Fiala promluvil o rozpočtových záležitostech. Celková daňová zátěž dle něj nesmí vzrůst

Premiér Petr Fiala (ODS) nemá signál, že by prezident Miloš Zeman chtěl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, ani slíbeno, že návrh vetovat nebude. Rozpočtovému provizoriu se ale podle něj Česká republika vyhne, protože případné prezidentské veto vládní koalice přehlasuje ve Sněmovně. Fiala to dnes řekl v České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce. Premiér věří, že stát nepřesáhne schodek ve státním rozpočtu na letošní rok, jehož novelu Zeman vetoval.

Plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok je 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu a výdaje 2,22 bilionu korun. Tyto parametry už nelze měnit, poslanci je schválili v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

"Signál nemám, že veto prezident uplatní, nemám ani jasně řečeno, že ho neuplatní," řekl Fiala v ČT a poukázal na to, že návrh rozpočtu na příští rok ještě Sněmovna neschválila. "Pokud prezident uplatní veto, tak ho přehlasujeme, tak aby rozpočet mohl vstoupit v platnost," dodal premiér. Nemyslí si, že rozpočet nebude schválený do konce roku. "Vyhne," řekl Fiala na otázku, zda se ČR vyhne rozpočtovému provizoriu. Na začátku letošního roku se podle něj navíc ukázalo, že rozpočtové provizorium žádnou katastrofu nezpůsobilo.

Zeman může mít podle Fialy také dobré důvody pro to, aby rozpočet na příští rok nevetoval. "Máme tam výrazně zvýšené výdaje na obranu, ale máme tam taky rekordní investice do dopravní infrastruktury," řekl premiér. Jde podle něj o věci, které by prezident s ohledem na své dlouhodobé názory mohl ocenit. Vláda se podle Fialy snaží, aby byl návrh rozpočtu realistický. "Samozřejmě připouštím, že doba je tak dynamická a tak zvláštní, že se predikce dělají velmi těžko," řekl.

Premiér věří, že stát nepřesáhne schodek státního rozpočtu na letošní rok, který vláda na podzim kvůli dopadům ruského vpádu na Ukrajinu zvýšila novelou z 280 miliard na 375 miliard korun. Tuto novelu Zeman vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala.

Do debaty v ČT byl dnes s Fialou pozvaný podle Moravce také předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který nyní kandiduje na prezidenta, ale pozvání podle Moravce nepřijal. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové na televizní stanici CNN Prima News uvedla, že není nutné, aby Babiš prezentoval své politické názory před prvním kolem prezidentské volby, protože jsou dostatečně známé. "Zbabělost v žádném případě," odpověděla na otázku, zda jde o taktiku, nebo zbabělost.

Fiala: Platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) platí závazek vládní koalice, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst. Předseda vlády to dnes řekl v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Fiala také v pořadu odmítl, že by se mohla snižovat hranice zastropování energií, nastavena podle něj byla zodpovědně.

Otázku zvyšování daní tento týden otevřel vicepremiér a ministr sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za lidovce by chtěl progresivní zdanění osob, debatu chce i o dani z nemovitosti, řekl serveru Novinky.cz.

Podle Fialy názory, které se ve veřejném prostoru objevují, dokazují, že vláda pracuje. Otázku ohledně řešení deficitu rozpočtu očekává na počátku příštího roku. "Já jsem otevřen diskusi. Platí pořád náš závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst, protože nechceme zatížit za této těžké situace občany a firmy dalším zdaněním," poznamenal. V souvislosti s výrazným snížením DPH například u potravin Fiala poznamenal, že jde o velmi nákladné opatření, jež nelze držet dlouhodobě.

Fiala odmítl, že by vláda chtěla snižovat hranici zastropování cen elektřiny a plynu. Strop na cenu energií je podle něj stanoven tak, aby si ho stát mohl dovolit a aby lidé nebyli překvapeni výší úhrad.

Premiér odmítl, že by se vláda příliš soustředila na celoevropská řešení na úkor České republiky. Poznamenal, že hledání společného postupu je pro Česko výhodnější a levnější, než kdyby postupovalo samostatně.

K otázce inflace premiér poznamenal, že podle odhadů expertů by příští rok měla začít klesat a že nejpozději v druhé polovině roku by se měla dostat na jednomístné číslo. Poznamenal ale, že nikdo neví, jak dlouho bude trvat konflikt na Ukrajině. Premiér doufá, že příští rok již krize poleví a vláda se bude moc silněji zabývat realizací svého programového prohlášení.

Související

Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025)

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat až do voleb. Opozice ji nesesadila

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat v činnosti až do podzimních sněmovních voleb. Kabinet ve středu přežil další hlasování o vyslovení nedůvěry, již čtvrté během současného funkčního období Poslanecké sněmovny. Tentokrát ho opozice iniciovala kvůli bitcoinové kauze kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). 

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) státní rozpočet Daně

Aktuálně se děje

včera

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

včera

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

včera

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

včera

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

včera

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

včera

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

včera

Evropská unie

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

včera

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy