Počet obětí střetů v Bagdádu stoupl na 23, Írán uzavřel hranice

Írán dnes uzavřel své pozemní hranice s Irákem a zastavil i lety do této země v souvislosti s násilnostmi v Bagdádu. Nepokoje v iráckém hlavním městě pokračovaly v noci na dnešek. Vyžádaly si již nejméně 23 životů a stovky zranění, napsala agentura AFP. Ozbrojené střety vyvolalo oznámení vlivného duchovního vůdce Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. Sadr na protest proti nepokojům zahájil hladovku.

V noci se i v přísně střežené vládní zóně ozývaly exploze a kulometná palba. Podle bezpečnostních složek se střetávali Sadrovi stoupenci a příslušníci jeho milic s iráckými složkami bránícími vládní čtvrť a polovojenskými organizacemi podporovanými Íránem. Irácká armáda podle AP později uvedla, že iráčtí ozbrojenci vypálili čtyři rakety do vládní zóny, která je sídlem irácké vlády.

Po Sadrově prohlášení o jeho rezignaci vtrhli jeho stoupenci do sídla vlády a armáda v pondělí večer v celé zemi vyhlásila zákaz vycházení. Sadr na protest proti používání zbraní oběma stranami zahájil hladovku, uvádí Reuters.

Vedle Íránu, který svým obyvatelům důrazně doporučil, aby do Iráku necestovali, se k podobnému kroku rozhodly i další okolní země. Kuvajt například vyzval své občany, aby Irák opustili. Dubajské aerolinky Emirates dnes taktéž zastavily lety do Bagdádu kvůli pokračujícím nepokojům s tím, že dopravce situaci pečlivě sledují. Zda budou lety obnoveny ve středu, aerolinky neuvedly.

Sadrovo hnutí vyšlo jako nejsilnější formace z loňských říjnových voleb, ale později se odmítlo podílet na sestavování vlády a Sadrovi příznivci nyní pořádají protesty a požadují vypsání nových voleb. Svoji popularitu získal Sadr díky hlasité opozici vůči Spojeným státům a íránskému vlivu na iráckou politiku.

"Rozhodl jsem se už nevměšovat do politických záležitostí. Ohlašuji svůj definitivní odchod z politiky," stojí v Sadrově pondělním tweetu. Podle agentury Reuters Sadr také oznámil, že ukončí činnost institucí s ním spojených a že jde o reakci na patovou politickou situaci. Nadále budou fungovat pouze některé kulturní a náboženské organizace.

Irák vede kabinet dosluhujícího premiéra Mustafy Kázimího, který "až do odvolání" pozastavil činnost vlády a vyzval Sadra, aby "dal demonstrantům pokyn k odchodu z vládních institucí", napsala AFP.

Sadr kritizuje ostatní šíitské politické vůdce za to, že se nepřipojili k jeho návrhům reforem. Jeho podporovatelé protestují u parlamentu a vládních budov už od konce července a narušují proces výběru nového prezidenta a premiéra.

Duchovní už v červnu stáhl z parlamentu poslance zvolené v jeho bloku poté, co nedokázal sestavit vládu bez účasti svých rivalů, kterými jsou především šíitské politické strany podporované Teheránem.

Sadr trvá na svolání předčasných voleb a rozpuštění parlamentu. Žádný politik, který byl u moci od americké invaze v roce 2003, by neměl být v úřadu, prohlásil Sadr.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Irák

Aktuálně se děje

včera

Česko na hokejovém MS

Po Finech a Norech si Češi poradili i s dalším severským soupeřem. Kousající Dány přehráli 7:4

Čeští hokejisté si spravili chuť po posledním zápase, ve kterém museli skousnout první prohru, když nestačili na Švýcary až na nájezdy a tentokrát v základní hrací době si došli pro tři body v zápase s Dánskem. Jednalo se tak o třetího severského soupeře ve skupině A po Finsku a Norsku a podobně jako v těchto obou předešlých případech i tentokrát Češi vyhráli. První dvě třetiny sice bylo znát, že Dánsko není poslední léta nejoblíbenější soupeř českého národního týmu a i v tomto zápase nepříjemně dotahovalo a až do stavu 3:3 se hrál vyrovnaný duel. Ve třetí třetině se ale rozvolnila stavidla natolik, že umožnila Čechům vstřelit další čtyři branky, zatímco Dánové se do konce zápasu zmohli už jen na jednu trefu. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Robert Fico

Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku

Údajný útočník, který ve středu střílel na slovenského premiéra Roberta Fica, se v roce 2016 stal sám terčem útoku. Juraj Cintula tehdy pracoval jako ochranka obchodního domu ve městě Levice.

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Harapes

Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes

Česko zasáhla ve středu smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo. Harapes v poslední době bojoval s vážnými zdravotními problémy. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda oznámila, že zabila vysoce postaveného velitele Hizballáhu

Izraelská armáda ve středu oznámila, že při úterním útoku na jihu Libanonu zabila vysoce postaveného velitele libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy