Poškození plynovodů Nord Stream bylo asi úmyslné, prohlásila švédská premiérka

Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Řekla to dnes podle agentury Reuters švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Před novináři zároveň ujistila, že nejde o útok na Švédsko. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí a o úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Za sabotáž označila poškození plynovodů i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž jakékoliv záměrné narušení evropské energetické infrastruktury povede k "co nejsilnější možné reakci".

Premiérka Anderssonová na dnešní večerní tiskové konferenci řekla, že v souvislosti s únikem plynu z plynovodů Nord Stream byly detekovány dva výbuchy a že informace ukazují na pravděpodobnou sabotáž. Nejde podle ní o válečný akt proti Švédsku.

"Máme informace od švédských zpravodajských služeb a dostali jsme také informace díky našim kontaktům s Dánskem a na základě toho jsme dospěli k názoru, že to je pravděpodobně úmyslný čin. Je to pravděpodobně sabotáž," řekla Anderssonová. "Nejde o útok na švédské nebo dánské území. Ale i tak vláda bere velmi vážně, co se stalo, v neposlední řadě ve světle současné bezpečnostní situace v naší těsné blízkosti," dodala švédská ministerská předsedkyně.

Anderssonová zdůraznila, že švédská vláda je ohledně posledních událostí v těsném kontaktu s partnery jako jsou NATO a sousední země, včetně Dánska a Německa.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová v souvislosti s plynovody Nord Stream rovněž hovořila o pravděpodobné sabotáži a nevyloučila žádný možný vývoj. Švédský ministr obrany Peter Hultquist řekl, že země je připravena v případě potřeby uvolnit příslušné vojenské zdroje.

"Hovořila jsem s (dánskou premiérkou Mette) Frederiksenovou o sabotážní akci na Nord Stream. Nejdůležitější je nyní vyšetřit incidenty, získat úplné jasno o událostech a důvodech," uvedla na twitteru von der Leyenová. "Jakékoli úmyslné narušení aktivní evropské energetické infrastruktury je nepřijatelné a povede k nejsilnější možné reakci," dodala.

Spoke to @Statsmin Frederiksen on the sabotage action #Nordstream.Paramount to now investigate the incidents, get full clarity on events & why. Any deliberate disruption of active European energy infrastructure is unacceptable & will lead to the strongest possible response.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 27, 2022

Dánská předsedkyně vlády Frederiksenová uvedla, že úniky v plynovodech jsou následkem "úmyslné akce". Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.

Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra dnes potvrdili, že plynovod Nord Stream v Baltském moři poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy, uvádí agentura Reuters. Dva otřesy, které zaznamenali seismologové v Německu, Dánsku a Švédsku v noci na pondělí, připomínaly mnohem spíše výbuchy než zemětřesení, uvedlo dánské geologické středisko při Kodaňské univerzitě. Odborníci z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdili, že otřesy o síle srovnatelné se 100 kilogramy dynamitu měly centrum ve vodě, nikoli v zemi. "Jsme si jistí, že šlo o výbuchy, a ne zemětřesení nebo sesuv," řekl nejmenovaný švédský seismolog.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Spojené státy zatím nemohou potvrdit zprávu o tom, že výbuchy a následné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsou následkem sabotáže. Pokud jsou, není to v ničím zájmu, dodal Blinken.

Německý týdeník Der Spiegel dnes citoval nejmenované zdroje, podle kterých americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) Německo varovala před možnými cílenými útoky na plynovody už před několika týdny.

Německá vláda k věci na žádost Spiegelu odmítla poskytnout komentář.

K výbuchům a následným únikům plynu došlo v ekonomických zónách Dánska a Švédska. Oba plynovody byly neaktivní už před tím, než se incidenty staly.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Nord Stream plynovod Nord Stream 2 Magdalena Anderssonová Švédsko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy