Rusko podniklo masivní vzdušné údery na Ukrajinu. Kyjev žádá zasedání Rady bezpečnosti

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury je terorismus. Ukrajina nadále žádá rozhodnou reakci světa na tyto zločiny,“ napsal na Twitteru ukrajinský prezident. Ruská agentura TASS s odkazem na zastoupení Ruska v OSN napsala, že zasedání Rady bezpečnosti má začít v 16:00 newyorského času ( 22:00 středoevropského času). 

Letecký poplach se ve středu rozezněl nad celou zemí. Exploze hlásí Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny a Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě. Výbuchy zaznamenaly i obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního guvernéra Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku. 

„Náraz do jednoho ze zařízení infrastruktury v metropoli. Zůstaňte v krytech! Letecký poplach pokračuje,“ napsal na Telegramu Klyčko. „Kvůli ostřelování byly přerušeny dodávky vody,“ uvedl později starosta a dodal, že při útocích bylo nejméně devět lidí zraněno. Mezi mrtvými v Kyjevě byla podle Klička také 17letá dívka. Dalších 11 obyvatel hlavního města utrpělo zranění. 

„Máme oběti z řad civilistů. (…) Celá oblast je bez světla,“ napsal na telegramu oblastní gubernátor Oleksij Kuleba. Policejní šéf Andrij Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal.

Další tři lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Klimenko. Šéf regionální policie Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily.

Také Lvov na západě Ukrajiny hlásil výpadky proudu. „Celé město je bez světla. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody,“ uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu a vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech.

Zelenskyj: Rusko celému světu dokázalo, že je sponzorem terorismu

„Rusko pokračuje v masivních raketových útocích na civilní obyvatelstvo po celé Ukrajině. Dnes máme tři zásahy vícepodlažních domů. Bohužel zahynulo deset lidí. Jen od 10. října do 23. listopadu provedli Rusové na našem území téměř šest set raketových útoků,“ uvedl ministr Monastyrskyj podle agentury Ukrinform.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, uvedly ukrajinské vzdušné síly s tím, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět dronů. Konkrétně Rusko podle Kyjeva použilo střely Ch-101, Ch-555 a Kalibr.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj později upřesnil, že ozbrojené síly sestřelily 51 z celkových 67 ruských řízených střel, které invazní jednotky na jeho zemi odpoledne vypálily. Jen na Kyjev Rusové podle něj vystřelili 30 raket, přičemž 20 se jich podařilo sestřelit. Ukrajinské vzdušné síly před tím sdělily, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět dronů.

„Hodně raket. Z jihu i z východu. Protivzdušná obrana funguje,“ uvedl na Telegramu šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Rusko podle něj vyslalo také nejméně devět bombardérů Tu-95. O funkční protivzdušné obraně informovali i představitelé Dněpropetrovské oblasti, napsala agentura Unian.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko dokázalo světu, že je sponzorem terorismu. „Evropský parlament dnes uznal Rusko za stát sponzorující terorismus… A pak Rusko celému světu dokázalo, že je to všechno pravda, když použilo 67 raket na naši infrastrukturu, energetiku a obyčejné lidi,“ řekl Zelenskyj ve svém videoposelství, kde zároveň vyjádřil soustrast rodinám obětí.

Ukrajinské atomové elektrárny hlásí odpojení bloků

Po vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž atomové elektrárny v zemi. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně a důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků, uvedla správcovská společnost Enerhoatom.

Radiace je v elektrárnách a jejich okolí podle Enerhoatomu v normě. Zařízení v současné době nevyrábějí elektrickou energii. „Jakmile bude provoz energetické soustavy normalizován, budou dodávky elektřiny z jaderných elektráren obnoveny,“ sdělila ukrajinská společnost. 

Na svém telegramovém účtu zároveň napsala, že je zastaveno napájení Záporožské jaderné elektrárny z ukrajinské energetické soustavy. Tam fungují dieselové generátory.

Šéf Chmelnycké oblasti informoval, že kvůli ruským raketovým úderům nemá v současné době elektřinu většina obcí v regionu. Část města Chmelnyckyj je bez vody.

Výpadek hlásí i Moldavsko

Útoky způsobily výpadky elektřiny také na polovině území sousedního Moldavska. S odvoláním na místopředsedu moldavské vlády o tom informovala agentura Reuters. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.

„Masivní výpadek elektřiny v Moldavsku po ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu,“ oznámil na Twitteru Andrei Spuni, jenž zároveň zastává funkci moldavského ministra infrastruktury. V jiném příspěvku napsal, že se opakuje situace z 15. listopadu, kdy Moldavsko –⁠ po ruských raketových úderech na Ukrajinu –⁠ rovněž postihl velký výpadek v dodávkách elektrického proudu.

Moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu na Twitteru uvedl, že ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu opět uvrhly jeho zemi do tmy, a nařídil proto předvolání ruského velvyslance na ministerstvo, aby podal vysvětlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 31 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 1 hhodinou

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 2 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 9 hhodinami
Načítání...