Vánoce se na Ukrajině vzhledem k jinému kalendáři slaví až v lednu. Svátky mají v této zemi výrazný duchovní a rodinný charakter, nesou se i ve znamení úcty k předkům. S Vánocemi se zde pojí specifické zvyklosti, pokrmy i rituály. Jak se liší od těch našich?
Štědrý den u nás připadá na 24. prosince, řídíme se totiž tzv. juliánským kalendářem. Na Ukrajině však platí kalendář jiný, gregoriánský. Proto je ukrajinský Štědrý den posunutý až na 6. ledna. V letošním roce ovšem pravoslavná církev na Ukrajině udělila výjimku, že se mohou Vánoce slavit podle juliánského kalendáře, tedy v době, kdy jsou vánoční svátky i u nás.
Pro Ukrajince býval vždy důležitý už předvánoční čas, který představoval jakési přípravy na narození Ježíše Krista. Po celý advent se dodržoval půst, ten ostatně platil pro věřící i v našich zemích. Půst mohl být různě přísný. Zakázána byla konzumace buď všech, nebo jen určitých potravin a nápojů. Odříkání se vztahovalo také na sexuální život. Půst končil o Svatém večeru bohatou hostinou, která se skládala ze dvanácti chodů!
Předvánoční období se také neslo ve znamení úklidu domácnosti. Úklid, tedy čistota v domě, měl i svůj duchovní rozměr. Zároveň se pojil s potřebou zabezpečení stavení před zimou a s obstaráváním i udržením potřebných zásob potravin a dřeva na topení.
Štědrý večer nazývají Ukrajinci jako Svatý večer. Ačkoliv se na Ukrajině dříve nezdobily vánoční stromečky, dnes se tento původně cizí zvyk těší velké oblibě. Stejně jako u nás, i na Ukrajině se v minulosti o Vánocích místo stromečku s ozdobami objevovaly spíše jesličky. Součástí ukrajinských vánočních oslav byla také zvláštní divadelní představení s námětem narození Ježíše Krista, která se odehrávala ve městech i na vesnicích. Herci znázorňovali biblické postavy, anděli i pastýře, zpívali koledy oslavující narození Spasitele.
Duchovní význam vánočních svátků na Ukrajině býval (a v některých regionech dodnes bývá) velmi silný. Kromě již zmíněných jesliček a divadelních představení s biblickou tématikou je toho dokladem i zvláštní pozdrav, který se o Vánocích používal. Namísto běžného popřání dobrého dne nebo dobrého večera se Ukrajinci od Svatého dne zdravili slovy „Narodil se Kristus“, odpovědí na tento pozdrav pak byla věta „Chvalme jeho“.
Svatý večer se pojil s úctou k zemřelým předkům, ta se odrážela i ve svatovečerní večeři, která měla dvanáct chodů. Ukrajinci od večeře většinou nechávali na stole od každého jídla trochu do druhého dne pro své zemřelé příbuzné. Aby v noci duše k prostřené tabuli našly cestu, zapalovaly se svíce. Dvanáct chodů symbolizovalo 12 měsíců v roce i 12 Kristových apoštolů. Skladba pokrmů na svatovečerním stole se měnila v závislosti na regionálních zvláštnostech i rodinných tradicích, vždy se na něm však musela objevit coby první chod speciální obilná kaše nazvaná kuťa. Ve venkovském prostředí se vařila z pšenice, ve městech z rýže. Dochucovala se medem, mákem, ořechy nebo ovocným rozvarem. Často se o Svatém večeru jedl také boršč, ukrajinské národní jídlo. Tato polévka z červené řepy pronikla z Ukrajiny na štědrovečerní stůl i do sousedního Polska, kde někde dodnes tvoří nedílnou součást vánoční tabule. Ukrajinský svatovečerní stůl se mnohdy zdobil obilnými klasy, ty měly zajistit bohatou úrodu v příštím roce. V některých krajích se na stole nesměla objevit vidlička, v níž se spatřoval nástroj samotného ďábla.
Dárky na Ukrajině nenosí Ježíšek, ale svatý Mikuláš. Ten o Svaté noci tajně nechává dárečky u postelí dětem, které si je rozbalují až druhý den ráno. Děda Mráz do tradiční ukrajinské kultury nepatří, coby vánočního dárkonoše ho do této země „dosadil“ až Stalin ve 30. letech minulého století.
O Vánocích se na Ukrajině (ale také u nás) chodilo koledovat. Ukrajinští koledníci s sebou jako poznávací znamení i symbol betlémské hvězdy nosily papírovou hvězdu polepenou zlatým papírem. Zpravidla chudí lidé putovali od domu k domu, kde poprosili, zda mohou obyvatelům stavení zazpívat koledu nebo zahrát krátkou scénku. Pokud k tomu majitel domu svolil, mohli koledníci předvést své umění, za což dostali něco dobrého na zub nebo drobný finanční příspěvek.
Související
V Německu boural opilý Santa Claus. Dárky včas nedoručil
RECENZE: Klíč svatého Petra si chtěl otevřít cestu do srdcí diváků. Povedlo se to?
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák