Ukrajina žádá Polsko o společné vyšetřování incidentu v pohraničí

Ukrajina žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu, kdy v obci ve východní části Polska po zásahu rakety ruské výroby zahynuli dva lidé. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. S odvoláním na vyjádření tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova o tom informovala agentura Unian. 

Polský prezident Andrzej Duda k tomu odpoledne před novináři uvedl, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa.

USA už v úterý nabídly svou podporu při vyšetřování a Varšava nabídku přijala, připomněl prezident. Duda podle agentury PAP také uvedl, že na místě incidentu již pracují polští a američtí vyšetřovatelé.

"Americký prezident Joe Biden navrhl o včerejší noci společný postup, spojenecký postup. Pokud by kdokoliv měl být připuštěn k tomuto postupu, vyžadovalo by to oboustrannou shodu. Jedině tak na to můžeme hledět," vysvětlil Duda podle serveru Onet na tiskové konferenci.

Dříve polský prezident k úternímu incidentu sdělil, že raketu s vysokou pravděpodobností vystřelily ukrajinské síly, které se bránily ruským vzdušným útokům. Doplnil, že na Polsko nejspíše dopadla nešťastnou náhodou. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov dnes ale na twitteru uvedl, že Ukrajina má důkazy o ruském pozadí události.

"Jsme připraveni předat důkazy, které máme o ruské stopě. Očekáváme také od našich partnerů informace, na jejichž základě dospěli k závěru, že šlo o střelu ukrajinské protivzdušné obrany," napsal Danilov.

Verzi, že raketa nebyla vypálena z Ruska, podpořil také americký prezident Joe Biden. Rusko odmítá, že by mělo s incidentem cokoli do činění. Mnozí světoví představitelé ale poukazují na to, že by se nestal, kdyby nebylo války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo.

"Nepochybuji, že to nebyla naše raketa a nebyl náš raketový útok," řekl Zelenskyj dnes novinářům s odvoláním na hlášení, které obdržel od náčelníka generálního štábu ještě v úterý večer. Podle serveru RBK-Ukrajina zdůraznil, že nevidí důvod, proč by neměl důvěřovat ukrajinským vojákům.

Prezident také uvedl, že celou noc hovořil s vůdci různých zemí. Domluvili se s nimi nerozhlašovat, na čem se domluvili, ale přesto klade prostou otázku, zda lze Ukrajině poskytnout přístup na místo neštěstí a zapojit ji do vyšetřovací skupiny. Domnívá se, že by to bylo čestné, spravedlivé a že Ukrajinci na to mají právo.

Položil také otázku, zda lze činit konečné závěry bez toho, že by vyšetřování dospělo k závěru. Ukrajina jako partnerský stát by přinejmenším na úrovni rozvědek či ministerstev měla být podle šéfa státu seznámena s fakty zjištěnými vyšetřovateli. Zatím se však tak nestalo.

"Jestli to bylo (způsobeno) zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci (vidět) důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům," prohlásil prezident.

Časově podle Zelenského odpovídá jeden z 25 vzdušných útoků, ale v tomto případě existuje záznam, že raketa vybuchla nad ukrajinským územím. Nelze ale vyloučit, že nějaký úlomek odletěl až do Polska. Pozastavil se však nad tím, že tam po dopadu vznikl kráter o průměru 20 metrů a hloubce pěti metrů. "Mohl to způsobit úlomek? Anebo ne? Mám na to svůj názor. Domnívám se, že to byla ruská raketa, a důvěřuji hlášení od našich vojáků," dodal podle portálu.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Více souvisejících

Ukrajina Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) Polsko Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

před 2 hodinami

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 6 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 7 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 9 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 10 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 11 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 12 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 12 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy