Poškození plynovodů Nord Stream není náhoda, zní z EU

Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, dnes uvedl, že nevylučuje, že se vedení podaří po havárii zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média.

Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva, která havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus, hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs uvedl, že tímto incidentem vstoupila Evropa do nové fáze hybridní války. Dánský ministr obrany Morten Bodskov poznamenal, že Rusko má v Baltském moři silnou vojenskou přítomnost a dá se očekávat, "že bude dál chřestit zbraněmi". O úmyslném poškození v úterý hovořily dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella všechny dostupné informace nasvědčují tomu, že trojice úniků na plynovodech Nord Stream nevznikla náhodou, ale je výsledkem záměrného postupu. Jakékoli záměrné narušení energetické infrastruktury v Evropě podle něj vyústí v masivní reakci.

Ačkoliv evropští představitelé Moskvu přímo neobvinili, Kreml dnes prohlásil, že obvinění Ruska ze sabotáže se dalo čekat. Dodal také, že takové obvinění je absurdní a hloupé, a že zastavení toku plynovodů není v zájmu Ruska ani Evropy. Ruská diplomacie i Kreml naopak prostřednictvím svých mluvčích dnes poznamenaly, že s dotazy ohledně poškození Nord Streamu je třeba se obrátit na amerického prezidenta Joea Bidena. Ten v únoru před ruskou invazí hovořil o "ukončení" projektu Nord Stream 2 v případě, že Moskva vojensky napadne Ukrajinu.

Ruská tajná služba FSB začala vyšetřovat poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako "mezinárodní terorismus". Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů "způsobilo Rusku značné hospodářské škody".

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Plyn uniká ve velkém množství ze třech různých míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách.

"Nikdo teď nedokáže seriózně říci, jak to tam dole vypadá," řekl mluvčí provozovatele plynovodu Ulrich Lissek. Dá se prý odhadovat, že poškození je rozsáhlé, o způsobu opravy nebo nákladech na ni nechtěl spekulovat. Německé rozvědky podle listu Tagesspeigel varovaly, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Pokud se nepodaří potrubí opravit velmi rychle, dostane se do něj obrovské množství slané vody, což způsobí korozi.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Norská vláda následně oznámila, že na místo vyšle armádu.

Nedostatek plynu po útocích na plynovody Nord Stream aktuálně v Česku nehrozí, shodli se analytici oslovení ČTK. Výbuchy zvýšily ceny plynu na burze, českých domácností se ale podle nich toto zdražení nyní bezprostředně nedotkne.

Související

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

Více souvisejících

Josep Borrell EU (Evropská unie) Nord Stream Rusko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 6 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 6 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 7 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 7 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 7 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 8 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Počasí dnes: Česko zasáhnou silné bouřky, hrozí i supercely

Dnes zasáhnou Česko silné bouřky. Podle meteorologů z ČHMÚ.cz hrozí místy i supercely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy