Jurečka si přeje dřívější spuštění klimatického fondu, chce o tom jednat

Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky, by měl začít kvůli energetické krizi poskytovat podporu dřív než v roce 2025. Je o tom přesvědčen ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tento týden chce o tom jednat se šéfy resortů práce z unijních států na neformálním zasedání v Praze. Řekl to dnes na konferenci o sociálním dialogu a ekologické transformaci.

Podle zástupců evropských odborů a dalších organizací by takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu měly provázet i sociální kroky.

"Ve čtvrtek a pátek povedeme debatu na neformální radě ministrů práce a sociálních věcí o aktivaci nástrojů jako klimatický fond, abychom ho dokázali spustit dřív, než se plánovalo," uvedl Jurečka.

Sociální fond pro klimatická opatření má přispět ke změnám při prosazování Zelené dohody, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů a do poloviny století zajistit uhlíkovou neutralitu. Ekologická přeměna se dotkne energetiky, dopravy, společnosti či zaměstnanosti. Pocítí ji třeba uhelné regiony či automobilový průmysl. Situaci s odklonem od fosilních paliv zkomplikovala válka na Ukrajině a energetická krize.

"Pokud dokážeme udržet racionální přístup a jednotu evropského společenství, můžeme vyjít posíleni. Nebo to nezvládneme a bude to mít negativní dopady. Historie ukazuje, že když jsme dokázali najít společný kompromis, řešení přineslo posílení a lepší výchozí pozici," řekl Jurečka. Dodal, že se Česko jako předsednická země snaží unijní řešení hledat.

Klimatický fond má poskytovat podporu podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí. Česku mají připadnout 2,4 procenta peněz. Od roku 2025 do roku 2032 může čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Celkem je ve fondu 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun).

"Potřebujeme sociální klimatický fond, aby se vykompenzovala situace těch nejzranitelnějších. Jde to správným směrem. Zatím je ale suma nízká. Pokud bude financování nedostatečné, tak to bude mít dopad na všechny," uvedl tajemník Evropské odborové konfederace Ludovic Voet.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zanikne při ekologické přeměně evropské ekonomiky jen v příštích letech šest milionů míst, ale současně by mělo vzniknout 24 milionů nových postů, upřesnila viceprezidentka Centra pro sociální a ekonomický výzkum (CASE) Agnieszka Kulesová. Dodala, že Evropská komise předpokládá, že do poloviny století budou potřeba dva miliony nových vysoce kvalifikovaných pozic. Pokud se nezohlední sociální dopady, mohla by Zelená dohoda přispět k prohlubování rozdílů mezi evropskými regiony, míní expertka.

Podle Voeta je nutné v unii nastavit právní rámec i pro sociální transformaci, který by Zelenou dohodu doplnil. Také podle předsedy skupiny Zaměstnanci z Evropského hospodářského výboru Olivera Röpkeho je potřeba Zelenou dohodu prosazovat spolu se "sociální dohodou". "Evropa musí nastavit jasné standardy. Nejde o to harmonizovat odvody, ale je nutné jasná minimální pravidla stanovit, aby nebyli zaměstnanci první a druhé kategorie, ale ani nezaměstnaní první a druhé kategorie," uvedl Röpke.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Novinka u žádostí o dávky a příspěvky. Stát spustil mobilní aplikaci

Výrazné zjednodušení a zefektivnění celého procesu podávání žádostí přináší nová aplikace Klientské zóny Jenda, kterou si může každý nainstalovat do svého chytrého mobilního telefonu. Jenda je již dostupný v App Store i Google Play. Klientům aplikace umožní sledovat stav svých žádostí, které budou mít přehledně na jednom místě. Komunikace s úřady tak bude opět snazší.

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

před 1 hodinou

Izrael, ilustrační foto

Izrael souhlasí s příměřím poté, co oznámil eliminaci íránské jaderné a raketové hrozby

Izraelská vláda v dnešním ranním prohlášení potvrdila, že souhlasí s návrhem příměří, který předložil americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedla, že souhlas přišel poté, co Izrael „dosáhl cílů“ své vojenské operace proti Íránu. Podle oficiálního vyjádření se izraelské síly zaměřily na odstranění „dvojí bezprostřední existenční hrozby“ – íránského jaderného programu a schopnosti odpalovat balistické rakety.

před 2 hodinami

Letní počasí

Počasí bude o víkendu tropické. Horko přetrvá i po volných dnech

Příští víkend bude speciální i tím, že školou povinným dětem začnou v sobotu prázdniny. Na počasí si rozhodně nebudou moci stěžovat. Očekává se totiž tropická epizoda. Teploty dosáhnou po víkendu až 35 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).  

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy