Německo zatím nezavede hraniční kontroly. Česko dělá podle Rakušana maximum

Německo stálé kontroly na hranici s Českem zatím nezavede, výrazně ale zintenzivňuje kontroly namátkové. Po jednání s regiony o migrační situaci to dnes v Berlíně před novináři prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Parlamentní frakce německé konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu, navrhuje kvůli složité migrační situaci zavést kontroly na hranicích s Českou republikou. Podle agentury DPA to uvádí návrh, o kterém dnes frakce interně jednala. Návrh rovněž obsahuje požadavek, aby Německo ukončilo svou zvláštní migrační politiku a ustoupilo od všech plánů, které by mohly povzbudit takzvanou nelegální migraci. Na odpolední tiskové konferenci německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že Berlín zatím stálé kontroly na hranici s Českem neobnoví.

Faeserová po jednání s regiony o migrační situaci v Německu prohlásila, že počty azylových žádostí a nezákonných vstupů do Německa výrazně rostou, proto je třeba zakročit. "Prodloužíme naše kontroly na hranicích s Rakouskem i po listopadu, a to o dalšího půl roku. Tyto kontroly jsou nezbytné, abychom zabránili nedovoleným vstupům. V prostoru hranic s Českem provádí spolková policie zesílené namátkové kontroly," řekla ministryně. Dodala, že je v úzkém kontaktu s kolegy v Praze a Vídni.

K obnovení stálých kontrol na hranicích s Českem na počátku září vyzval spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou šéf německých policejních odborů (DPolG) Heiko Teggatz. ČTK tehdy Teggatz řekl, že je to v podstatě jediná cesta, jak zvrátit zhoršující se migrační situaci.

Česko se nyní stalo zemí, kudy migranti na balkánské trase proudí bez dokladů do Německa. Proto také Praha obnovila dočasné kontroly na pomezí se Slovenskem.

Balkánská migrační trasa vede do Německa především přes Rakousko. Kvůli četnějším kontrolám na rakousko-německé a rakousko-maďarské hranici se ale migranti snaží do Německa dostat přes Slovensko a Česko. Česká republika proto dočasně obnovila stálé kontroly na česko-slovenské hranici.

Německá vláda prozatím obnovit kontroly na pomezí s Českem nechce, k vlastnímu postupu se proto od pátku minulého týdne uchýlilo Bavorsko. To na hranici s Českem a také Rakouskem zesílilo namátkové kontroly.

CDU/CSU německou migrační politiku ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie kritizuje jako zvláštní cestu kvůli přílišné vstřícnosti a otevřenosti. Počátek tohoto přístupu je možné hledat v roce 2015, kdy na vrcholu syrské migrační krize tehdejší konzervativní kancléřka Angela Merkelová (CDU) otevřela hranice běžencům. Za to shodou okolností nyní obdržela renomovanou Nansenovu cenu od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Konzervativní unie nyní po vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze chce, aby mimo jiné pokročila s repatriacemi odmítnutých migrantů. Požaduje rovněž, aby Berlín zvýšil tlak na země, které svou politikou ilegální cesty migrantů do Evropy a zejména do Německa podporují. Konzervativci jako příklad takové země zmiňují Srbsko.

Česko dělá podle ministra vnitra Rakušana maximum 

Česko udělalo podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) maximum, ke zklidnění situace v oblasti migrace. Byl by rád, kdyby se Německo kvůli tomu neřídilo iniciativou opoziční unie CDU/CSU, která podle agentury DPA interně projednávala návrh obsahující záměr zavést kontroly na hranicích s Českou republikou. Rakušan novinářům ve Sněmovně řekl, že záležitost koncem pracovního týdne projedná se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Podle ministryně Německo stálé kontroly s Českem zatím nezavede, výrazně ale zintenzivňuje namátkové kontroly.

Česká vláda rozhodla o dočasném obnovení kontrol na hranicích se Slovenskem koncem září kvůli rostoucí migraci hlavně syrských uprchlíků, kteří přicházejí do EU po tzv. balkánské trase především z Turecka. Rakušan dnes řekl, že na německo-české hranici se tento krok mohl projevit až se zpožděním. "Když jsme obnovili kontroly, tak jsme měli na území jistý počet imigrantů. Než zapůsobí opatření na jedné hranici a přelijí se přes celou zemi na hranici na opačné straně, tak to trvá," řekl.

Situace na německo-české hranici se podle Rakušana již výrazně zklidnila. "Máme zprávy o tom, že opatření, která jsme ne úplně rádi zavedli na slovensko-české hranici, nesou svoje výsledky," uvedl. Na hranici s Německem se čísla zadržených migrantů v pondělí pohybovala kolem nuly, konstatoval. "Čísla jsou teď uspokojivá," míní.

Při čtvrtečním a pátečním jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku chce o situaci hovořit s německou ministryní Faeserovou. Migrace podle něj bude prakticky jediným tématem schůzky ministrů, jejíž program je v gesci českého předsednictví v Radě EU. "Budu rád, když se k tomu (kontrolám) Německo nerozhodne, budu k tomu dávat jasné argumenty," řekl Rakušan.

K obnovení stálých kontrol na hranicích s Českem na počátku září vyzval Faeserovou šéf německých policejních odborů (DPolG) Heiko Teggatz. ČTK tehdy Teggatz řekl, že je to v podstatě jediná cesta, jak zvrátit zhoršující se migrační situaci. Největší opoziční síla ve Spolkovém sněmu CDU/CSU podle agentury DPA vedle zavedení kontrol na hranicích s ČR chce, aby Německo ukončilo svou zvláštní migrační politiku a ustoupilo od všech plánů, které by mohly povzbudit takzvanou nelegální migraci.

Němečtí poslanci budou jednat o migraci a možných kontrolách 

Německý parlament se bude ve čtvrtek věnovat návrhu konzervativní opozice na zpřísnění migrační politiky, jehož součástí je i možnost zavedení stálých kontrol na hranicích s Českou republikou. ČTK to dnes sdělil mluvčí poslanecké frakce konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu. Návrh, který má ČTK k dispozici, požaduje po spolkové vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, aby připravila ostrahu německo-české hranice.

O návrhu, který nese název Okamžité ukončení zvláštního přístupu k migrační politice v Evropě, budou poslanci diskutovat asi jednu hodinu. Poté bude pravděpodobně předán k dalším projednání příslušným výborům.

Frakce CDU/CSU chce po Scholzově vládě, aby výrazně přitvrdila svou migrační politiku a aby "začala konečně vážně brát volání o pomoc" spolkových zemí a obcí. Konzervativci v návrhu požadují, aby se společná migrační a azylová politika dostala na jednání říjnového summitu Evropské unie.

Berlín by se podle poslanců CDU/CSU měl rovněž soustředit na ty státy, které takzvanou nelegální migraci do Evropy a především do Německa podporují. Jako příklad takového státu označují Srbsko. Konzervativní zákonodárci také chtějí, aby bylo ujednání o migraci mezi EU a Tureckem dodržováno.

Desátým a posledním bodem v návrhu jsou možné kontroly na hranici s Českem. "Připravit hraniční kontroly na německo-českém pomezí vedle již stávajících kontrol na německo-rakouské hranici," uvádí návrh.

O možných kontrolách na hranicích s Českem hovoří konzervativní opozice už delší dobu. Na konci září předsedkyně frakce CDU/CSU Andrea Lindholzová k takovému kroku vyzvala spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou. "Vyzývám spolkovou ministryni vnitra k přípravě možných nezbytných stacionárních kontrol na hranici s Českem, abychom měli reálný obraz o situaci a abychom zkomplikovali zločinné praktiky převaděčů," řekla tehdy Lindholzová v rozhovoru s televizí n-tv.

Související

Více souvisejících

Německo Policie Německo hranice migrace Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy