Začaly volby do amerického Kongresu. Republikáni větří úspěch

Ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států se dnes v pět hodin ráno (11:00 SEČ) otevřely volební místnosti. Američané v nich budou rozhodovat o složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a vedení orgánů samosprávy. Ve 36 státech a třech teritoriích budou voliči vybírat i guvernéry. Demokraté mohou podle předvolebních prognóz přijít o kontrolu nad oběma komorami Kongresu.

Volební místnosti se ve většině amerických států otevírají v sedm hodin ráno místního času, v některých ale o hodinu dříve nebo později. V 05:00 místního času jako první hlasování zahájily některé okresy státu Vermont. O hodinu později mají možnost hlasovat voliči například ve státech Arizona, Illinois, Maine či New York. Hlasovací místnosti budou otevřeny do večera, ve většině států se zavírají kolem sedmé nebo osmé hodiny večer místního času.

První vlna sčítání začne mezi 19:00 a 20:00 východoamerického času (ve středu 9. listopadu v 01:00 až 02:00 SEČ). Zhruba o tři hodiny později by mohli republikáni získat dostatečný náskok na to, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, jestli ovládli Sněmovnu reprezentantů. Pokud ale bude souboj těsný, může trvat i dny, než se potvrdí, kdo získal sněmovní většinu.

Ještě déle by se mohlo čekat na to, která strana ovládne Senát. V některých státech se kvůli těsným kláním může uskutečnit druhé kolo hlasování, pokud tam žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.

Kongresové volby se konají dva roky po prezidentských, platí tedy také za jakýsi test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky.

Pokud letos uspějí republikáni, značně se tím zkomplikují zbývající dva roky vlády prezidenta Joea Bidena zvoleného za Demokratickou stranu. Neúspěch demokratů by také oslabil jeho mandát pro kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2024 a mohl by přispět k tomu, že o post šéfa Bílého domu se znovu bude ucházet republikánský exprezident Donald Trump.

Možnosti volit předčasně využilo přes 45 milionů Američanů

Více než 45 milionů lidí ve Spojených státech před dnešními parlamentními volbami využilo možnosti odevzdat hlas předčasně. Uvedl to institut pro výzkum veřejného mínění US Election Project. Před čtyřmi lety takových voličů bylo asi 39 milionů, v roce 2014 jen 20,5 milionu. Američané dnes rozhodují o novém složení Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a ve 36 státech a třech teritoriích vybírají guvernéry.

Ve skoro všech amerických státech je možné odevzdat hlas buď ve volební místnosti, nebo ho poslat poštou před oficiálním termínem voleb, podmínky se ale v jednotlivých státech liší. To, že tímto způsobem odvolí velký počet lidí nemusí znamenat, že celková volební účast bude vysoká, píše agentura DPA. Chování voličů totiž změnila například pandemie covidu-19. Při volbách, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, bývá tradičně nižší volební účast než při volbách, které jsou ve stejný termín jako ty prezidentské.

Možnosti odevzdat svůj před řádným termínem voleb využil mimo jiné i současný americký prezident Joe Biden, který hlasoval spolu s osmnáctiletou vnučkou Natalie už na konci října.

Ve Spojených státech má právo volit každý občan starší 18 let, voleb se mohou účastnit například i občané Portorika. Ve většině států nemohou volit vězni. Všichni ostatní se musejí před hlasováním registrovat na příslušném úřadu.

Související

Více souvisejících

Volby USA Kongres USA Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 56 minutami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy