Praha - Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou na neformálním summitu v Praze hledat kompromisní řešení ohledně omezení víz pro ruské turisty. Novinářům to před dnešním začátkem dvoudenního jednání řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Za klíčové má zachovat evropskou jednotu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou pozice zemí různé a bude třeba najít \"vyrovnaný přístup\". Jedním z bodů jednání je také postoj unie k Africe.
Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. Ministři z některých států mluvili před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude předsedat pražskému jednání, uvedl, že takové opatření by bylo příliš drastické. Vyzval k řešení, které by bylo selektivní. Slovinská ministryně Tanja Fajonová uvedla, že je pro pozastavení facilitační dohody, ne však pro plošné pozastavení víz.
"Vydali jsme návrh, který volá po zásadním omezení. Vnímáme, že to má určitou odezvu, vyvolalo to debatu. Nyní sbíráme reakce dalších evropských států," uvedl Lipavský. "Hledáme kompromisní řešení. Je potřeba být realista, pokud máme nějaký postoj Francie, Německa a dalších států. Je to o debatě," doplnil. "Klíčové je, abychom zachovali evropskou jednotu," dodal Lipavský.
Borrell před jednáním novinářům řekl, že podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho a bude tak rozsáhlá, jak bude potřeba. Zopakoval tak své vyjádření po dnešním jednání unijních ministrů obrany. Podle Borrella se debata povede i o sankcích a jejich efektivitě. Je přesvědčen o tom, že restrikce dopadají na ruskou ekonomiku, technologie, průmysl i dopravu.
"Sousedíme s Ukrajinou. Čelíme tragickým dopadům každý den. Je to největší humanitární krize. Extrémně rostou ceny energií. Jediné, co si přejeme, je jedno slovo: mír. Budeme se soustředit na rozhodnutí, která k němu povedou, ne na návrhy, které by eskalovaly situaci,“ uvedl maďarský ministr Péter Szijjártó. Zákaz vydávání víz nepovažuje v nynější situaci za vhodné řešení.
Podle šéfa slovenské diplomacie Ivana Korčoka určitou dohodu zástupci členských zemí už mají, nyní mluví o provedení a míře restriktivnosti. Podotkl, že Slovensko vydávání víz už zastavilo.
Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu dnes konstatoval, že je nutné připravit osmý balík protiruských sankcí, nadále pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní a omezit vydávání víz s výjimkou humanitárních případů.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis zmínil situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny. Z útoků na ni se už několikátý týden obviňují obě válčící strany. "Nikdy jsme nebyli blíže jaderné katastrofě," řekl. Země EU se podle něj musí vrátit k dřívější diskusi o potřebě letecké jednotky, jež by dohlížela na jadernou bezpečnost v elektrárně a jejím okolí.
Podle Lipavského se šéfové diplomacie zaměří také na situaci v Africe a na to, co by unie měla udělat, aby na africkém kontinentu "nepřevládal ruský narativ". Africké země dovážejí obilí z Ukrajiny, hrozí potravinová krize. "Ruské kroky na ně dopadají, přesto ho podporují," podotkl Lipavský.
Reuters: Francie a Německo nechtějí, aby EU skončila s vízy ruským turistům
Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, který dnes začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu - pozastavení zjednodušeného vydávání víz.
"Ačkoli rozumíme obavám některých členských zemí v tomto kontextu, neměli bychom podceňovat moc, kterou může mít transformativní zážitek v podobě vlastní zkušenosti s demokratickým systémem, zejména pro budoucí generace," stojí v dokumentu. "Naše vízová politika by to měla odrážet a dál v EU umožňovat mezilidské kontakty s ruskými občany, kteří nejsou navázaní na ruskou vládu," citovala ze společného stanoviska agentura Reuters.
Plošné pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Diplomaté tento týden naznačili, že možný kompromis by mohl spočívat v pozastavení dohody z roky 2007, která vydávání víz ruským turistům usnadňuje. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Snaha EU omezit víza Rusům je iracionální, řekl mluvčí Kremlu
Snaha některých zemí EU zastavit vydávání víz ruským turistům je iracionální a nezůstane bez odpovědi, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
"Brusel i jednotlivé evropské metropole bohužel krok za krokem ukazují naprostý nedostatek racionality," řekl Peskov. Debaty o pozastavení vydávání víz jsou podle něj důkazem "protiruské agendy" Západu. "Taková rozhodnutí samozřejmě nezůstanou bez odpovědi," dodal, aniž by upřesnil, jak by Rusko na případné omezení reagovalo.
Lipavský se před summitem sešel s Kulebou, ujistil ho o podpoře Ukrajiny
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes před začátkem neformálního summitu šéfů diplomacií zemí Evropské unie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země, kterou napadlo Rusko. Lipavský to uvedl na twitteru.
"Ujistil jsem ho (Kulebu), že budeme pokračovat v podpoře odvážných ukrajinských občanů, kteří bojují proti agresorovi za svou svobodu a naši bezpečnost," napsal Lipavský.
Později na twitteru uvedl, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal Řádem za zásluhy. "Jde o ocenění celé české diplomacie, která stojí po boku Ukrajiny a podporuje tuto evropskou zemi v obraně před Putinovou barbarskou válkou. Brání i nás," poznamenal Lipavský.
Kuleba na twitteru ocenil pomoc České republiky a připomněl to, že Češi při nedávném 54. výročí okupace státy Varšavské smlouvy posílali na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR symbolické částky mimo jiné ve výši 1968 korun.
Ministři zahraničí EU budou v Praze řešit Ukrajinu a Afriku
V pražském Kongresovém centru dnes začne dvoudenní neformální summit ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU vyplývá, že by se ministři měli dohodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) už dříve hovořil o tom, že na zasedání šéfů evropských diplomacií chce otevřít téma plošného pozastavení vydávání krátkodobých schengenských víz pro ruské občany. Zatím se zdá být blíže shoda na pozastavení dohody z roku 2007, která vydávání víz usnadňuje.
EU již pozastavila část dohody, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a čekali by na ně výrazně déle.
Ministři ve středu projednají také evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a budoucnost Východního partnerství. Dnes budou hovořit o vztazích mezi EU a Afrikou. Jednání se dotknou budoucnosti evropské výcvikové mise v Mali a dalšího unijního působení v regionu. Zabývat se politici budou také otázkami spojenými s bojem s ruskými dezinformacemi a posílením kontaktů se zeměmi v Africe.
Na summit naváže konference Forum 2000, jejíž součástí bude i konference na vysoké úrovni k Ukrajině.
