Motokros národů pro domácí Američany

Američané se stali na domácí půdě na trati RedBud ve státě Michigan vítězi 75. ročníku prestižního Motokrosu národů, když porazili Francouze a Australany.

Eli Tomac, USA, Yamaha

Motokros národů má opravdu velkou historii, poprvé se jel brzy po válce, již v roce 1947 v nizozemském Wassenaaru a vyhráli ho Britové. Celkem nasbírali Britové 16 výher, poslední ale už hodně dávno – v roce 1994. Jen o jedno vítězství méně mají Belgičané, ti vyhrávali hlavně, když měli Stefana Evertse, naposledy ale před devíti lety. Francouzi dlouho ke světové špičce nepatřili, Motokros národů vyhráli poprvé až v roce 2001, ale v letech 2014 až 2018 vyhráli pětkrát v řadě. Naposled to bylo právě zde v RedBudu, kde se jelo i před těmi čtyřmi lety. Tehdy tu domácí propadli, skončili až šestí.

Zleva Francouzi, Američané a Australané. Vpředu u poháru Belgičan De Coster...

Nicméně jsou Američané nejúspěšnějším týmem historie, jejich letošní titul je už 23. A stejně jako ten první v roce 1981 ho má na svědomí Belgičan! Ano, před 41 lety přesvědčil pětinásobný světový šampion Roger De Coster šéfy americké Hondy, aby poslala své čtyři jezdce (tehdy byly týmy čtyřčlenné) do Evropy – a oni to vyhráli! Přestože tým netvořili v té době nejlepší američtí motokrosaři. Co je ještě méně uvěřitelné – i u letošního triumfu stál jako manažer Roger De Coster, nyní 78letý!

Chase Sexton, tým USA, Honda

De Coster si do týmu vybral letošního dvojnásobného domácího šampiona (superkros+motokros) Elie Tomaca (Yamaha), vicemistra Chase Sextona (Honda) a nejlepšího domácího jezdce třídy 250 Justina Coopera (Yamaha), který byl v americkém šampionátu poražen oběma australskými bratry Lawrence. Zajímavostí je, že Roger De Coster je v USA manažerem týmu KTM, jeho jezdci Webb a Plessinger ale neměli formu a zdraví, Cooper Webb ani nejezdil motokrosový šampionát.

Australan Jett Lawrence poprvé přesedl z Hondy 250 na 450, jednu jízdu vyhrál, jednou byl druhý

Ke spolufavoritům letos patřili Australané, když se k talentovaným mladíkům Jettovi a Hunterovi Lawrencovým přidal Mitch Evans – tým tak vytvořili tři tovární jezdci Hondy. Francouze jsem k favoritům zrovna nepočítal, protože Dylan Ferrandis (Yamaha) letos skoro celou sezonu promarodil, stejně tak Marvin Musquin (KTM), který byl navíc nasazen do čtvrtlitrů. Maxime Renaux (Yamaha) ovšem potvrdil formu z mistrovství světa a jeho první a třetí místo pomohlo Francouzům porazit protinožce a obsadit druhé místo na bedně.

Maxime Renaux (Yamaha) byl z Francouzů nejlepší (1. a 3. místo)

Další týmy nedaly dokupy kvalitní trojici jezdců, aby mohly konkurovat favoritům. Zaujali veteráni Antonio Cairoli nebo Max Nagl, v německém týmu chyběl Ken Roczen, kterému na konci září končí smlouva s Hondou a novou nepodepsal. Údajně proto, že chce startovat na „novém“ MS v superkrosu, kdežto Honda se ho zúčastnit nechce. Ale o tom si povíme jindy.

Naše vlast národní tým nevyslala, prý z finančních důvodů – Amerika je daleko. Nicméně jeden český motokrosař v zámoří startoval, talentovaný mladík Julius Mikula byl členem týmu FIM Europe (nebo tak nějak) spolu s Maďarem a Ukrajincem. Posledně jmenovaný nakonec do USA nepřijel a Mikula skončil v B-finále na 15. místě z 34 startujících. To lze považovat za úspěch i s přihlédnutím k tomu, že na 11. místě dojel Japonec Jo Shimoda, který získal v americkém šampionátu třídy 250 titul vicemistra.

Holeshot Jetta Lawrence (115) při závodě kategorií Open/MX2, 103 je Sexton, 15 je Ferrandis


Race 1 (MXGP + MX2): 1. Eli Tomac (USA, Yamaha), 35:23.672; 2. Jago Geerts (B, Yamaha), +0:03.243; 3. Maxime Renaux (F, Yamaha), +0:58.986; 4. Jeremy Seewer (CH, Yamaha), +1:11.659; 5. Mitchell Evans (AUS, Honda), +1:24.846; 6. Jorge Prado (E, GasGas), +1:29.402; 7. Antonio Cairoli (I, KTM), +1:33.403; 8. Hunter Lawrence (AUS, Honda), +1:34.431; 9. Justin Cooper (USA, Yamaha), +1:48.130; 10. Kay de Wolf (NL, Husqvarna), +1:56.440

Race 2 (MX2 + Open): 1. Jett Lawrence (AUS, Honda), 36:19.920; 2. Chase Sexton (USA, Honda), +0:14.240; 3. Mattia Guadagnini (I, GasGas), +0:20.238; 4. Justin Cooper (USA, Yamaha), +0:22.058; 5. Ruben Fernandez (E, Honda), +0:25.555; 6. Dylan Ferrandis (F, Yamaha), +0:31.445; 7. Calvin Vlaanderen (NL, Yamaha), +1:05.933; 8. Harri Kullas (EST, Yamaha), +1:11.398; 9. Marvin Musquin (F, KTM), +1:13.503; 10. Hunter Lawrence (AUS, Honda), +1:18.053

Race 3 (MXGP + Open): 1. Maxime Renaux (F, Yamaha), 35:30.165; 2. Jett Lawrence (AUS, Honda), +0:04.600; 3. Chase Sexton (USA, Honda), +0:08.303; 4. Dylan Ferrandis (F, Yamaha), +0:17.408; 5. Jeremy Seewer (CH, Yamaha), +0:19.507; 6. Eli Tomac (USA, Yamaha), +0:52.551; 7. Jorge Prado (E, GasGas), +1:02.266; 8. Ruben Fernandez (E, Honda), +1:18.847; 9. Antonio Cairoli (I, KTM), +1:31.044; 10. Dylan Wright (CDN, Honda), +1:40.392

Pořadí národů: 1. USA 16, 2. Francie 23, 3. Austrálie 26, 4. Itálie 49, 5. Belgie 50, 6. Španělsko 51, 7. Nizozemsko 62, 8. Německo 71, 9. Švýcarsko 90, 10. Velká Británie 98

Informace o redaktorovi

Petr Hájek - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist