Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Řekla to dnes podle agentury Reuters švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Před novináři zároveň ujistila, že nejde o útok na Švédsko. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí a o úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Za sabotáž označila poškození plynovodů i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž jakékoliv záměrné narušení evropské energetické infrastruktury povede k "co nejsilnější možné reakci".
Premiérka Anderssonová na dnešní večerní tiskové konferenci řekla, že v souvislosti s únikem plynu z plynovodů Nord Stream byly detekovány dva výbuchy a že informace ukazují na pravděpodobnou sabotáž. Nejde podle ní o válečný akt proti Švédsku.
"Máme informace od švédských zpravodajských služeb a dostali jsme také informace díky našim kontaktům s Dánskem a na základě toho jsme dospěli k názoru, že to je pravděpodobně úmyslný čin. Je to pravděpodobně sabotáž," řekla Anderssonová. "Nejde o útok na švédské nebo dánské území. Ale i tak vláda bere velmi vážně, co se stalo, v neposlední řadě ve světle současné bezpečnostní situace v naší těsné blízkosti," dodala švédská ministerská předsedkyně.
Anderssonová zdůraznila, že švédská vláda je ohledně posledních událostí v těsném kontaktu s partnery jako jsou NATO a sousední země, včetně Dánska a Německa.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová v souvislosti s plynovody Nord Stream rovněž hovořila o pravděpodobné sabotáži a nevyloučila žádný možný vývoj. Švédský ministr obrany Peter Hultquist řekl, že země je připravena v případě potřeby uvolnit příslušné vojenské zdroje.
"Hovořila jsem s (dánskou premiérkou Mette) Frederiksenovou o sabotážní akci na Nord Stream. Nejdůležitější je nyní vyšetřit incidenty, získat úplné jasno o událostech a důvodech," uvedla na twitteru von der Leyenová. "Jakékoli úmyslné narušení aktivní evropské energetické infrastruktury je nepřijatelné a povede k nejsilnější možné reakci," dodala.
Spoke to @Statsmin Frederiksen on the sabotage action #Nordstream.Paramount to now investigate the incidents, get full clarity on events & why. Any deliberate disruption of active European energy infrastructure is unacceptable & will lead to the strongest possible response.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 27, 2022Dánská předsedkyně vlády Frederiksenová uvedla, že úniky v plynovodech jsou následkem "úmyslné akce". Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.
Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra dnes potvrdili, že plynovod Nord Stream v Baltském moři poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy, uvádí agentura Reuters. Dva otřesy, které zaznamenali seismologové v Německu, Dánsku a Švédsku v noci na pondělí, připomínaly mnohem spíše výbuchy než zemětřesení, uvedlo dánské geologické středisko při Kodaňské univerzitě. Odborníci z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdili, že otřesy o síle srovnatelné se 100 kilogramy dynamitu měly centrum ve vodě, nikoli v zemi. "Jsme si jistí, že šlo o výbuchy, a ne zemětřesení nebo sesuv," řekl nejmenovaný švédský seismolog.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Spojené státy zatím nemohou potvrdit zprávu o tom, že výbuchy a následné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsou následkem sabotáže. Pokud jsou, není to v ničím zájmu, dodal Blinken.
Německý týdeník Der Spiegel dnes citoval nejmenované zdroje, podle kterých americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) Německo varovala před možnými cílenými útoky na plynovody už před několika týdny.
Německá vláda k věci na žádost Spiegelu odmítla poskytnout komentář.
K výbuchům a následným únikům plynu došlo v ekonomických zónách Dánska a Švédska. Oba plynovody byly neaktivní už před tím, než se incidenty staly.
Související

Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé

Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
válka na Ukrajině , Nord Stream , plynovod Nord Stream 2 , Magdalena Anderssonová , Švédsko
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák