Tři sta tisíc státních zaměstnanců nejspíš dostane od září přidáno 10 procent

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.

"Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, jako jsou lidé, kteří nejsou pod státní službou, lidé, kteří pracují v resortech, jako je oblast kultury a podobně," popsal Jurečka.

"Od 1. ledna bychom udělali zvýšení platů pro pracovníky ozbrojených bezpečnostních složek o deset procent. Pracovníci v tarifních stupních dva až pět a kteří jsou pod státní službou - tak tady jsme zatím dohodu nenalezli," dodal.

"Dohoda není," konstatoval Středula. "Je tady nějaký dílčí pozitivní směr, ale pro nás je důležitá celková dohoda," podotkl. První kategorie zaměstnanců by podle něj mohla dostat přidáno už od 1. srpna. "To je stihnutelné, více než realistické datum," řekl. Příslib ohledně bezpečnostních sborů odborový předák vítá. Myslí si ale, že od 1. ledna by měli dostat přidáno všichni zaměstnanci. "Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda Petra Fialy (ODS) za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu," napsal po jednání Středula na twitteru.

Jurečka doplnil, že na jednání 19. července by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023. "Abychom měli jasno a věděli, s čím můžeme počítat v oblasti učitelů, zdravotnictví nebo sociálních služeb od 1. ledna," uvedl.

Ministr také zmínil, že vláda myslí na exponované zaměstnance pod státní službou - například na úřadech práce. "Děláme konkrétní kroky. Navýšili jsme objem finančních prostředků na mimořádné odměny," připomněl. "Touto formou je to pro nás neakceptovalné," reagoval Středula. "Naše zkušenost říká, že odměny se následně rozdělují podle obličeje. Nebo známosti, blízkosti nebo politické příslušnosti – to doufám, že nikdy nenastane," poznamenal. "Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifu. Odměny nemohou být kompenzací tarifního navýšení," zdůraznil.

Před dnešním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Jurečka dnes odpoledne zopakoval před novináři ve Sněmovně, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. "Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit," prohlásil.

Zvýšení platů je podle něj nutné vnímat i v kontextu dalších opatření, jako jsou úsporný tarif, chystaný růst existenčního a životního minima a podobně. Ministr také opětovně kritizoval stávkovou pohotovost - nepřijde mu korektní ve chvíli, kdy druhá strana má vůli jednat a najít shodu.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Výdělek nepedagogických pracovníků ve školství, jako jsou například školníci, uklízečky nebo vedoucí školních jídelen, činil loni v průměru 26.261 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla podle údajů Českého statistického úřadu 37.839 korun měsíčně a průměrný plat učitelů 47.590 korun. Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla 16 procent.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády předtím jednali o přidání dvakrát. Naposledy to bylo před třemi týdny. Stěžovali si, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy. Požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory či svazy školství a zdravotnictví. Premiér a šéf vládní ODS Petr Fiala už dřív řekl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. V neděli řekl, že kabinet počítá s navýšením platů od ledna, přidání o inflaci ale není realistické.

Související

Více souvisejících

mzdy / platy Marian Jurečka (KDU-ČSL) Josef Středula

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy