Kyjev provedl útok hluboko na ruském území. Zaskočil celý svět, píše prestižní deník

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.

Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.

"To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem," sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

Západní spojenci odmítli Kyjevu dodávat zbraně s dlouhým dosahem, aby se vyvarovali hlubšího vtažení do války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský výrobce zbraní Ukroboronprom ale v říjnu uvedl, že zakončuje vývoj dronů s doletem asi 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí vážící 75 kilogramů. V neděli pak podnik podle NYT sdělil, že dokončil testování zbraně.

Kyjev však k pondělním útokům patrně využil sovětské drony Tupolev Tu-141, známé také pod názvem Striž, které původně sloužily k výzvědným účelům, shodli se západní experti oslovení agenturou AFP. Také například podle ruského listu Kommersant šlo právě o tato zařízení.

"Nejde o sofistikovanou technologii," řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). "Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS," dodal Noël.

Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP. Skutečnost, že se v pondělí Ukrajině povedlo letiště v Rusku zasáhnout, vyčítal ruskému armádnímu velení například ruský proválečný komentátor na platformě Telegram s přezdívkou Milinfolive. Ruské ministerstvo obrany ale nyní tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony sestřelila a že oběti a škody způsobily jejich úlomky.

Na vojenském letišti u Kursku hoří zásobník ropy po možném útoku dronu

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.

Kursk leží zhruba 100 kilometrů od hranic napadené země. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k dnešnímu útoku, ani žádnému z minulého týdne.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.

Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že údery mimo hranice Ukrajiny nepodporuje, ale že USA zemi poskytují to, co potřebuje k obraně svého území.

BBC napsala, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.

Související

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin požaduje na Ukrajině přechodnou vládu pod dohledem OSN. Pak bude jednat o míru

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zřízení přechodné vlády na Ukrajině pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by dohlížela na zemi až do uspořádání demokratických voleb. Putin uvedl, že tento krok by mohl otevřít cestu k mírovým jednáním a umožnit vznik „kompetentní vlády“, s níž by Rusko bylo ochotno uzavřít mírovou dohodu. Podle ruské státní agentury TASS by takové dokumenty měly být „uznávány po celém světě jako legitimní, spolehlivé a stabilní“.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko letiště Engels

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.

Aktualizováno včera

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.

včera

včera

Donald Trump

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Myanmaru stále zjišťuje rozsah škod po pátečním ničivém zemětřesení, které zasáhlo centrální část země. Podle mluvčího organizace Dioga Alcantary je UNHCR připraveno poskytnout přístřeší a základní potřeby, jakmile bude možné bezpečně dorazit do Mandalaje, druhého největšího města Myanmaru.

včera

Návrat vojáků ze zahraničních misí Prohlédněte si galerii

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla

Na pražském Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup vojáků, kteří se vrátili ze zahraničních operací. Příslušníci Armády České republiky plnili úkoly v Litvě, Lotyšsku, Německu, Kosovu a Itálii. Slavnostního setkání se zúčastnili představitelé Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, ministryně obrany Jana Černochová, která jim měla předat ocenění, mezi vojáky ale nedorazila.

včera

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem

S rostoucím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem Japonsko podniká kroky k ochraně svých ostrovů v prefektuře Okinawa. Tokio poprvé představilo plán na evakuaci více než 100 000 obyvatel a 10 000 turistů z ostrovů v oblasti Sakishima, pokud by v regionu vypukl ozbrojený konflikt. Uvedl to server The Guardian.

včera

Ilustrační foto

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus

Evropští politici, zejména z Francie, Itálie a Irska, se ocitli pod rostoucím tlakem vlivné alkoholové lobby, která se snaží zabránit tvrdým americkým clům na víno a lihoviny. Poté, co prezident Donald Trump oznámil 200% clo na evropské alkoholické nápoje, se evropští producenti vín, šampaňského a whiskey pustili do intenzivního lobbingu, aby své produkty zachránili před obchodní odvetou Bruselu, píše Politico.

včera

včera

Barma, ilustrační foto

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?

Myanmar zasáhla v pátek série ničivých zemětřesení, to silnější o síle 7,7 stupně Richterovy škály. Přesný rozsah škod zatím zůstává nejasný, ale podle prvních informací se jedná o jednu z nejhorších katastrof, které zemi v posledních letech postihly. O katastrofy uplynulo šest hodin, svět ale zatím stále nic neví. Situaci totiž komplikuje i dlouhotrvající občanská válka, která omezuje možnosti získávání spolehlivých informací z postižených oblastí. Experti ale přirovnali sílu zemětřesení k tomu, které před dvěma lety zasáhlo Turecko a vyžádalo si 55 tisíc mrtvých.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa

Evropští lídři varují amerického prezidenta Donalda Trumpa před důvěrou v ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítají jakékoliv úvahy o zmírnění sankcí vůči Rusku výměnou za příměří na Ukrajině. Na summitu v Paříži, který následoval po sérii předchozích jednání v Londýně a Bruselu, zaujali spojenci Ukrajiny pevný postoj proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě.

včera

 J. D. Vance

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude

Návštěva amerického viceprezidenta JD Vance v Grónsku vyvolává napětí mezi Spojenými státy a Dánskem, které čelí obavám z možného pokusu Washingtonu o získání tohoto strategicky významného území. Když Vance v pátek dorazí na odlehlou vojenskou základnu Pituffik v severozápadním Grónsku, nebudou ho tam vítat žádní dánští zástupci – a to záměrně. Dánská vláda dala jasně najevo, že Vanceova přítomnost na jejich území není vítána, a to zejména kvůli stále častějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti připojit Grónsko k USA.

včera

Nicușor Dan

Rumunský matematik se snaží zastavit Putina a Trumpa v rozvrácení Západu

Nicușor Dan, starosta Bukurešti a kandidát na prezidenta Rumunska, varuje před rostoucím vlivem Ruska a obviňuje současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z přílišné shovívavosti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dan, který se proslavil bojem proti korupci a snahou o obnovu důvěry v politiku, se snaží zabránit nástupu krajní pravice a ruskému zasahování do rumunských záležitostí.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio a Scott Bessent

O válečné plány skutečně nešlo, říká expert z Pentagonu. V diskuzi na Signalu byly špatně jiné věci, varuje

Únik ze šifrované komunikační aplikace Signal, který odhalil diskuse o tajných plánech administrativy Donalda Trumpa na útoky v Jemenu, vyvolal v politických kruzích ve Washingtonu značný rozruch. Tento incident, označovaný za bezprecedentní, ukázal na rizika spojená s používáním neoficiálních komunikačních kanálů na nejvyšších úrovních národní bezpečnosti.

včera

Barma, ilustrační foto

V Myanmaru je několik Čechů, pomoc zatím nevyhledali. Situace je nepřehledná, varuje ministerstvo

Podle informací Ministerstva zahraničních věcí se v zemětřesením zasaženém Myanmaru nacházejí čtyři občané České republiky. Zatím se však nikdo z nich neobrátil na zastupitelský úřad v Rangúnu. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že cestování do Myanmaru se v současnosti obecně nedoporučuje z důvodu vážné bezpečnostní situace, kterou způsobila občanská válka trvající již čtyři roky.

včera

Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO

Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy