Zemřela zpěvačka Hana Zagorová, jedna z největších hvězd české populární hudby. Bylo jí 75 let
Zemřela zpěvačka Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Informaci potvrdil Radiožurnálu její manažer Luboš Kříž. Desítky let patřila k „rodinnému stříbru“ české popmusic. Byla interpretkou ceněných šansonů i jednoduchých diskotékových popěvků. Proslavily ji hity jako Můj čas, Duhová víla, Maluj zase obrázky, Bludička Julie, Studánko stříbrná, Mimořádná linka, Biograf láska, nebo Je naprosto nezbytné.
Zagorovou dlouhodobě provázely zdravotní problémy. Její stav se začal zhoršovat poté, co v září 2020 dostala koronavirus s velmi těžkým průběhem. Kvůli únavě a oslabení organismu od srpna minulého roku zrušila své pracovní závazky.
Rodačka z ostravských Petřkovic za svou téměř šedesátiletou kariéru nahrála 22 sólových studiových desek. Ještě než se odstěhovala do Prahy, tak začala studovat herectví na Janáčkově akademie múzických umění v Brně.
Vůbec poprvé na sebe upozornila v ostravské soutěži Hledáme nové talenty, kde jí doprovázel Orchestr Gustava Broma.
A jednou z prvních písní, díky které se v roce 1971 dostala do širšího povědomí posluchačů, byla Bludička Julie.
V roce 1979 o svém mládí mluvila v Československém rozhlase takto: „U nás celý domeček voněl něčím dobrým, co se vařilo. Pamatuji si, že k tomu všemu si moje maminka nepřetržitě pískala nebo bylo nepřetržitě puštěné rádio. Začala jsem psát básně, typu: Moc špinavý mraveneček upaloval na kopeček.“
Hana Zagorová zaujala své fanoušky diskotékovými písněmi, ale i šansony. Ve světě populární hudby vynikla i skladba Maluj zase obrázky. I přes skoro šestiminutovou stopáž ji tuzemská rádia hrají dodnes.
„To je písnička, která je bezvadná. Opravdu Pavel Žák, je to jeden z mých nejmilejších skladatelů. Napsal mi asi ke 300 písniček. V tomto případě napsal i hudbu i text. Pamatuji si, když jsem byla u něj doma, kdy mi prvně na piano písničku hrál. To se mi nestává často, tak jsem se dokonce rozplakala, protože mi připadala šíleně dojemná,“ vzpomínala.
Nelitovala jsem toho, řekla Zagorová v posledním rozhovoru na Radiožurnálu o podpisu Několika vět
Číst článek
V 80. letech Zagorová spolupracovala se Stanislavem Hložkem nebo Petrem Rezkem, se kterými koncertovala téměř každý den - a to nejen v Česku, ale i v Polsku nebo Německu.
Nikdy zásadně nekritizovala mocné. Proto když v roce 1989 podepsala petici Několik vět, bylo to velké překvapení.
Ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku na Plzeňsku o ní hovořil i tehdejší komunistický šéf Miloš Jakeš. Díky revoluci zákaz vystupování pro Zagorovou platil jen několik měsíců.
‚Dosáhnu něčeho úžasně velkého‘
Po rozpadu manželství s tanečníkem Vlastimilem Harapesem našla novou lásku v operním tenoristovi Štefanu Margitovi. Společně s ním pak moderovala třeba televizní pořad Hogo Fogo.
A dál natáčela také alba s novými písněmi - v roce 2016 to byla deska O lásce a o dva roky později vyšlo její poslední studiové sólové album Já nemám strach. V roce 2020 pak natočila s Margitou natočila desku s názvem Konečně společně.
„Když jsem byla malá, tak jsem byla přesvědčená o tom, že až jednou budu dospělá, tak něčeho úžasně velkého a krásného v životě dosáhnu nebo se mi v životě něco podaří,“ říkala si.
A podařilo. Hana Zagorová za svoji kariéru, která začala v roce 1963, vydala přes 900 písní. V 70. a 80. letech se stala devítinásobnou držitelkou Zlatého slavíka, více ocenění má jen Lucie Bílá. V roce 2015 byla také akademiky uvedena do Síně slávy při hudebních cenách Anděl.
