Evropská komise podle auditu nezhodnotila svůj výkon při nákupu vakcín

Evropská komise zatím neprovedla podrobnou analýzu svého počínání při společných nákupech vakcín proti covidu-19, upozornil v dnes publikovaném auditu Evropský účetní dvůr (ECA). Podle auditorů je zhodnocení procesu potřebné pro vyvození ponaučení a vypracování pravidel pro podobné situace v budoucnosti.

Nová zpráva poukazuje na jisté rezervy v raných smlouvách EK s výrobci vakcín, nepřinesla však podrobnosti ohledně loňské obří dohody se společností Pfizer, kvůli níž byla komise kritizovaná za netransparentnost.

Účetní dvůr zdůrazňuje, že systém zřízený pro nákup očkovacích látek během prvního roku pandemie byl bezprecedentní a v zásadě efektivní, neboť se podařilo zajistit dostatečné množství dávek pro celou Evropskou unii. "Ovšem jsou zde ponaučení, která si můžeme vzít," řekla při dnešním brífinku zástupkyně ECA Joëlle Elvingerová, která analýzu daného procesu vedla.

Auditoři unijní postup porovnávali se Spojenými státy a s Británií a připomínají, že tyto dvě země začaly zakázky na vakcíny zadávat dříve než EU. Smlouvy uzavřené EK v prvním roce pandemie přitom podle nich obsahovaly volnější podmínky pro dodavatele než ty pozdější. "Když EU v první polovině roku 2021 čelila závažnému deficitu v dodávkách, ukázalo se, že většina kontraktů neobsahuje zvláštní ustanovení pro případ narušení dodávek," píše se ve zprávě.

Přesto zatím unijní exekutiva společné nákupy "nepřezkoumala ani referenčně neporovnala, aby vyvodila poučení pro budoucí zlepšení". Kromě tohoto kroku, který byl při dnešním brífinku označen za "standardní dobrou praxi", ECA doporučuje také vypracovat doporučení pro nákupy v době pandemie a podrobit svůj systém "zátěžovým zkouškám nebo simulacím".

Členské státy EU dosud obdržely skoro 1,25 miliardy dávek vakcín proti covidu-19, z nichž bylo v unii asi 900 milionů aplikováno, ukazují nejnovější data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle unijních auditorů vyšla jedna dávka unii na zhruba 15 eur (370 Kč). Komise většinou vakcíny nakupovala skrze "předběžné dohody o nákupu", u nichž sdílela s výrobcem riziko spojené s vývojem očkovacích látek a podporovala masovou výrobu prostřednictvím předem zasílaných plateb.

Unie se přitom nejvíce spolehla na vakcínu od konsorcia Pfizer/BioNTech, od něhož komise nejdříve ve dvou smlouvách objednala 600 milionů dávek, načež v květnu 2021 následovalo uzavření největšího kontraktu o dodání až 1,8 miliardy dávek. Obří smlouva přišla po problémech s dodávkami od firmy AstraZeneca a provázela ji jistá kritika ze strany europoslanců či unijní ombudsmanky Emily O'Reillyové. Ta v lednové zprávě kritizovala způsob, jakým se EK vypořádala se žádostí o textové zprávy, které si při vyjednávání obchodu vyměnili šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a šéf Pfizeru Albert Bourla.

Nový audit tuto kapitolu neobjasnil. Jeho autoři dnes neodhalili cenu rekordní zakázky a uvedli, že komise jim nepředala žádné informace o "předběžných vyjednáváních". Kromě toho auditoři nedostali ani vysvětlení, proč tyto informace nepřichází.

Související

Více souvisejících

evropská komise očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy