Vláda se dohodla s největšími obchodníky s energiemi na podobě kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na twitteru to ve středu uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Dohodnutý mechanismus kompenzací podle něj bude vláda schvalovat na začátku ledna.
Vláda cenové stropy pro příští rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít na maximálně 170 miliard korun.
"Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky," řekl k dohodnutému systému kompenzací Fiala. Podrobnosti o kompenzacích zatím neuvedl.
Vláda původně cenový strop schválila pouze pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce. Následně ovšem opatření rozšířila i na veřejné společnosti a nakonec i na velké firmy. Pro všechny firmy bude zastropování omezeno do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má podle vlády motivovat k úsporám.
Vládní strop na energie už dodavatelé využívají v nových cenících pro domácnosti na příští rok. Zastropované ceny bude platit převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nemění u zákazníků se zafixovanými cenami.
