Rusové se už týden zoufale snaží najít cestu, jak ze země vycestovat

Od minulé středy, kdy ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil první mobilizaci v Rusku od druhé světové války, jsou mužům po celé zemi doručovány povolávací rozkazy. Zatímco se manželé, bratři a synové emotivně loučili s rodinami před odjezdem do bojů na Ukrajině, jiní Rusové se zoufale snažili najít cestu, jak ze země vycestovat, k čemuž přispěly i zprávy, že jsou noví rekruti posíláni přímo na frontu bez příslušného výcviku.

Možnosti, jak vycestovat z Ruska, se ovšem tenčí - letenky jsou vyprodané a některé sousední země hodlají uzavřít své hranice ruským turistům a žadatelům o azyl. Britský list The Guardian otiskl příběhy tří Rusů, kteří popsali, jak jejich životy ovlivnila částečná mobilizace a jaké nyní mají plány. Jejich jména redakce změnila.

Osmadvacetiletý Kirill byl po vyhlášení mobilizace "šokovaný a neměl slov". Do středečního večera tento mladý učitel angličtiny z jižního Ruska dospěl k závěru, že musí uprchnout ze země. "Tehdy už letenky prudce zdražily a byly zcela nedostupné. Z mého města však jezdil vlak do Kazachstánu. Do toho vlaku jsem nastoupil v pátek spolu s mnoha dalšími lidmi, jako jsem já. Řekl bych, že 80 procent lidí ve vlaku byli ruští chlapi ve věku 20 až 45 let," řekl. "Teď jsem do pátku v krátkodobě pronajatém bytě v Atyrau, abych mohl vymyslet, co dál. Vyřizuji si papíry na 90denní povolení k pobytu a k získání místního bankovního účtu. Místní trh s bydlením je už teď velmi stísněný a každý den přicházejí další lidé," dodal.

Návrat do Ruska před koncem války podle Kirilla pravděpodobně nepřipadá v úvahu. Reakce Kazachů na vlaky plné nově příchozích Rusů, jako je on, jsou ovšem smíšené. "I když některým lidem naše přítomnost vadí, většinou se setkáváme s pochopením a soucitem. Můj domácí projevil takovou laskavost, že mě to málem rozplakalo, a nechce po mně vyděračsky vysokou částku, jako požadují ostatní, protože nechce na mé situaci vydělávat," uvedl Kirill. "Mojí mamince se ulevilo, když jsem se dostal do Kazachstánu. Sledovala nezávislé zpravodajství a chápe, co to znamená být poslán na frontu," dodal.

Dvacetiletý Vladimir a jeho dva stejně staří kamarádi snili o tom, že se v roce 2024 přestěhují do České republiky, kde budou studovat přírodní vědy. Sen těchto tří mladíků se však minulý týden rozplynul. "Máme velký strach. Chceme utéct," uvedl. "Jsme tak mladí, máme tolik plánů, ale stát si myslí něco jiného. Slíbili nám, že žádná mobilizace nebude. Cítíme se zrazeni. Kreml neustále lže. Dívají se na nás jako na hračky," dodal.

Vladimir je se svými kamarády odhodlaný utéct z Ruska, začali se proto učit anglicky a dávají dohromady peníze. Letenky z Ruska jsou podle něj extrémně drahé, doufá proto, že najdou asijskou zemi, kam by si mohli dovolit odcestovat. "Svět se velmi rychle mění. Kvůli sankcím je obtížné se dostat do východní Evropy, kvůli energetické krizi je život v Evropě příliš drahý. Uvažujeme o Gruzii, Malajsii, Thajsku. Každý z nás má asi 300.000 rublů (zhruba 132.000 Kč). Dostaneme se s tím ven?" tázal se. "Neumíme psát v angličtině, ale používáme aplikaci na překlady. Teď už sledujeme na youtubu videa v angličtině a nedávno jsme četli britský článek o ruské ekonomice. Je nám jedno, co se bude dít dál. Naše rozhodnutí je konečné," dodal.

Pětadvacetiletý Konstantin, který žije v Moskvě, míní, že už se ven z Ruska nedostane. Když začala ruská invaze na Ukrajinu, plánovali se ženou zemi opustit. "Teď už je pozdě," říká. "Měl jsem v plánu věnovat se datové vědě, najít si práci na dálku a odjet do Turecka nebo Gruzie. Ale každou chvíli mě mohou odvést do armády, hranice se mohou brzy zavřít a my nemáme dost peněz na letenky, natož na pronájem bytu a život v zahraničí. Moje žena má navíc dceru z předchozího manželství a tu s sebou bez zákonného povolení jejího otce vzít nemůžeme," vysvětlil.

