Praha - Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka na pražském Vítkově symbolicky převzal funkci od svého předchůdce Aleše Opaty. Při oslavách Dne ozbrojených sil mu dosavadní šéf armády předal bojový prapor generálního štábu. Oficiálně se funkce Řehka ujme od pátku. Funkci dnes podobným způsobem převzal i nový náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.

Sedmačtyřicetiletý Řehka, kterého prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval do hodnosti generálmajora, přichází do čela armády z pozice ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vrací se do ní po dvou letech, kvůli vedení NÚKIB odešel do civilu. Dříve působil u speciálních sil v Prostějově, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA.

Na jeho jmenování náčelníkem generálního štábu se ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dohodla se Zemanem na začátku června. Řehka bude mít podle ní za úkol pokračovat v modernizaci armády, která bude schopna čelit bezpečnostním výzvám. Poznamenala, že po barbarském útoku Ruska na Ukrajinu už nikdo nepochybuje, že Česká republika potřebuje silnou armádu.

Opatovi poděkovala za jeho čtyřletou službu v čele armády a za to, co pro Českou republiku vykonal. Poukázala na výzvy, kterým se během té doby musel postavit, ať už řešení koronavirové krize, nebo zhoršující se bezpečnostní situaci, která vyústila ve válku na Ukrajině. "Je to člověk, který se problémům nevyhýbá, ale postaví se jim. Jeho neústupnost jsem zažila několikrát na vlastní kůži," poznamenala.

Řehka v projevu na Vítkově řekl, že chce armádu připravovat na to, aby obstála v případném boji. Poukázal na potřebu pokračovat v její modernizaci.

Stejná ceremonie jako u náčelníka generálního štábu se uskutečnila i v případě nového náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna, který bojový prapor Vojenské policie a post náčelníka převzal od svého předchůdce Miroslava Murčeka. I Murčekovi Černochová za jeho službu poděkovala. Poznamenala, že díky nasazení jeho a vojenských policistů se loňská evakuace z Afghánistánu uskutečnila bez ztrát na životech.

Den ozbrojených sil byl v roce 2002 vyhlášen jako připomínka události z roku 1918, kdy u francouzského městečka Darney oficiálně vznikla první československá samostatná jednotka. Ve stejný den Francie veřejně podpořila právo na samostatný československý stát.

Řehka se chce zaměřit na okamžitou bojeschopnost armády

Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka se chce ve funkci náčelníka generálního štábu zaměřit na okamžitou bojeschopnost armády a na její připravenost k nasazení v kratších časových lhůtách. Zvýší se podle něho nároky na připravenost každého vojáka. Řekl to dnes na pražském Vítkově, kde symbolicky převzal funkci šéfa armády od svého předchůdce Aleše Opaty. Oficiálně se jí ujme od pátku.

"Jsem hluboce přesvědčen, že armáda je od toho, aby bojovala, a pokud nebojuje, má se na boj připravovat. To je hlavní role armády a jediná role, ve které je armáda nezastupitelná," řekl. Za svůj primární úkol proto považuje zajistit, aby, až to bude potřeba, česká armáda byla na boj připravena a obstála v něm.

Řehka poznamenal, že se armáda za poslední roky značně zmodernizovala a změnila nejen ve vybavení, ale hlavně v myšlení lidí na všech úrovních. Vojáci podle něj opakovaně dokázali, že se na ně lidé mohou v krizových situacích spolehnout.

Řehka řekl, že v poslední době nastala i vzhledem k otřesné válce v Evropě radikální změna bezpečnostního prostředí, kterou nelze ignorovat. "Přestože jsou modernizace a rozvoj naší armády promyšlené a dobře nastavené, již nyní dochází a dále bude docházet k zásadním změnám požadavků na armády jak na alianční, tak na národní úrovni," uvedl.

To podle něj bude mít vliv na další přípravu a rozvoj armády. "Budeme se muset více zaměřit na okamžitou bojeschopnost armády a připravenost k nasazení v kratších časových lhůtách, než jsme byli doposud zvyklí. Zvýší se nároky na připravenost každého vojáka, strategickou flexibilitu armády jako celku," poznamenal. Armáda se podle něj bude muset neustále učit, bedlivě sledovat vývoj operačního prostředí a dokázat se mu přizpůsobovat.

Slíbil pokračovat v nastavené modernizaci i přípravu na boj "té nejvyšší intenzity". Za jeden z nejpalčivějších úkolů považuje přezbrojení těžké brigády, a to nejen odkládaný nákup bojových vozidel pěchoty, ale i dalších souvisejících projektů. Připomněl také další modernizační projekty jako nákup tanků nebo stíhacích letadel. Zdůraznil i nutnost čelit hybridním hrozbám a připravovat se na boj ve všech doménách, tedy vedle země a vzduchu také v kybernetické doméně, v informačním prostředí, elektromagnetickém spektru a ve vesmíru. Poznamenal, že každá budoucí válka se bude odehrávat ve všech těchto doménách současně.

Řekl, že armáda musí modernizovat kromě techniky i způsoby boje a myšlení. "Především budeme rozvíjet to nejcennější, co máme - naše vojáky," řekl. Zaměřit se chce na výchovu a výcvik každého vojáka. "Válku nevyhrávají zbraně, válku vyhrávají vojáci," uvedl.

Černochová: Česko by se mohlo zapojit do výcviku ukrajinských vojáků

Vedou se intenzivní jednání o tom, jak by se Česká republika mohla zapojit do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Na tiskové konferenci na Vítkově to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.

"Měly by to být různé typy výcviku, v tuto chvíli se spolu s ukrajinskou stranou domlouváme na nějakých podmínkách," řekla. Jednání se podle ní povedou i s dalšími spojenci v NATO o tom, jaký typ výcviku v jaké zemi by přicházel v úvahu. "Probíhají první jednání a máme první ještě ne zcela konkrétní obrysy spolupráce," dodala.

Česká republika Ukrajinu v jejím boji proti ruskému útoku podporuje od počátku konfliktu. Do země poslalo podle informací z poloviny června zbraně asi za 3,7 miliardy korun, poskytlo i materiální a humanitární pomoc.

Reklama