Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárny budou moci čerpat podporu od státu

Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Regulovanou složku ceny elektřiny a plynu určuje každoročně Energetický regulační úřad. Ten v listopadu oznámil, že státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta, u plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. I přesto domácnostem energie v příštím roce výrazně zdraží, podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií totiž postupně klesá.

Zatímco ještě v roce 2021 tvořila regulovaná složka více než polovinu z celkové ceny elektřiny, letos to už byly jen dvě pětiny a příštím roce to bude 23,3 procenta. U plynu se podíl regulované složky postupně snížil z původní třetiny v roce 2021 na letošních 19 procent a v příštím roce ERÚ očekává pokles na 11 procent.

Vláda chce podle Fialy zastropováním regulované části ceny energií zabránit tomu, aby se růst velkoobchodních cen elektřiny a plynu na energetickém trhu neprojevil i na platbách za distribuci. Úředně proto stanovila zatím blíže nezveřejněné maximální ceny, za které budou distributoři nakupovat elektřinu a plyn na takzvané ztráty v distribučních soustavách.

To jsou situace, kdy je do distribuční soustavy dodáno více elektřiny nebo plynu než uživatelé následně odeberou. Ke ztrátám dochází kvůli technickým problémům v soustavě, nepřesnostem při měření nebo neoprávněným odběrům. Kompenzace za zastropování by mělo podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu vyjít na 22,6 miliardy korun, většina z toho u distribuce elektřiny.

Vláda dnes také schválila podpůrný program pro tuzemské teplárenské společnosti. Ty budou moci od státu čerpat peníze na transformaci. Podrobnosti programu zatím vláda nespecifikovala. Podle premiéra má podpora omezit růst cen tepla z centrálního vytápění.

Tuzemské teplárny budou moci čerpat podporu od státu

Tuzemské teplárenské společnosti budou moci čerpat podporu od státu na řešení současné energetické krize. Vláda dnes schválila dotační program vycházející z evropského dočasného krizového rámce. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti programu nespecifikoval. Podle něj má podpora teplárnám omezit růst cen tepla z centrálního vytápění.

Související

Petr Fiala

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setkal s korejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky An Tuk-kunem, s nímž jednal o tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Během návštěvy ministři průmyslu obou zemí podepsali dohody o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému. Zástupci českých a korejských firem také uzavřeli řadu smluv, které představují klíčový krok v přípravě výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a výrazně posilují zapojení českého průmyslu. Vláda poté na svém zasedání udělila souhlas s podpisem dohody na výstavbu nových jaderných bloků ve chvíli, kdy to bude možné.
Jaderná elektrárna Dukovany

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan

Stát koupí 80 % akcií ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která realizuje projekt výstavby dvou nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany. Tento krok je klíčovým milníkem v projektu, který má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.

Více souvisejících

Vláda ČR Energetika

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

před 34 minutami

před 1 hodinou

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 5 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 6 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 8 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy