
Rusko dnes podniklo další masivní vzdušné údery na Ukrajinu. Podle ministra vnitra Denyse Monastyrského si dnešní ruské raketové útoky vyžádaly deset lidských životů. Úřady rovněž hlásí desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu. Kyjev žádá kvůli ruským úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury je terorismus. Ukrajina nadále žádá rozhodnou reakci světa na tyto zločiny," napsal na twitteru ukrajinský prezident. Ruská agentura TASS s odkazem na zastoupení Ruska v OSN napsala, že zasedání RB OSN má začít v 16:00 newyorského času (22:00 SEČ).
Nad celou Ukrajinou se dnes po poledni rozezněl protiletecký poplach. Exploze hlásily Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny, Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě i západoukrajinská Lvovská a Vinnycká oblast. Výbuchy zaznamenali také obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního gubernátora Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku.
V ukrajinské metropoli invazní síly podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli tam nejméně tři lidé. Podle starosty Vitalije Klička je mezi nimi také sedmnáctiletá dívka. Kličko také uvedl, že útoky ve městě zasáhly infrastrukturní objekt a celý Kyjev je bez dodávek vody, v některých čtvrtích není elektřina.
Další lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko. Šéf regionální policie Andrij Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily. Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které podle něj ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal. Ta je podle oblastního šéfa Oleksije Kuleby bez proudu.
Výpadky v dodávkách proudu hlásí také Lvov na západě Ukrajiny. "Celé město je bez proudu. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody," uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu.
"Rusko pokračuje v masivních raketových útocích na civilní obyvatelstvo po celé Ukrajině. Dnes máme tři zásahy vícepodlažních domů. Bohužel zahynulo deset lidí. Jen od 10. října do 23. listopadu provedli Rusové na našem území téměř 600 raketových útoků," uvedl Monastyrskyj podle agentury Ukrinform.
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj později upřesnil, že ozbrojené síly sestřelily 51 z celkových 67 ruských řízených střel, které invazní jednotky na jeho zemi odpoledne vypálily. Jen na Kyjev Rusové podle něj vystřelili 30 raket, přičemž 20 se jich podařilo sestřelit. Ukrajinské vzdušné síly před tím sdělily, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět bezpilotních letounů.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko dokázalo světu, že je sponzorem terorismu. "Evropský parlament dnes uznal Rusko za stát sponzorující terorismus... A pak Rusko celému světu dokázalo, že je to všechno pravda, když použilo 67 raket na naši infrastrukturu, energetiku a obyčejné lidi," řekl Zelenskyj ve svém videoposelství, kde zároveň vyjádřil soustrast rodinám obětí.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Zatím nejmasivnější útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů v úterý 15. listopadu, kdy zasáhla na 15 energetických zařízení.
Dvě ukrajinské atomové elektrárny hlásí po ruských úderech odpojení bloků
Po dnešních masivních ruských vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Pracovníci Jihoukrajinské jaderné elektrárny kvůli výpadku proudu odstavili řadu bloků, píše agentura Reuters s odvoláním na společnost Enerhoatom. Šéf Chmelnycké oblasti mezitím sdělil, že energetické bloky od sítě odpojila rovněž Chmelnycká jaderná elektrárna.
"S elektrárnou je vše v pořádku. Není kde vyrábět elektřinu," uvedl dále mluvčí Enerhoatomu o Jihoukrajinské jaderné elektrárně, která se nachází v Mykolajivské oblasti na jihu země.
K podobnému kroku přistoupili pracovníci Chmelnycké jaderné elektrárny, která se nachází na západě Ukrajiny. "Bloky Chmelnycké jaderné elektrárny byly odpojeny od energetické soustavy," uvedl oblastní šéf Serhij Hamalij podle agentury Ukrinform.
Kvůli ruským raketovým úderům podle něj nemá v současné době elektřinu většina obcí v regionu. Část města Chmelnyckyj je bez vody.
Na Ukrajině fungují čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 reaktory. Dvě z nich - Rovenská a Chmelnycká - jsou umístěné v oblasti Volyně, další dvě - Záporožská a Jihoukrajinská - na jižní Ukrajině.
Moldavsko hlásí po ruských útocích na Ukrajině masivní výpadek elektřiny
Ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily výpadky elektřiny na polovině území sousedního Moldavska. S odvoláním na místopředsedu moldavské vlády o tom dnes informovala agentura Reuters. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.
"Masivní výpadek elektřiny v Moldavsku po dnešním ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu," oznámil na twitteru Andrei Spuni, jenž zároveň zastává funkci moldavského ministra infrastruktury. V jiném příspěvku napsal, že se opakuje situace z 15. listopadu, kdy Moldavsko - po ruských raketových úderech na Ukrajinu - rovněž postihl velký výpadek v dodávkách elektrického proudu.
Moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu dnes na twitteru uvedl, že ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu opět uvrhly jeho zemi do tmy, a nařídil proto předvolání ruského velvyslance na ministerstvo, aby podal vysvětlení.
Související

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

Putin požaduje na Ukrajině přechodnou vládu pod dohledem OSN. Pak bude jednat o míru
Aktuálně se děje
včera

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste
včera

Kdy budeme vědět, co se v Maynmaru skutečně stalo? Potrvá to týdny
včera

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump
včera

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla
včera

Myanmar nezvykle požádal o mezinárodní pomoc. Škody jsou podle WHO obrovské
včera

Kamikaze satelity nad našimi hlavami? Tiger team posoudil první návrhy Zlaté kopule
včera

Česká republika zpřísňuje opatření proti šíření slintavky a kulhavky
včera

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem
včera

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus
včera

Nikdo ho nepozval, nechceme ho tu. Vance po kritice ruší program v Grónsku, pojede jen na jedno místo
včera

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?
včera

Obří řez do Země, je to jako roztrhnout papír. Experti vysvětlují, proč došlo k masivnímu zemětřesení
včera

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout
včera

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa
včera

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude
včera

Rumunský matematik se snaží zastavit Putina a Trumpa v rozvrácení Západu
včera

O válečné plány skutečně nešlo, říká expert z Pentagonu. V diskuzi na Signalu byly špatně jiné věci, varuje
včera

V Myanmaru je několik Čechů, pomoc zatím nevyhledali. Situace je nepřehledná, varuje ministerstvo
včera
Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO
Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.
Zdroj: Libor Novák