Konstantin míní, že vzhledem k současným okolnostem má pouze jednu možnost. "Za každou cenu se vyhnu odvodu. Když si budu muset zlomit ruku, udělám to. Když budu muset zlomit policistovi čelist a jít do vězení, budiž. Ale nestanu se okupantem, nebudu zabíjet nevinné lidi jen proto, že si to přeje nějaký vraždící šílenec," zdůraznil. "Moje žena je velmi vystrašená a úzkostlivá, pláče skoro každý den. Říkám jí, že všechno bude v pořádku," dodal.

Konstantin říká, že jeho rodiče se také bojí, ale nemohou mu s útěkem finančně pomoci, jelikož sankce po ruské anexi Krymu zničily jejich podnikání. I kdyby se mu povedlo sehnat dost peněz, pochybuje o tom, že by se mu podařilo odjet. "Mladý zdravý muž, který teď opouští zemi? To poutá pozornost. Každých pár hodin přicházejí zprávy, že lidem může být zakázáno opustit Rusko kvůli ochraně hranic nebo jim může být odepřen vstup do zemí, jako je například Gruzie," řekl. "Mám pocit, jako by mě pomalu vařili. Pocházím z chudé rodiny ze severního Kavkazu. Tvrdou prací jsem se dostal do Moskvy a vystudoval medicínu. A teď mám opustit svou krásnou rodinu - ne abych bránil svůj domov, ale abych se stal potravou pro děla?" uvedl. "Mám hroznou zlost," dodal.

Související

Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 
Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

před 47 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Von der Leyenová se snaží zachránit svou politickou kariéru. Odstřihne části Green Dealu

Ursula von der Leyen, prezidentka Evropské komise a někdejší lékařka, se pokouší zachránit svůj nejambicióznější politický projekt – Zelenou dohodu pro Evropu – tím, že některé její části obětuje. V atmosféře politického odporu, v němž se ekologická legislativa stává terčem jak pravicových populistů, tak i korporátních lobbistů a jejích vlastních spolustraníků z Evropské lidové strany (EPP), přistupuje ke strategii „amputace“, která má za cíl ochránit jádro.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Prošli jsme spolu peklem, prohlásil Trump a vyzval Izrael, aby zrušil stíhání "velkého hrdiny" Netanjahua

Americký prezident Donald Trump se ostře vložil do probíhajícího korupčního procesu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V prohlášení na sociálních sítích označil celý soudní proces za „hon na čarodějnice“ a vyzval k jeho okamžitému zrušení. Svého dlouholetého spojence a politického partnera popsal jako „velkého hrdinu“ a „nesmírně oddaného obránce Svaté země“.

před 3 hodinami

včera

NATO

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí zítra: Tropy ukončí bouřky, mohou být i velmi silné

Nejen středa, ale také čtvrtek se v Česku neobejde bez varování kvůli počasí. Vysoké teploty budou panovat i zítra, a to na větším území než dnes. Zároveň mají hrozit silné až velmi silné bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v Haagu sešel se Zelenským. NATO zjemnilo postoj k Rusku, aby nenaštvalo USA

Na summitu NATO v Haagu se uskutečnilo klíčové setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Summit, který podle mnohých pozorovatelů odrážel zájmy amerického lídra, přinesl zásadní rozhodnutí: členské státy aliance se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Informaci přinesl britský server The Independent.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

včera

NATO

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

včera

Izrael

Může příměří mezi Íránem a Izraelem přežít? Je potřeba splnit dvě zásadní podmínky

Po dvanácti dnech intenzivních bojů oznámil prezident Donald Trump příměří mezi Izraelem a Íránem. Zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalého míru, nebo jen o krátkou pauzu před dalším kolem bojů. Historie podobných konfliktů naznačuje, že mír má šanci přežít jen za dvou podmínek: buď dojde k úplnému poražení jedné strany, nebo se vytvoří rovnováha strachu – tedy vzájemné odstrašení.

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Tohle má být budoucí premiér? Babiš zablokoval Sněmovnu, místo jednání o postižených řečnil o Čapím hnízdu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si ve středu přivlastnil řečnický pultík Poslanecké sněmovny a více než tři a půl hodiny jej využíval k osobní obhajobě v kauze Čapí hnízdo, kterou označil za „politický proces“. Místo aby poslanci projednávali naplánované zákony, včetně zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené, museli poslouchat jeho dlouhý monolog.

včera

včera

Írán podle jaderného fyzika Wagnera pravděpodobně obohacuje uran s cílem získat jadernou zbraň

Írán podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zřejmě směřuje k získání jaderné zbraně. Nasvědčují tomu úrovně obohacení uranu, které dalece převyšují potřeby civilního jaderného programu. „Případné školní nebo výzkumné reaktory, které by Irán chtěl realizovat pro svůj jaderný výzkum a vzdělávání, vystačí s nízko obohaceným uranem do 20 %,″ uvedl Wagner pro EuroZprávy.cz. Íránci přitom mají k dispozici uran obohacený až na více než 80 %.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy