Praha - Poslanci se budou příští týden dál zabývat vládní rozpočtovou novelou, jež zvyšuje letošní schodek o 60 miliard na 330 miliard korun. Pokračovat by mohli ve schvalování koaličních změn služebního zákona, které mimo jiné ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení v počtu náměstků členů vlády. Zářijová řádná schůze Sněmovny pokračuje od úterního odpoledne. K rozpočtu a dalším vládním předlohám se poslanci sejdou na mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních zákonodárců na čtvrtek. Poslanecké jednání příští týden přeruší středeční státní svátek.
Změny ve státním rozpočtu navrhla vláda Petra Fialy (ODS) zejména v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Novela zvyšuje příjmy i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Na mimořádné schůzi poslanci projednají rozpočtovou novelu ve druhém čtení, kdy budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Už předem je ohlásilo opoziční ANO.
Sněmovní rozpočtový výbor podpořil tento týden jednu ze tří poslaneckých úprav na přesun peněz uvnitř rozpočtu. Skupina koaličních zákonodárců ve výboru prosadila převod 60 milionů korun z kapitoly Národní sportovní agentury do kapitoly ministerstva školství. Peníze mají směřovat mládežnickým spolkům na zvýšené náklady za energie. Sportovní agentura by tak letos měla dostat rozpočtovou novelu o 440 milionů korun navíc místo původně plánovaných 500 milionů korun. Výbor zamítl dva pozměňovací návrhy Zdeňka Kettnera z opozičního hnutí SPD celkem za 1,12 miliardy korun, které se týkaly podpory regionálního školství. Může je znovu uplatnit na plénu, aby o nich poslanci při závěrečném schvalování rozpočtové novely v říjnu hlasovali.
Na programu čtvrteční mimořádné schůze jsou také další vládní předlohy. Týkají se například zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené lidi z 550 korun na 900 korun měsíčně, uzákonění předčasných důchodů bez sankce pro zdravotnické záchranáře a změn v lékařské posudkové službě. Kabinet navrhl, aby dolní komora schválila tyto předlohy zrychleně už v úvodním kole.
Schvalování koaliční novely služebního zákona poslanci nedokončili před dvěma týdny, pokračovat by v něm mohli na řádné schůzi v pátek. Opoziční ANO a SPD kritizují nejen zrušení omezení počtu takzvaných politických náměstků mimo jiné kvůli očekávanému zvýšení nákladů na státní správu, ale také zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků. Podle autorů novely to má přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně státní služby. Podle opozice to zasáhne do její stability a kontinuity.
Předkladatelé z řad koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů uvádějí, že novela má prohloubit odpolitizování státní služby. Stanoví podle nich jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem.
Před schvalováním je ve Sněmovně také například novela k ochraně Antarktidy, zrychlení zakládání obchodních korporací nebo návrh zákona, jenž určuje postup při zabavení nelegálně dovezených kulturních předmětů do zemí EU a jejich vrácení do zemí původu. Před druhým čtením pak zákonodárci mají například také sporné zrušení elektronické evidence tržeb ke konci letošního roku či zvýšení limitu pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun. Tato předloha stejně zvyšuje také hranici pro využití paušální daně. Zda se Sněmovna k těmto návrhům na nynější řádné schůzi dostane, není jasné.
Návrh rozpočtu má SPD za neúsporný, podle Hrnčíře směřuje k bankrotu
Opoziční SPD kritizuje návrh rozpočtu na příští rok, který vláda schválila v pondělí večer, jako neúsporný a nadměrně zadlužující. Trajektorie vede nezadržitelně ke státnímu bankrotu, uvedl před zahájením schůze dolní parlamentní komory místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř. Vláda podle něj rezignovala na jakékoli úspory a místo digitalizace zřízením nových ministerstev agendu zvyšuje.
V návrhu, který musí vláda předložit Sněmovně do 30. září, jsou podle Hrnčíře nadhodnocené příjmy. SPD očekává, že na firmy dopadne energetická krize, proto neodvedou tolik, kolik vláda předpokládá. Upozornil také na zvyšující se úroky za dluhovou službu.
Za zásadní chybu označuje SPD postup vlády v zastropování cen energií u obchodníků, šla by cestou přímého prodeje energií a stanovením maximálních cen pro výrobce. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun. Původní návrh počítal s deficitem 270 miliard korun.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
