Odveta za Putinovy hrozby. Evropa připravuje další sankce proti Rusku

Mobilizace 300.000 rezervistů, vyhrožování jadernými zbraněmi i parodie na referenda, která mají ospravedlnit ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí částečně okupovaných ruskými jednotkami. Ať jsou tyto Putinovy hrozby jakkoli nesmyslné, jsou reálné a Západ, zejména Evropa, je musí brát vážně při svém rozhodování. „S předpověďmi je třeba zacházet opatrně, ale musíme být připraveni na dlouhou dobu,“ reagoval na okraji zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že EU bude podporovat Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude třeba“. Stejně mluvil předseda Evropské rady Charles Michel. Reakce EU a šířeji Západu byla klidná a jasná – pokračovat v kursu, který byl nastolen po ruské invazi 24. února. Nenechat se zastrašit ani dojmout. Sledovat situaci a být na výši jejích výzev.

Logickou první odpovědí na ruskou eskalaci budou další sankce. „Putin odhaluje svou slabost, protože mobilizuje hůře vycvičené, méně zkušené a motivované síly. Chce provádět referenda na svrchovaném ukrajinském území. Myslím, že to opět vyžaduje sankce z naší strany,“ řekla v rozhovoru pro CNN von der Leyenová. Ministři zahraničí „sedmadvacítky“ se kvůli tomu sešli na okraji zasedání Spojených národů; další naléhavá schůze je plánována na pátek. O sladění kroků vůči Rusku se budou bavit šéfové států a vlád na summitu v Praze 7. října; konkrétní balík by měl být schválen nejpozději na schůzi ministrů zahraničí o deset dní později. Poté, co bude projednán také s Ukrajinou.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaké sankce proti Rusku jsou na stole?
  • A jak EU zareagovala na ohlášená referenda na východě Ukrajiny?
sinfin.digital