Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.
Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.
"To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem," sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Západní spojenci odmítli Kyjevu dodávat zbraně s dlouhým dosahem, aby se vyvarovali hlubšího vtažení do války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský výrobce zbraní Ukroboronprom ale v říjnu uvedl, že zakončuje vývoj dronů s doletem asi 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí vážící 75 kilogramů. V neděli pak podnik podle NYT sdělil, že dokončil testování zbraně.
Kyjev však k pondělním útokům patrně využil sovětské drony Tupolev Tu-141, známé také pod názvem Striž, které původně sloužily k výzvědným účelům, shodli se západní experti oslovení agenturou AFP. Také například podle ruského listu Kommersant šlo právě o tato zařízení.
"Nejde o sofistikovanou technologii," řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). "Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS," dodal Noël.
Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP. Skutečnost, že se v pondělí Ukrajině povedlo letiště v Rusku zasáhnout, vyčítal ruskému armádnímu velení například ruský proválečný komentátor na platformě Telegram s přezdívkou Milinfolive. Ruské ministerstvo obrany ale nyní tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony sestřelila a že oběti a škody způsobily jejich úlomky.
Na vojenském letišti u Kursku hoří zásobník ropy po možném útoku dronu
Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.
Kursk leží zhruba 100 kilometrů od hranic napadené země. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k dnešnímu útoku, ani žádnému z minulého týdne.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.
Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že údery mimo hranice Ukrajiny nepodporuje, ale že USA zemi poskytují to, co potřebuje k obraně svého území.
BBC napsala, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.
Související

Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé

Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
válka na Ukrajině , Rusko , letiště Engels
Aktuálně se děje
před 8 minutami

"Neexistuje větší špína než Trump." Íránci žádají tvrdou odvetu po amerických úderech
před 1 hodinou

Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé
před 2 hodinami

Počasí dnes: Česko zasáhnou silné bouřky, hrozí i supercely
včera

Pentagon mírní Trumpovo nadšení: Jestli jsme zničili íránský jaderný program nevíme
včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů
včera

Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
včera

Mimořádná zpráva Íránská odveta na americký útok je tady. Zasáhněte, žádají USA Čínu
včera

Vance: USA nejsou ve válce s Íránem, Trump o útoku rozhodl pár minut před ním
včera

Írán hrozí tvrdou odvetou za americké údery, USA posilují bezpečnostní opatření
včera

USA zveřejnili podrobný plán útoku. Mise "Půlnoční kladivo" trvala 18 hodin
včera

Hegseth: Americký útok zdevastoval íránský jaderný program, Trump zasadil Teheránu rozhodující úder
včera

Počasí: Meteorologové vydali varování, tropy vystřídají silné bouřky
včera

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu
včera

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN
včera

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje
včera

Trump hrozí Íránu dalšími útoky. Washington přitom tvrdí, že šlo o jednorázový úder
včera

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu
včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence
včera

Co bude po útoku v Íránu? Svět stojí na prahu totální války, USA hrozí nepředvídatelné důsledky, varují experti
včera
"Fordo je pryč," tvrdí Trump, experti pochybují. Proč byl tajný jaderný komplex v Íránu hlavním cílem útoku?
Po týdnech nejasných signálů a vyhrocených výhrůžek Spojené státy oficiálně vstoupily do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že americké letectvo provedlo nálety na tři klíčová íránská jaderná zařízení – mezi nimi i notoricky známý podzemní komplex Fordo. Ten přitom představoval pro Izrael dlouhodobě nedosažitelný cíl, který mohla zničit pouze armáda Spojených států.
Zdroj: Libor Novák