Většina největších ekonomik světa na summitu G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy také zdůraznily, že hrozby použitím jaderných zbraní jsou nepřijatelné, a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.

Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i země jako Čína či Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly. Podle agentury DPA hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení války na Ukrajině summit konečné prohlášení vůbec neschválí. Nakonec byla ale závěrečná deklarace přijata jednomyslně, řekli agentuře Reuters tři diplomaté obeznámení s jednáním.

Rusko dnes uvítalo prohlášení vůdců G20, které zmiňuje "nesmírné lidské utrpení" způsobené válkou na Ukrajině, jako "vyvážený text", na ovlivnění jeho podoby prý ruští diplomaté usilovně pracovali.

Ruská invaze na Ukrajinu dominovala summitu G20 na Bali v Indonésii, přičemž spory o znění závěrečného dokumentu trvaly až do posledních hodin summitu, uvedla agentura Reuters. V části o Ukrajině – ve třetím bodě dokumentu o 52 bodech – vedoucí představitelé uvedli, že "většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvětšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje ohrožení finanční stability".

Dokument také poznamenal, že existují "odlišné názory a různá hodnocení situace“ a uvedl, že G20 "není fórem pro řešení bezpečnostních problémů“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusku formulace závěrečné deklarace vyhovuje. "Rozdíl v přístupech, rozdíl v hlediscích (na válku proti Ukrajině) byl vzat v potaz a v deklaraci zaznamenán," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury TASS.

Kreml zveřejnil na svých webových stránkách ruský překlad deklarace, což je podle Reuters překvapivý krok vzhledem k ostře kritickým formulacím vůči Moskvě.

Prohlášení také používá výraz "válka", odkazuje na "agresi Ruské federace proti Ukrajině" a žádá od Moskvy "úplné a bezpodmínečné stažení" z ukrajinského území.

Ruská média mají přitom zakázáno používat termíny "válka" nebo "invaze" k popisu toho, co Moskva nazývá svou "speciální vojenskou operací" na Ukrajině. Zákony přijaté po invazi z 24. února stanovily tresty až pět let vězení za diskreditaci ruských ozbrojených sil a až 15 let za šíření záměrně nepravdivých informací o nich. Moskva tvrdí, že cílem vojenské operace na Ukrajině odstranit nebezpečné nacionalisty a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z nevyprovokovaného a imperialistického záboru cizího území.

Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. "Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné," píše se v deklaraci vydané dnes na závěr summitu G20. Státy účastnící se vrcholné schůzky na Bali se rovněž shodly, že je nutné posílit mezinárodní právo pro zajištění míru a stability ve světě.

Státy G20 dále uvedly, že válka na Ukrajině brzdí globální ekonomický růst. Přivítaly přitom dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, kterou uzavřely Ukrajina a Rusko za zprostředkování OSN a Turecka.

Státy G20, které patří k zemím s největšími emisemi skleníkových plynů, se také přihlásily k cíli udržet globální oteplování do roku 2100 pod úrovní 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. K obdobnému cíli se přihlásily i během loňského summitu v Římě. Státy také potvrdily svůj záměr dosáhnout kolem roku 2050 takzvané uhlíkové neutrality. Chtějí například zrušit podporu neefektivním zdrojům používajícím fosilní paliva či omezit používání uhlí.

Prezident hostitelské země Indonésie Joko Widodo uvedl, že nejdiskutovanějším článkem závěrečného prohlášení byla válka na Ukrajině. Zároveň apeloval na všechny strany, aby dále nestupňovaly napětí. Válka způsobila podle něj škody a obrovské lidské utrpení a negativně ovlivnila snahy o oživení světové ekonomiky.

Dvoudenní summit G20 na Bali dnes skončil. Zasedání v úterý předčasně opustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Indonésii zastupoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Předsednictví ve skupině po Indonésii převzala Indie.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie. Přizvány jsou ale i další země či mezinárodní organizace. K účasti na summitu na Bali Indonésie přizvala i Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům přes video.

Související

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

Summit G20 válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

NATO

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí zítra: Tropy ukončí bouřky, mohou být i velmi silné

Nejen středa, ale také čtvrtek se v Česku neobejde bez varování kvůli počasí. Vysoké teploty budou panovat i zítra, a to na větším území než dnes. Zároveň mají hrozit silné až velmi silné bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v Haagu sešel se Zelenským. NATO zjemnilo postoj k Rusku, aby nenaštvalo USA

Na summitu NATO v Haagu se uskutečnilo klíčové setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Summit, který podle mnohých pozorovatelů odrážel zájmy amerického lídra, přinesl zásadní rozhodnutí: členské státy aliance se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Informaci přinesl britský server The Independent.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

včera

NATO

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

včera

Izrael

Může příměří mezi Íránem a Izraelem přežít? Je potřeba splnit dvě zásadní podmínky

Po dvanácti dnech intenzivních bojů oznámil prezident Donald Trump příměří mezi Izraelem a Íránem. Zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalého míru, nebo jen o krátkou pauzu před dalším kolem bojů. Historie podobných konfliktů naznačuje, že mír má šanci přežít jen za dvou podmínek: buď dojde k úplnému poražení jedné strany, nebo se vytvoří rovnováha strachu – tedy vzájemné odstrašení.

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Tohle má být budoucí premiér? Babiš zablokoval Sněmovnu, místo jednání o postižených řečnil o Čapím hnízdu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si ve středu přivlastnil řečnický pultík Poslanecké sněmovny a více než tři a půl hodiny jej využíval k osobní obhajobě v kauze Čapí hnízdo, kterou označil za „politický proces“. Místo aby poslanci projednávali naplánované zákony, včetně zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené, museli poslouchat jeho dlouhý monolog.

včera

včera

Ilustrační foto

Írán podle jaderného fyzika Wagnera pravděpodobně obohacuje uran s cílem získat jadernou zbraň

Írán podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zřejmě směřuje k získání jaderné zbraně. Nasvědčují tomu úrovně obohacení uranu, které dalece převyšují potřeby civilního jaderného programu. „Případné školní nebo výzkumné reaktory, které by Irán chtěl realizovat pro svůj jaderný výzkum a vzdělávání, vystačí s nízko obohaceným uranem do 20 %,″ uvedl Wagner pro EuroZprávy.cz. Íránci přitom mají k dispozici uran obohacený až na více než 80 %.

včera

včera

včera

včera

Policie ČR

Policisté odhalili nebezpečné mladíky. Pokusili se o útok na synagogu v Brně

Policie odhalila mezinárodní teroristickou skupinu, která působila i v Česku, kde se neúspěšně pokusila o útok na synagogu v Brně. Jeden z podezřelých také verboval bojovníky k účasti na bojích v Sýrii. I policisty zaskočilo, že členové skupiny jsou většinou mladíci, kteří ještě nedosáhli plnoletosti. 

včera

Summit NATO odstartoval: Kolem Trumpa se chodí opatrně, Polsko se o článku 5 vůbec bavit nehodlá

V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy