Ekologové vítají možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na letošek, analytici jsou proti

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi," dodal.

Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.

Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh. "Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně," míní ekolog.

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022

Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok.

"Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období," sdělil ČTK David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.

"Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. "Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.

Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Související

Více souvisejících

Daně

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump oznámil uzavření dohody o clech mezi USA a EU

Spojené státy americké se dohodly s Evropskou unií na výši cel, které se rozhodl zavádět americký prezident Donald Trump. Právě šéf Bílého domu v neděli oznámil dohodu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letiště Václava Havla Praha

Doporučení zní jasně. Co mají dělat lidé v případě mimořádné situace na letišti?

Podezřelé zavazadlo způsobilo minulý čtvrtek uzavření bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 pražského letiště. Zasahovala policie i pyrotechnik, provoz byl dočasně přerušen. Cestující, kteří kvůli podobným mimořádným situacím nestihnou let, se musí obracet na své aerolinky. Letiště podle mluvčího Jiřího Hannicha do těchto procesů nemůže vstupovat, jak informoval pro EuroZprávy.cz. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Povodně, ilustrační fotografie.

Nevyzpytatelné počasí: Prší více, než se čekalo. Hladiny řek už stoupají

Až třetího stupně povodňové aktivity mohou dosáhnout některé vodní toky v Jeseníkách a Beskydech kvůli vydatným dešťům. Vyplývá to z nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který upřesnil územní i časovou platnost varování před vydatnými srážkami a v některých oblastech zvýšil stupeň nebezpečí či upřesnil varování před povodňovými jevy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Hasiči v Řecku, ilustrační fotografie.

Řeckem se šíří ničivé požáry. Kouř už se dostal až do Atén

Letní počasí v Česku je pro mnoho lidí zklamáním, ale v některých částech Evropy se potýkají s vlnami veder a zuřícími lesními požáry. Hned s pěti požáry bojují hasiči v Řecku, kde již bylo nutné přistoupit k evakuaci lidí z oblasti, která je vzdálená jen 30 kilometrů od Atén. Uvedla to BBC.  

před 11 hodinami

Jiří Krampol, herec a moderátor

Zemřel legendární herec Jiří Krampol

Českou hereckou obec zasáhla o víkendu nesmírně smutná zpráva. Zemřel herec a bavič Jiří Krampol, který v červenci oslavil 87. narozeniny. Krampol se v posledních měsících potýkal se zdravotními potížemi. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Deštivé počasí

Česko zasáhne deštivé počasí. Existuje několik scénářů

Meteorologové již dnes očekávají na východě Česka trvalé a vydatné srážky, které zapříčiní tlaková níže postupují přes Maďarsko a Slovensko do Polska. Platí i příslušná výstraha. Podle expertů ale není zcela jasné, kolik srážek a kam přesně přinese. 

včera

Je to místo od místa. Meteorologové prozradili, jak rostou houby

Letošní léto se sice některým lidem nemusí úplně líbit, ale houbám poměrně svědčí. Podle odborníků na růst hub jsou teď úvahy o výletu do lesa namístě, především na některých konkrétních místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy