sahá jako první po té, která se týká veřejnoprávního média. „Odbory České televize vyhlásily ve čtvrtek stávkovou pohotovost. Připomenu, že generální ředitel Petr Dvořák minulý týden oznámil, že bude muset dojít k redukci výdajové stránky České televize. Týkat se má zrušení zbytečného programu ČT3, omezení nějakých aktivit na poli ČT sport v podobě nákupu těch nejdražších přenosů a tak dále. A že za to můžou politici, protože odmítají vzít na vědomí, že Česká televize je bumbrlíček, který i kdyby měl od každého občana tisíc korun měsíčně, tak mu to stále nebude stačit, protože stále bude umět tyto peníze rozhazovat do všech stran tak, jak nám to v podstatě předvádí po celé období fungování pana Dvořáka,“ poukazuje Petr Žantovský na bezednost ČT.
Vzápětí dodává, že Dvořákův předchůdce ve funkci Jiří Janeček nastřádal ve Fondu televizních poplatků díky velmi úsporné politice několik miliard korun. „A ptejme se, kde ty miliardy dnes jsou, když Česká televize není schopna pokrýt z poplatků, které průběžně vybírá, svoji produkci, natož aby na něco nastřádala. To nechť probere Rada České televize a její dozorčí komise, každopádně je to téma k uvážení velmi zásadnímu. Ta stávková pohotovost na mě dělá velmi silně dojem takové sehrané komedie. Nechci se v žádném případě dotknout odborářů, kteří to vyhlašují, ale dikce jejich prohlášení, která jdou nikoli proti vedení té televize, ale proti některým politickým exponentům nebo institucím, vzbuzují dojem, že stávková pohotovost jde panu Dvořákovi v podstatě na ruku,“ upozorňuje mediální odborník.
Požadavek ČT? Další a další peníze z kapes koncesionářů
A generální ředitel v tom umí chodit. „Najednou má v ruce argument, že když zlí politici odmítají náležitě nakrmit toho bumbrlíčka podle jeho požadavků, tak musí uspořit 910 milionu za příští dva roky, a to že je tedy katastrofa. Katastrofa ve skutečnosti je, jakým způsobem on ty úspory rozkládá. Limituje a omezuje Televizní studio Ostrava, které je dlouhodobě – desítky let – místem, odkud vychází vynikající televizní dramatika, vynikající publicistika, namnoze mnohem lepší než z centrálního sídla na Kavčích horách. A to, že sáhl šetřící rukou právě na finance Televizního studia Ostrava, není náhoda. Protože Ostraváci se logicky tomuto nápadu budou bránit. A po právu. Jak píší odboráři, Televizní studio Ostrava je součástí regionální identity. A jestli přemístí výrobu z Ostravy do Brna, tak ji vymaže,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Petr Dvořák tímto ohrožuje jedny ze základních pravidel daných i zákonem. „Má nějaká studia, a ta musí proporcionálně živit a dávat jim prostor. A najednou chce jedno z nich znevýhodnit. To je prostě špatně. Mluvčí Karolína Blinková k tomu říká, že – cituji – ‚televize je připravena diskutovat se zákonodárci o všech relevantních možnostech, jak financování ČT vyřešit‘. No, to je z hlediska České televize jedna jediná možnost. Peníze. Další a další peníze z kapes českých koncesionářů, kteří teď budou pod tlakem mnohonásobně se zvyšujících cen energií, pohonných hmot a všeho návazného spotřebního zboží. Tak budou ještě platit bumbrlíčkovi? Za co? Za nepříliš povedené seriály? Za propagandu ve zpravodajství pod vedením pana Železného? Propagandu v publicistice v ústech pana Moravce? Za to máme platit vyšší televizní daň?“ žasne mediální analytik.
Kavčí hory si vydupou svoje, politici jim zase uhnou
V souvislosti se stávkovou pohotovostí a dalším děním v České televizi si také všímá, že se v Knihovně Václava Havla koná seminář, na němž se hovoří takzvaně o budoucnosti veřejnoprávních médií. „Je to další aktivita, jako když si vzpomenete na podzim 2000, kdy se uskutečnila v Kongresovém centru sešlost ‚ČT věc veřejná‘, což byla jakási předehra další revoltě. A už tehdy věděli, že když ty peníze z tehdejší vládní garnitury nevyrazí, že budou zlobit a půjdou do revolty. Také potom koncem roku šli a vydupali si svoje, protože naši politici jsou až na ojedinělé výjimky vesměs velcí zbabělci, takže jim v únoru 2001 uhnuli. A určitě jim uhnou i teď. Ale na popularitě jim to u veřejnosti rozhodně nepřidá. A ani Česká televize tím nezíská vyšší kredit. Pokud si to myslí, je velmi naivní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Svou pozornost následně obrací k tomu, jak se na nejvyšších místech přistupuje k dezinformacím. „Iniciativa 21 vydala v úterý informaci o tom, že obdržela odpověď z Úřadu vlády na svůj podnět, jímž ohlásila – cituji – ‚závažné dezinformace a lži ministra Válka‘ dle vládní výzvy k boji s dezinformacemi. Jde o to, že se pan ministr zdravotnictví dopustil veřejně několika výroků, které jsou neopodstatněné a které Iniciativa 21 vyhodnocuje jako lži a dezinformace. A proto v duchu toho, k čemu nás vláda a vládní poradce pro dezinformace Michal Klíma nabádají, to oznámila. A to na Úřad vlády, na adresu Michala Klímy, který je za oblast dezinformací odpovědný. Ale zareagoval Úřad vlády, tedy jeho část, která se jmenuje oddělení analýz Sekce Kabinetu předsedy vlády. Tedy vedoucí oddělení analýz, to musí být také dobrá trafika,“ směje se mediální odborník.
Ministr může bezostyšně lhát, ale běžný občan půjde za mříže
A tahle trafika, to oddělení analýz, odpovědělo Iniciativě 21 na její podnět, že Michal Klíma vzal podnět na vědomí, ale jeho činnost je jen poradenská bez exekutivních pravomocí a není proto v jeho pravomoci prošetřit výroky členů vlády. „Nuže, a co tedy dělá pan Klíma? Jaké výroky prošetřuje, když nemůže prošetřit ani výroky člena vlády a odpovědět po pravdě, zda se v nich vyskytovaly, nebo nevyskytovaly dezinformace? Myslím si, že velice přesně to vystihl doktor Piňos, mluvčí Iniciativy 21. Na margo tohoto velice arogantního úředního postupu, kdy v podstatě kulantním způsobem poslal nějaký pán z Úřadu vlády oprávněného stěžovatele a oznamovatele do míst, kde záda ztrácejí své slušné jméno, a mimoděk nám sdělil, že – jak upozorňuje doktor Piňos – ministr může bezostyšně lhát v klíčové záležitosti veřejného zdraví,“ podotýká Petr Žantovský.
prof. MUDr. Vlastimil Válek , CSc., MBA, EBIR
Mluvčí Iniciativy 21 Jan Piňos to bere i jako vzkaz vlády, že mocní mohou cokoli a na bezmocné si došlápnou. Dává to do souvislosti s tím, že vláda cenzuruje oponenty a chystá zákon o boji s dezinformacemi, kterým může posléze poslat za mříže běžné občany za jejich nepohodlné názory. „Tady to máme v přímém přenosu, před čímž jsme varovali, že tahle vláda se jen permanentně ohání hesly o svobodě slova. Připomenu slova paní Jourové, že evropská cenzura je vlastně pokrokovým činem, který se dělá ve jménu rozšíření svobody slova. Tak to mi tedy přijde, že je hodně velká arogance a drzost. A tady to vidíme naživo. Přišla odborná iniciativa s naprosto jasným a věcným podnětem a byla poslána do háje. Takže takhle s námi naše vláda zachází. Je dobré to vědět a zamyslet se nad tím, jestli takovou vládu opravdu chceme,“ vybízí mediální analytik.
Slyšíme křik, vidíme aroganci a drzost, sledujeme skákání do řeči
Poslední zpráva je, bohužel, zase smutná. Včera se konalo poslední rozloučení se Zdeňkem Velíškem, který zemřel ve věku 89 let. „Uznávaný moderátor, redaktor, reportér, překladatel a také tlumočník začínal v 60. letech, když vystudoval hispanistiku a bohemistiku. Nastoupil do zahraniční redakce Československé televize, Za aktivity v 68. roce byl z Československé televize v roce 1970 propuštěn a živil se jako překladatel či tlumočník. Do televize se vrátil v roce 1990. v poslední době se podílel na tvorbě pořadu Horizont ČT 24 svými komentáři většinou z oblasti Francie, částečně Španělska. Byl velkým odborníkem na tuto část Evropy. Spolupracoval také s Českým rozhlasem Plus a přispíval tam komentáři do příslušných pořadů. To je taková velice stručná a zhuštěná biografie, která ukazuje aktivní život novináře,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Novináře, který určitě nežil nejnápadnější, nejhlučnější a nejvíce sebestředný život ze všech českých novinářů. „Naopak působil dojmem spíše skromného a vůči své profesi pokorného člověka. Můžeme si myslet, že zastával mnohdy odlišné názory než jiní komentátoři, nebo nám některé jeho závěry nemusely vyhovovat. To je nepodstatné. Podstatné je, že se snažil závěry svých komentářů relevantně zdůvodnit, snažil se o vyváženost, bral v úvahu argumenty druhé strany. A za velké plus považuji to, že měl velmi kultivovaný novinářský projev, ale i energický navzdory pokročilému věku, v podstatě stáří. To je také něco, co u našich dnešních ‚takynovinářů‘, kterým je pětadvacet, třicet či čtyřicet let, nevídáme. Slyšíme křik, vidíme aroganci a drzost, sledujeme překřikování, skákání do řeči,“ vyjmenovává mediální odborník časté nešvary televizních redaktorů.
Kultivovaný novinář, co nikdy nebyl lovcem negativních senzací
Zdeněk Velíšek byl bezpochyby velice kultivovaný člověk, podobně jako třeba z jiného soudku je dlouholetý rozhlasový a nyní novinový komentátor Ivan Hoffman. „A to je to, co této profesi strašně chybí. Třeba za první republiky to byl v některých novinách, ne ve všech, docela úzus. Když si vezmete autory Lidových novin Karla Čapka, Eduarda Basse, Rudolfa Těsnohlídka, Karla Poláčka. To byli neobyčejně kultivovaní profesionálové a já bych řekl, že Velíšek svým projevem byl tak trošku následovníkem této žurnalistické kultury. V roce 2007 poskytl Hospodářským novinám rozhovor, který nesl titulek ‚Nejsem lovec negativních senzací‘. Myslím si, že tím sám sebe naprosto nejlépe charakterizoval. Mám pocit, že takoví novináři nám budou čím dál víc chybět, a tím ta společnost zcela pochopitelně utrpí, zhrubne a ztratí zábrany. Jeho odchod je velká škoda a nechť odpočívá v pokoji,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
