Praha - Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
"Rada ministrů energetiky pod vedením českého předsednictví se právě v Bruselu shodla na povinném snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z levnějších zdrojů a solidárním příspěvku výrobců z fosilních paliv," napsal Fiala. Každý stát podle něj bude mít možnost přizpůsobit toto řešení domácím podmínkám. Evropská komise má také za úkol pracovat na dalších krocích ke stabilizaci cen energií, dodal premiér.
Novinářům v Olbramovicích na Benešovsku řekl, že určité úspory na celoevropské úrovni jsou nutné a hlásí se k tomu všechny země. "Pro Českou republiku toto nebude představovat větší problém. Za prvních sedm měsíců letošního roku, pokud jde o spotřebu plynu, je o 20 procent nižší než v předcházejícím roce. Občané, firmy, veřejný sektor šetří přirozeně, jako vláda jdeme příkladem," doplnil předseda vlády.
Slovenský premiér Eduard Heger naopak dnešní dohodu ohledně přerozdělování zisků v energetice kritizoval, Bratislavě podle něj nepomůže. Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; jednou z nich by mohl být souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Jakou dobrou zprávu a posun v řešení energetické krize hodnotí dnešní rozhodnutí evropských ministrů analytik XTB Jiří Tyleček. "Na evropské úrovni je tedy v zásadních parametrech jasno a nyní budeme čekat na dopracování národního řešení krize. Vše tedy zatím není vyřešeno, ale dle očekávání jsme na dobré cestě. Čekám, že česká vláda nebude otálet a představí detaily národního řešení v blízkých dnech. Hlavně mě budou zajímat parametry daně z neočekávaných zisků," řekl.
Zásadní podle něj jsou požadované úspory energií ve špičce. "Je v síle každé domácnosti i firmy rozvrhnout vysokou spotřebu tak, aby se co nejvíce odehrávala mimo čas nejvyšší spotřeby. Malá úspora ve špičce by totiž mohla přinést zásadní zlevnění energií v průběhu celého dne," uvedl Tyleček.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. "Špičkové hodiny" mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
EU doufá v to, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise (EK) by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
