Devět uchazečů splnilo zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad

Mezi kandidáty nechybí žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu v letech 2013 a 2018 si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.

Toto číslo ale ještě může změnit případné rozhodnutí soudu. Jen dva z devíti kandidátů přitom letos dodali podpisy občanů, tři jsou registrování díky podpoře poslanců a čtyři díky podpisům senátorů. V roce 2013 přitom díky podpisům občanů kandidovalo šest uchazečů, v roce 2018 pak tři.

Největší šance na vítězství mají podle průzkumů Pavel s podporou 81 083 započtených podpisů občanů a Nerudová s podporou 82 413 občanských podpisů, a také Babiš, kterého podpořilo podpisy 56 ze 71 jeho poslaneckých kolegů.

Zaregistrovanými kandidáty jsou opět Fischer a Hilšer, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Oba kandidují s podporou kolegů z horní parlamentní komory. Hilšera podpořilo 13 senátorů z klubu Starostů a klubu SEN 21 a Piráti. Fischerovi, který měl i nominační podpisy poslanců, vnitro uznalo podpůrné podpisy 30 z 34 senátorů za ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Miroslava Adámka (za ANO). Podpisy čtyř bývalých senátorů ministerstvo odmítlo kvůli tomu, že v době podání přihlášky už nebyli členy horní komory. 

Středulu nominovalo 11 senátorů za ČSSD, ANO, KDU-ČSL spolu s Tomášem Jirsou (ODS), Janem Pirkem (za TOP 09) a Adélou Šípovou (Piráti), která je podepsána i pod Hilšerovou přihláškou, což zákon umožňuje. Podobně lidovec Josef Bazala podpořil jak Středulu, tak Fischera. Zima kandiduje s podporou 13 současných i bývalých senátorů zejména z klubu ANO a ČSSD, ale také Jana Tecla a Ladislava Chlupáče z ODS nebo Jiřího Voseckého (SLK), přičemž senátorka ANO Věra Procházková navrhla jak Zimu, tak Středulu. Bašta se podepsal pod svou nominaci spolu s 19 ostatními poslanci SPD.

Přihlášku Rohanové, jež je prezidentkou občanského sdružení, které se zabývá dluhovou problematikou, se ministerstvo rozhodlo zaregistrovat i přes to, že její nominaci podpořilo 20 bývalých poslanců ČSSD, KSČM, SPD a ANO. Kandidátní listinu totiž podala už loni 21. října, tedy v poslední den, kdy ještě měli mandát.

Odmítnutí kandidáti

Registraci 12 z 21 přihlášených uchazečů ministerstvo odmítlo zejména kvůli tomu, že nedodali podpisy na podporu své nominace v zákonem předepsaném minimálním počtu, jímž je deset senátorů, 20 poslanců nebo 50 tisíc řadových občanů. Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Soud má na rozhodnutí 15 dnů, Státní volební komise by tak měla zaregistrovaným kandidátům vylosovat volební čísla v rozmezí od 1. do 16. prosince.

Nejblíže minimálnímu požadovanému počtu byl Diviš, jemuž z 63 210 podpisů ministerstvo po kontrole chybovosti uznalo 49 884 platných. Janečkovi vnitro započítalo ze 74 208 podpisů 48 091, Březinovi ze 65 911 podpisů 45 894. Aktivista Pavel Zítko z Kadaně, který tvrdí, že předložil minimálně požadovaných 50 tisíc podpisů, jich po překontrolování petičních listin dodal pouze 15 589. Diviš, Janeček, Březina i Zítko už oznámili, že se proti rozhodnutí vnitra odvolají.

Hlavně pro nedostatek podpisů nebyli zaregistrováni podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 za ODS Terezie Holovská, která neúspěšně kandidovala na prezidentku i před pěti lety, další neúspěšný adept z prezidentských voleb 2018 Libor Hrančík z Olomouce nebo šumperská invalidní důchodkyně Anna Kašná, která se neúspěšně pokoušela kandidovat na prezidentku v roce 2013.

Jen dva senátorské podpisy na podporu své kandidatury dodal podnikatel a zakladatel Krtkova světa Josef Roušal. Vyřazeni byli Roman Lalik z Mostu, Václav Hačecký z Kolína, Roman Hladík z Neratovic a Jiří Horváth z Desné na Jablonecku. Ministerstvo dostalo 22 přihlášek, Milan Tomeček z Přerova ji dodal ale až 10. listopadu, tedy dva dny po zákonném termínu a jeho přihlášku vnitro vyřadilo rovněž. 

Přijatí kandidáti budou mít ze zákona prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu, a to v době od 28. prosince do 11. ledna. Každé z těchto veřejnoprávních médií musí pro jejich prezentaci vyčlenit dohromady pět hodin vysílacího času. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku. Případné druhé kolo, v němž by se utkali dva nejúspěšnější adepti, by se uskutečnilo o dva týdny později.

Jaká bude další fáze kampaně?

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze v pořadu 90' ČT24 sdělil, že ti, kteří se rozhodli kandidovat skrze občanskou petici, mají určitou výhodu, protože jejich kampaň začala dřív, zároveň ale i dřív utráceli peníze za kampaň. „Oni to využívají pro svoje dobro, pro svůj benefit v kampani, že už prošli nějakým prvotním křtem občanské podpory,“ uvedl.

Dosavadní průzkumy podle Justa byly specifické, protože zohledňovaly silného kandidáta, který dlouho zvažoval, zda bude kandidovat, tedy Andreje Babiše. „Výsledky průzkumů byly ovlivněny tím, že řada voličů, kteří mohou patřit do elektorátu Andreje Babiše, vlastně nevěděla, jak se k dotazům na podporu kandidáta postavit, když se nevědělo, zda bude nebo nebude kandidovat,“ myslí si. Až teď prý bude klíčové, jak se průzkumy vyprofilují.

Jisté podle Justa „nemá nikdo nic“, symbolickým zlomem kampaně ale prý bude přelom roku, kdy se stane „nejintenzivnější a nejdrsnější“. Také sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR si myslí, že v horké fázi kampaně přijde i její negativní podoba, kdy se kandidáti budou snažit odradit voliče od volby svých soupeřů. Prezidentská volba je prý v Česku jako všude jinde na světě polarizující.

„Je to dáno tím, že nakonec ve většině systémů dojde k tomu, že jsou dva kandidáti, tam už je to buď, a nebo. Lidi nutí stavět se na jednu nebo druhou stranu, což je princip polarizace,“ uvedl Kostelecký v 90' ČT24.