Kyjev provedl útok hluboko na ruském území. Zaskočil celý svět, píše prestižní deník

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.

Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.

"To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem," sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

Západní spojenci odmítli Kyjevu dodávat zbraně s dlouhým dosahem, aby se vyvarovali hlubšího vtažení do války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský výrobce zbraní Ukroboronprom ale v říjnu uvedl, že zakončuje vývoj dronů s doletem asi 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí vážící 75 kilogramů. V neděli pak podnik podle NYT sdělil, že dokončil testování zbraně.

Kyjev však k pondělním útokům patrně využil sovětské drony Tupolev Tu-141, známé také pod názvem Striž, které původně sloužily k výzvědným účelům, shodli se západní experti oslovení agenturou AFP. Také například podle ruského listu Kommersant šlo právě o tato zařízení.

"Nejde o sofistikovanou technologii," řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). "Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS," dodal Noël.

Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP. Skutečnost, že se v pondělí Ukrajině povedlo letiště v Rusku zasáhnout, vyčítal ruskému armádnímu velení například ruský proválečný komentátor na platformě Telegram s přezdívkou Milinfolive. Ruské ministerstvo obrany ale nyní tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony sestřelila a že oběti a škody způsobily jejich úlomky.

Na vojenském letišti u Kursku hoří zásobník ropy po možném útoku dronu

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.

Kursk leží zhruba 100 kilometrů od hranic napadené země. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k dnešnímu útoku, ani žádnému z minulého týdne.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.

Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že údery mimo hranice Ukrajiny nepodporuje, ale že USA zemi poskytují to, co potřebuje k obraně svého území.

BBC napsala, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko letiště Engels

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

včera

Prezident Trump

Co bude po útoku v Íránu? Svět stojí na prahu totální války, USA hrozí nepředvídatelné důsledky, varují experti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer oznámil, že Spojené státy provedly letecké údery na íránská jaderná zařízení. Tento krok, označovaný jako historický zlom, představuje obrovské riziko nejen pro region Blízkého východu, ale pro celý svět. Zatímco Trump prohlásil, že byl íránský jaderný program „zlikvidován“, experti varují, že se USA mohou ocitnout ve válce s nepředvídatelnými důsledky.

včera

"Fordo je pryč," tvrdí Trump, experti pochybují. Proč byl tajný jaderný komplex v Íránu hlavním cílem útoku?

Po týdnech nejasných signálů a vyhrocených výhrůžek Spojené státy oficiálně vstoupily do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že americké letectvo provedlo nálety na tři klíčová íránská jaderná zařízení – mezi nimi i notoricky známý podzemní komplex Fordo. Ten přitom představoval pro Izrael dlouhodobě nedosažitelný cíl, který mohla zničit pouze armáda Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy