Více než 100.000 příslušníků ruské armády zemřelo nebo bylo raněno ve válce na Ukrajině, odhaduje nejvýše postavený americký generál Mark Milley.
Ztráty na straně Ukrajiny, která už od února vzdoruje ruskému napadení, jsou pravděpodobně zhruba stejně početné, uvedl Milley podle agentury Reuters. Moskva přiznává jen výrazně nižší ztráty. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo zhruba o 78.000 lidí. Prohlášení stran konfliktu ale nejde ověřit.
"Díváte se na hodně přes 100.000 zabitých a zraněných ruských vojáků. Totéž pravděpodobně na ukrajinské straně. Spousta lidského utrpení," uvedl Milley, který vede americký sbor náčelníků štábů. Od začátku konfliktu bylo podle něj pravděpodobně zabito také 40.000 ukrajinských civilistů.
Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen třikrát, nejprve na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků. Na konci září v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku tamní ministr obrany Sergej Šojgu připustil, že celkem na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo zhruba o 78.000 lidí.
Související
Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé
Nejméně čtyři lidé přišli o život při nejnovějším nočním ruském raketovém a dronovém útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle něhož byly zasaženy obytné čtvrti, nemocnice i sportovní infrastruktura.
Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.
válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Mark Milley
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Spojeného království, kde plánuje jednat o posílení obrany Ukrajiny a o dalších možnostech, jak vyvinout větší tlak na Ruskou federaci. Oznámil to jeho mluvčí s tím, že Zelenskyj absolvuje sérii klíčových setkání s britskými politickými a vojenskými představiteli.
před 1 hodinou
Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.
před 1 hodinou
Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.
před 1 hodinou
NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.
před 2 hodinami
Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.
před 3 hodinami
Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.
před 3 hodinami
Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.
před 3 hodinami
Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.
před 4 hodinami
Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.
před 4 hodinami
V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.
před 5 hodinami
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
před 6 hodinami
"Neexistuje větší špína než Trump." Íránci žádají tvrdou odvetu po amerických úderech
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájit přímé útoky na íránská jaderná zařízení vyvolalo v Íránu vlnu hněvu. V ulicích Teheránu se sešly tisíce protestujících, kteří volají po silné odpovědi a vyjadřují odpor nejen vůči USA, ale i vůči izraelským útokům. CNN informovala o dramatickém dění přímo z místa.
před 7 hodinami
Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé
Nejméně čtyři lidé přišli o život při nejnovějším nočním ruském raketovém a dronovém útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle něhož byly zasaženy obytné čtvrti, nemocnice i sportovní infrastruktura.
před 8 hodinami
Počasí dnes: Česko zasáhnou silné bouřky, hrozí i supercely
Dnes zasáhnou Česko silné bouřky. Podle meteorologů z ČHMÚ.cz hrozí místy i supercely.
včera
Pentagon mírní Trumpovo nadšení: Jestli jsme zničili íránský jaderný program nevíme
Spojené státy zasáhly tři íránská jaderná zařízení v rámci operace „Midnight Hammer“, ale obranné velení zatím nemá jasno, zda byl cíl útoku – zničení íránských kapacit k výrobě jaderné zbraně – skutečně naplněn.
včera
Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů
Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.
včera
Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.
včera
Mimořádná zpráva Íránská odveta na americký útok je tady. Zasáhněte, žádají USA Čínu
Spojené státy americké vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv na Írán a zabránila mu v uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tato výzva přišla jen několik hodin poté, co Washington provedl mohutné letecké údery na íránská jaderná zařízení, čímž vyvolal další eskalaci napětí v regionu Blízkého východu.
včera
Vance: USA nejsou ve válce s Íránem, Trump o útoku rozhodl pár minut před ním
Spojené státy nejsou ve válce s Íránem, ale s jeho jaderným programem. Tak zní první oficiální vyjádření viceprezidenta JD Vance poté, co prezident Donald Trump nařídil údery na íránské jaderné zařízení Fordow. Vance to uvedl v rozhovoru pro pořad Meet the Press televize NBC.
včera
Írán hrozí tvrdou odvetou za americké údery, USA posilují bezpečnostní opatření
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem prudce eskaluje po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení. Íránské Revoluční gardy (IRGC) varují, že odpověď Teheránu způsobí Spojeným státům „hlubokou lítost“. Současně USA posilují bezpečnostní opatření na svém území z obav před možnými odvetnými útoky.
Zdroj: Libor Novák