Vláda dohodla kompenzace pro obchodníky s energiemi a jmenovala Pojara bezpečnostním poradcem

30 minut
Tisková konference po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Vláda dohodla s největšími obchodníky s energiemi podobu kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na Twitteru to během dne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři také jmenovali Tomáše Pojara do funkce poradce pro národní bezpečnost a Lucii Fukovou do pozice zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Vláda se shodla, že zatím nestanoví termín pro přijetí eura.

Kompenzace za strop na energie vláda zatím dohodla s obchodníky, mechanismus schválí na jednání 4. ledna. „Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky,“ řekl k systému kompenzací Fiala. Podrobnosti ale neuvedl. 

Vláda cenové stropy pro příští rok stanovila na šest tisíc korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít na maximálně sto sedmdesát miliard korun.

Vláda původně cenový strop schválila pouze pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce. Následně ovšem opatření rozšířila i na veřejné společnosti, a nakonec i na velké firmy. Pro všechny firmy bude zastropování omezeno do osmdesáti procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má podle kabinetu motivovat k úsporám. 

Nové kompenzace pro domácnosti i teplárny

Vláda ve středu rozhodla i o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Kompenzace podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu vyjdou na 22,6 miliardy korun.

Regulovanou složku ceny elektřiny a plynu určuje každoročně Energetický regulační úřad. Ten v listopadu oznámil, že státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta, u plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. I přesto domácnostem energie v příštím roce výrazně zdraží, podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií totiž postupně klesá.

Tuzemské teplárenské společnosti budou moci čerpat podporu od státu na řešení současné energetické krize. Vláda ve středu potvrdila zavedení dotačního programu vycházejícího z evropského dočasného krizového rámce, ale premiér podrobnosti programu nespecifikoval. Podle něj má podpora teplárnám omezit růst cen tepla z centrálního vytápění.

Pojar poradcem

Vláda ve středu dále zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost. Obsadí ji nynější poradce premiéra Tomáš Pojar, informoval Fiala. S vytvořením funkce počítá vládní programové prohlášení, před několika týdny ho schválila i Bezpečnostní rada státu. Podle Fialy podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla.

Poradce bude působit při úřadu vlády a bude odpovídat premiérovi. Jeho jmenování i odvolání náleží vládě. Podle programového prohlášení vlády jde o nadresortního koordinátora pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.

„Jedná se o pozici koordinační a ta se bez důvěry dělat nedá. Je dobře, že tato pozice vzniká. Snad se nám bude dařit lépe koordinovat kroky naší vlády a našich institucí. Díky tomu budeme i silnější vůči jakýmkoliv partnerům, kterým se budeme snažit naše pozice vysvětlovat, abychom je prosadili,“ řekl Pojar po jednání vlády.

Zmocněnkyně pro romskou menšinu

Ministři se na středečním jednání dohodli také na zřízení funkce vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny. Do pozice s okamžitou platností jmenovali Lucii Fukovou. Se zavedením pozice počítala Strategie romské integrace do roku 2030, kterou loni v květnu schválila vláda. „Chci se zasadit o efektivní koordinaci a komunikaci integračních politik na národní úrovni v rámci jednotlivých resortů,“ prohlásila Fuková.

Vláda také schválila nový zákon o veřejných dražbách, který by měl přizpůsobit dražby elektronizaci. Dokumenty budou například povinně zveřejňovány v novém informačním systému s názvem Centrální evidence veřejných dražeb. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj. Podle úřadu nová pravidla výrazně zrychlí a zjednoduší proces veřejných dražeb. Zákon nyní projedná Poslanecká sněmovna.

Česko zatím euro nepřijme

Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom ve středu vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat.

„Jsem přesvědčen, že přijetí eura nemá být sprint, ale zodpovědné politické rozhodnutí založené na dosažení objektivních ekonomických kritérií. Myslím, že bychom si měli nejprve udělat domácí úkoly, a poté se můžeme bavit o termínu přijetí eura,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud nejprve nenapravíme strukturální nerovnováhu veřejných financí a nezkrotíme dvoucifernou inflaci, zůstává debata o euru pouze akademickou.“ 

Vláda podpoří obnovu brownfieldů

Stát poskytne 2,8 miliardy korun na obnovu zanedbávaných a nevyužívaných nemovitostí, jako jsou třeba bývalé průmyslové areály. Vláda schválila nový dotační program Brownfieldy, jehož prostřednictvím chce Státní fond podpory investic (SFPI) rozdělit evropské peníze z Národního plánu obnovy (NPO). Peníze bude podle fondu nutné za přísnějších „zelených“ kritérií vyčerpat do poloviny roku 2026.

„Není moc času. Prostředky musí být vyčerpány do poloviny roku 2026, což znamená, že projekty musí být zrealizovány do konce roku 2025. Příprava programu byla dlouhá, protože se domlouvali podmínky NPO. Příští rok proto chceme co nejrychleji uzavřít smlouvy. Cílem je co nejvíce zkrátit administrativu, aby byl čas na realizaci,“ řekl ředitelka SFPI Hana Pejpalová.

Fond nabízí na revitalizaci brownfieldů kombinaci úvěru a dotace od čtyř set tisíc do padesáti milionů korun, a to nejvýše do poloviny celkových nákladů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 8 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 8 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 13 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 17 hhodinami
Načítání...