Kyjev - Ukrajinské ozbrojené síly od 1. září osvobodily desítky obcí a více než tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, zveřejněném na sociálních sítích po jednání štábu vrchního velitele. Zelenskyj dnes také potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ukrajinské ofenzívy v Charkovské oblasti na severovýchodu země. Ukrajinské síly ještě dříve zahájily protiofenzívu v Chersonské oblasti na jihu země.
"V rámci probíhajících operací naši hrdinové již osvobodili desítky obcí. A dnes tento postup pokračoval, jsou zde nové výsledky. Celkem od 1. září osvobodili více než 1000 kilometrů čtverečních našeho území. Díky všem, kteří to dokázali! Děkujeme armádě, skautům a speciálním službám za každou ukrajinskou vlajku, která byla v těchto dnech vztyčena (v osvobozených obcích)," prohlásil šéf státu.
Osvobození města Balaklija prezident potvrdil zvlášť zveřejněním videa, ve kterém mu vojáci tento úspěch hlásí. O vstupu ukrajinských vojáků do města, které ruské jednotky okupovaly šest měsíců, již dříve informovala některá média a zprávy se objevovaly i na sociálních sítích. Tyto zprávy nebyly ale až dosud potvrzeny z oficiálních míst.
"Vše je na svém místě. Vlajka Ukrajiny vlaje ve svobodném ukrajinském městě pod svobodným ukrajinským nebem! Děkuji! Jsem hrdý! Držte se! Do vítězství! Sláva Ukrajině!" napsal Zelenskyj na telegramu pod videem s vojáky z jednotky speciálních sil Kraken, kteří mu jako vrchnímu veliteli podali hlášení o splnění rozkazu ovládnout Balakliju. Ruské síly se podle nich stáhly z města, které před válkou čítalo 27.000 obyvatel.
Ovládnutí města Balaklija a obcí ležících severně od něj ukrajinskými silami by mohlo odříznout ruské uskupení u Izjumu od zásobování, poznamenal zpravodajský server Meduza.
Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl dnes před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Pod kontrolou ukrajinské vlády se tak vrátilo území o rozloze přesahující 700 čtverečních kilometrů. Názvy osvobozených obcí nicméně nezazněly.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve odhadli, že ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod dosavadní kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o rozloze přibližně 400 kilometrů čtverečních.
Ukrajinské síly podle BBC postupují směrem ke Kupjansku, nejdůležitějšímu železničnímu uzlu, který Rusko používá k zásobování všech svých jednotek na východní Ukrajině. Ruské oficiální zdroje sice o tomto ukrajinském postupu mlčí, agentury RIA Novosti dnes ale informovala, že Ruskem dosazená správa Kupjansku zahájila evakuaci žen a dětí. Evakuaci ruské úřady zdůvodnily ukrajinským ostřelováním.
Ukrajinské síly souběžně vedou ofenzívu v Chersonské oblasti na jihu země, zatímco ruské síly se až dosud především soustřeďovali na dobytí té části Doněcké oblasti, která dosud zůstává v ukrajinských rukou.
Ukrajinci vyhodili na jihu země do povětří štáb proruského politického hnutí
Ukrajinské síly vyhodily v Ruskem obsazeném jihoukrajinském městě Melitopol do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo referendum o připojení regionu k Rusku. Podle agentury Interfax o tom informoval člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov, explozi v sídle proruského hnutí potvrdil také starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu.
"Jsme zas o jeden krok dál od pseudoreferenda. Výbuch v Melitopolu rovná se minus jeden štáb Jednotného Ruska (ruské vládní strany, pozn. ČTK)," napsal Fedorov na sociální síti Telegram.
Exploze v melitopolském centru hnutí s názvem Jsme spolu s Ruskem se odehrála ve středu večer. Na fungování tohoto hnutí, které vzniklo poté, co Rusko ovládlo Melitopol a další ukrajinská území, dohlíží ruská vládní strana Jednotné Rusko.
Ukrajina označuje hlasování, která Rusko připravuje v ovládnutých ukrajinských oblastech, za pseudoreferenda. V roce 2014 Moskva ospravedlnila výsledkem referenda připojení poloostrova Krym k Rusku. Podle Kyjeva a Západu ale bylo toto hlasování zmanipulováno Moskvou.