Roku 1817 zasáhl střední Evropu hlad, který měla na svědomí dlouhodobá neúroda obilí. Naši předci proto před více než 200 lety v dobách velké bídy museli hledat jiné zdroje obživy. Proto se snažili využívat všemožné náhražky obilí a živili se třeba houbami, veverkami nebo žábami.
Nouze dokáže být člověku velkou učitelkou. Právě ta stála za spoustou užitečných vynálezů i dobrých nápadů. Nouze o potraviny donutila člověka hledat něco k snědku i tam, kde by ho to v dobách dostatku ani nenapadlo. To se stalo i před více než 200 lety, kdy střední Evropu postihla neúroda obilí. Lidé si s tímto problémem velice rychle poradili tím způsobem, že začali mouku vyrábět z kůry stromů, z kořínků rostlin, brambor nebo ze dřeva. Poměrně chutný chléb prý bylo možné upéct z mouky namleté ze směsi sušených jetelových květů a sušeného mechu. Z brambor se dělala mouka několika způsoby. Mohly se očistit a nechat usušit „na větru a slunci“, poté se mlely na mouku. Tu šlo vyrobit i z brambor vařených, které se nakrájely nebo nastrouhaly na tenké nudličky. I ty se musely nechat usušit, následně se z nich snadno semlela mouka. Bramborová mouka se zpravidla míchala s určitým množstvím mouky žitné, a chléb se tak prý zaručeně povedlo upéct. Nejenom chléb, ale také koláče, knedlíky nebo kaše se daly připravit z mouky ze dřeva, nejlepší údajně byla ze dřeva březového. Některé dochované dobové prameny však hovoří o tom, že březová mouka je vhodná spíše pro krmení dobytka než na pečení lidské stravy.
V novinách z hladového roku 1817 můžeme najít řadu doporučení, jak využít coby zdroj potravy lesy. Denní tisk tehdy přinášel mnoho laciných receptů z hub – například na houbovou polévku, nádivku nebo smaženici. Nejjednodušší a nejlevnější houbový pokrm představovaly čerstvé houby na másle, které se připravovaly takto:
„Musíš též houby tence pokrájet, v studené vodě přemýt, z vody vymačkat a dej je s kouskem másla a trochu solí, trochu kmínem na rendlík, nech je na uhlíčku dusiti, neb pustí mnoho vody, a proto musíš je, mají-li záživné a zdravé býti, tak dlouho na uhlí dusit, až se všecka tato voda stráví; pak přidej ještě kousek másla, trochu zelené petržele, drobně pokrájené, trochu pepře, nech to ještě chvilku dusiti, nesmějí však tak vysmahnouti, až by samé máslo viděti bylo; tu raději lžičku horké vody po chvilkách podlívej, a opět chvilku státi nech. Chceš-li to rozmnožiti, dej k tomu několik rozmíchaných vajec, nech to jen ještě tak dlouho na uhlíčku, až mezi ustavičným mícháním vejce ztuhnou, dej to na mísu na stůl, a několik čerstvě nakopaných, vařených zemčátek k tomu.“
Do lesa se nechodilo pouze na houby, ale také pro jiný zdroj obživy – pro maso. Dnes nám může připadat poněkud zvláštní, že mezi nejčastěji lovená divoká zvířata pro maso patřily veverky. Prokazatelně je lidé jedli již v 15. století, o čemž svědčí několik dochovaných dobových kuchařských předpisů. V lesích se to ve středověku i v 19. století veverkami jen hemžilo, tato malá zvířátka představovala snadnou kořist a navíc bylo jejich maso lahůdkou, kterou si mohla dopřát šlechta i prostý lid. Veverky se podávaly pečené se světlou či tmavou omáčkou, často s ovocem nebo rozinkami.
Příroda poskytovala člověku k snědku také žáby, které se konzumovaly v době bídy před 200 lety, zároveň však byly pochoutkou, jež platila i za zdravé maso. Měly se ovšem jíst pouze žáby zelené, hnědí tvorové a ropuchy se v kuchyni nevyužívaly. Oblíbená byla třeba žabí polévka.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , potraviny jídlo , hlad , Houby
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný