Američtí analytici vysvětlili, proč se běloruský prezident Alexandr Lukašenko aktivně nezapojí do války na Ukrajině, a nepodpoří tak více Moskvu. Nejkrvavější boje pokračují už několik týdnů u doněckého Bachmutu. Ukrajinská i ruská armáda tam trpí obrovskými ztrátami. Ukrajinci se pochlubili několika úspěšnými údery na ruské cíle na okupovaných územích. Brusel má obavy z posilování hospodářských vztahů mezi Tureckem a Ruskem.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nemá v úmyslu vstoupit do války na Ukrajině nejen kvůli možnosti obnovení vnitřních nepokojů, uvedl v nejnovější zprávě americký Institut pro studium války (ISW). Podle analytiků si je Lukašenko vědom, že by aktivní zapojení do války „podkopalo jeho důvěryhodnost jako vůdce suverénní země, neboť by bylo zřejmé, že Rusko ve své snaze – zajistit si plnou kontrolu nad Běloruskem – uspělo“.
Doplnili, že už nyní se Lukašenko kvůli bojům na Ukrajině potýká s odporem v zemi a podotkli, že kombinace zmobilizovaných ruských a běloruských vojáků by v akcích jako celek nepřinesla lepší výsledek než ruská armáda samotná.
Neutuchající boje, ostřelování, rozbombardovaná krajina, zpustošené lesy, zákopy, bahnitá půda, špína, krev a všude po zemi nespočet mrtvých těl. Střet ruské a ukrajinské armády u doněckého Bachmutu v posledních týdnech připomíná svým stylem i mírou brutality první světovou válku.
Tvrdé boje zuří například i u Marjinky, která leží jen pár kilometrů západně od Doněcku. „Svádíme s okupanty násilné pouliční boje o každou ulici a o každý dům. Smrt ruským okupantům,“ vzkázala ukrajinská 79. letecká útočná brigáda.
Válka na Ukrajině
Velitelství ukrajinské armády potvrdilo sérii náletů na cíle v okupovaných oblastech. Na Telegramu informovalo o zásahu sedmi kontrolních stanovišť, oblastí s vysokou koncentrací zbraní a vojenské techniky a muničního skladu. Ukrajinské jednotky zasáhly také základnu žoldnéřské Vagnerovy skupiny na východě země. Informoval o tom gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Evropská komise se dívá s obavami na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. Turecko po zahájení války na Ukrajině proti Rusku nezavedlo žádné sankce. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.
Výbuchy byly hlášeny v historickém centru Kyjeva. Útočit měly drony
Z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy, jsou hlášeny výbuchy. Starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že na místo jedou záchranáři. Agentura Reuters informuje, že asi 20 minut před explozemi platil protiletecký poplach v Kyjevě i Kyjevské oblasti. Podle některých uživatelů sociálních sítí v hlavním městě zaútočily íránské drony.
Rusko opět útočí na Kyjev
Z centra Kyjeva jsou dnes ráno hlášeny výbuchy. Starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že na místo jedou záchranáři.
USA obžalovaly pět Rusů a dva Američany z toho, že sháněli technologie pro Rusko
Pětice ruských občanů a dva Američané byli ve Spojených státech obžalováni z toho, že se snažili obstarávat citlivé technologie pro Rusko a prali špinavé peníze pro ruskou vládu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je mezi nimi člověk, u něhož panuje podezření, že je příslušníkem ruské tajné služby FSB.
Europoslanci předají ukrajinským zástupcům Sacharovovu cenu
Slavnostním předáním Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou letos získal ukrajinský lid, bude dnes pokračovat třetí den plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Schůzi v předchozích dnech poznamenal zejména korupční skandál související s evropskými představiteli a údajně i s Katarem a očekává se, že se do agendy europoslanců dostane i dnes.
Sacharovovu cenu Evropského parlamentu letos v říjnu získal ukrajinský lid zastoupení prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvolenými lídry a občanskou společností. Ukrajina se už od konce února brání otevřené agresi sousedního Ruska.
Zelenského a ukrajinský lid na cenu navrhli zástupci tří početně nejsilnějších frakcí v EP - lidovců, socialistů a liberálů. Mezi finalisty byli také spoluzakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange či Komise pravdy v Kolumbii, která hájí práva obětí tamní občanské války. Jejich zástupci v EP promluvili v úterý.
Lídři EU a jihovýchodní Asie se budou bavit o obchodu i Rusku a Číně
O možném posílení ekonomických vazeb a další spolupráce v době pokračujícího posilování vlivu Číny budou dnes jednat lídři zemí Evropské unie a jihovýchodní Asie. Na prvním společném summitu se budou bavit nejen o možnostech obchodu a investic, ale i o společné podpoře otevřených mezinárodních vztahů a právního řádu s ohledem na hrozbu představovanou Ruskem.
Schůzka bude odrážet současné geopolitické napětí způsobené válkou v Evropě či sílící dominancí Číny ve východní Asii. Podle unijních činitelů budou evropští lídři hledat ujištění, že země asijského společenství jednoznačně odsuzují ruskou agresi a nebudou například Rusku pomáhat obcházet unijní sankce. Na druhé straně se budou snažit dát najevo zájem o větší aktivní účast EU v regionu.
Výstupem schůzky by mělo být společné prohlášení lídrů, které se má dotýkat jak negativních dopadů invaze na Ukrajinu nebo čínských konkurenčních praktik, tak pozitivního vymezení spolupráce.
Rusy rozzlobilo, že Cherson navštívil koordinátor pomoci OSN Griffiths
Ruské okupační úřady kritizovaly, že Cherson v úterý navštívil šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Martin Griffiths. Ruské jednotky se z tohoto jihoukrajinského města stáhly v listopadu na východní břeh Dněpru, nicméně Moskva ho považuje za součást svého území.
Lídři EU a jihovýchodní Asie se budou bavit o obchodu i Rusku a Číně
O možném posílení ekonomických vazeb a další spolupráce v době pokračujícího posilování vlivu Číny budou dnes jednat lídři zemí Evropské unie a jihovýchodní Asie. Na prvním společném summitu se budou bavit nejen o možnostech obchodu a investic, ale i o společné podpoře otevřených mezinárodních vztahů a právního řádu s ohledem na hrozbu představovanou Ruskem.
DPA: Maďarsko chce ochránit členy ruské vlády před unijními sankcemi
Maďarsko se snaží ochránit členy ruské vlády před sankcemi Evropské unie, píše dnes agentura DPA s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného unijního diplomata. Vláda Viktora Orbána požaduje, aby z chystaného devátého sankčního balíku vypadla tři jména, mezi nimi ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Ostatní země sedmadvacítky přitom oslabení sankcí nechtějí.
Orwellův román 1984 vévodí v Rusku žebříčku prodejů e-knih
Žebříčku nejprodávanějších románů ve formě elektronických knih nebo audioknih teď v Rusku vévodí antiutopické dílo o totalitním režimu 1984 britského spisovatele George Orwella. Na platformě ruského internetového knihkupectví LitRes je tento román nejoblíbenějším beletristickým dílem za letošní rok a druhým nejoblíbenějším napříč kategoriemi.
S odkazem na agenturu TASS o tom dnes informovala agentura Reuters.
George Orwell 1984
George Orwell 1984
Olena Zelenská a Brigitte Macronová navštívily školu, kde studují ukrajinské děti
Manželka prezidenta Olena Zelenská spolu s první dámou Francie Brigitte Macronovou a francouzským ministrem školství Papem Ndiayem navštívili školu, kde studují ukrajinské děti z rodin dočasných imigrantů. „Když jsme se na podzim s Brigitte Macronovou setkaly v New Yorku, okamžitě pochválila ukrajinské děti, jak rychle se adaptují na francouzské školy. A dnes (v úterý, pozn. red.) mi paní Macronová navrhla, abych si to prověřila, a pozvala mě do školy, ve které studuje 8 ukrajinských dětí z rodin, které získaly dočasnou ochranu,“ poznamenala Zelenská.
Together with Mrs.Brigitte Macron and the Minister of Education @PapNdiaye visited 🇫🇷 school where 🇺🇦 children are being helped with adaptation. Had a pleasant meeting with pupils, parents and teachers. Hope that soon we will be able to open a full-fledged Franco-Ukrainian school pic.twitter.com/ZAnI916cNO
— Олена Зеленська (@ZelenskaUA) December 13, 2022
Šéf ministerstva zahraničních věcí Nizozemska a generální tajemník NATO jednali o navýšení dodávek zbraní na Ukrajinu
Ministr zahraničních věcí Nizozemska Wopke Hoekstra a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během jednání v Bruselu hovořili o nutnosti „zdvojnásobit úsilí“ o dodávky zbraní Ukrajině. Informuje o tom Ukrinform s odvoláním na Hoekstraův Twitter. „Mluvili jsme například o naší neochvějné podpoře Ukrajině a o nutnosti zdvojnásobit naše úsilí poskytnout Ukrajině zbraně,“ napsal Hoekstra.
Great pleasure to meet with @NATO Secretary General @jensstoltenberg in Brussels. Spoke about e.g., our unwavering support for Ukraine and the need to double down on providing Ukraine with weapons. pic.twitter.com/SzRfeO4WxA
— Wopke Hoekstra (@WBHoekstra) December 13, 2022
Ukrajinský parlament schválil sporný mediální zákon
Ukrajinský parlament v úterý schválil sporný mediální zákon, který rozšiřuje pravomoci tamní televizní a rozhlasové rady. Opozice a někteří novináři kritizují, že tento orgán nyní bude moci ukládat pokuty a při opakovaných porušeních předpisů i zablokovat média na 30 dní, aniž by k tomu měl soudní příkaz. Informovala o tom agentura DPA. Podle vládních představitelů zákon pomůže Ukrajině čelit ruské propagandě a je prý důležitý také z hlediska integrace do Evropské unie.
Polovinu členů osmičlenné rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje prezident a polovinu parlament. Šéfka rady Olha Herasimjuková podle agentury Unian uvedla, že předchozí právní úprava neumožňovala dostatečně bojovat proti ruským dezinformacím. Zdůraznila, že trvalé zablokování on-line médií bude nadále možné pouze na základě soudního rozhodnutí.
Zásadní pomoc ukrajinské armádě. Podle CNN pošlou USA do země raketový systém Patriot
K tématu
Šéfové Parlamentu vybídli kvůli válce na Ukrajině k solidaritě a naději
Češi by podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) neměli ani v předvánočním čase zapomínat na solidaritu s Ukrajinci, kteří čelí ruské agresi. Česko bude podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) stát při Ukrajině až do vítězného konce. Šéfové parlamentních komor to v úterý uvedli na prvním předvánočním setkání členů obou parlamentních komor, které se uskutečnilo v Senátu. O kulturní program se postaraly děti z ukrajinských uměleckých škol, které v Česku našly azyl.
„My budeme po vašem boku stát až do samotného konce, jak jen dlouho to bude potřeba,“ uvedla šéfka dolní komory. Podle ní ještě není vyhráno, ale je třeba neztrácet naději, že vše dobře dopadne. Vystrčil označil solidaritu, pomoc, sounáležitost, úctu a pracovitost za základní předpoklad k tomu, „abychom válku s agresorem vyhráli“. Stejně jako Pekarová Adamová ocenil pomoc jak českých občanů a institucí, tak Evropské unie nebo USA, bez níž by situace byla mnohem horší
Sněmovna schválila pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.
Spojené státy podle CNN dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu
Oficiální oznámení by mohlo přijít už tento týden.
