Rozdělení Československa dodnes tříští Slováky. Téměř polovina lidí ho nepovažuje za přínos

Rozdělení Československa považuje za přínos 45,8 procenta Slováků, vyplývá podle agentury TASR z nového průzkumu. Podobný podíl lidí na Slovensku - 44,6 procenta - ho naopak za přínos nepovažuje.

Průzkumu, který si nechala agentura TASR vypracovat v prosinci agenturou AKO, se zúčastnilo 1000 lidí. Na otázku, zda lidé považují rozdělení za přínos, se autoři průzkumu ptali v souvislosti s třicetiletým výročím, které připadá na neděli. Samostatné republiky Česka a Slovenska vznikly 1. ledna 1993.

Z dotázaných lidí jich 18,7 procenta uvádělo, že rozdělení je "určitě" přínosné, a 27,1 procenta, že rozdělení je "asi" přínosné. Naopak rozdělení s jistotou za nepřínosné považuje 19,8 procent a 24,8 za "asi" nepřínosné. Situaci nedovedlo zhodnotit 8,8 procenta lidí a 0,8 procenta odmítlo na otázku odpovědět.

Kladně rozdělení hodnotili nadprůměrně často nejmladší účastníci průzkumu, tedy lidé ve věkové skupině 18 až 33 let a také vzdělanější respondenti, tedy ti se středoškolským vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Rozpad federace naopak častěji než jiní respondenti negativně hodnotili lidé ve věkové skupině 50 až 65 let, lidé s nejnižším vzděláním a také občané maďarské národnosti.

V dřívějším průzkumu, který provedly v říjnu v roce 2017 společně Sociologický ústav Akademie věd ČR a Institut pro veřejné otázky Bratislava, kladně rozdělení Československa ohodnotilo 42 procent Čechů a 40 procent Slováků. Tento průzkum zkoumal odděleně rozdělení Československa v roce 1992 a vznik samostatných států v roce 1993. Vznik samostatných republik byl chápán o něco pozitivněji - kladně se k němu stavělo 53 procent Čechů a 51 Slováků.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo Česká republika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

raketový systém Patriot

Německo dodá Ukrajině další systémy protiraketové obrany Patriot

Německo v pátek oznámilo, že v následujících dnech poskytne Ukrajině dva další systémy protiraketové obrany Patriot a v příštích měsících dodá několik dalších. Toto rozhodnutí přišlo poté, co Pentagon souhlasil s rychlým doplněním německých zásob těchto systémů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Meteorologové vydali varování, Česko dnes mohou zasáhnou silné bouřky a vydatné deště

Dnešní meteorologická situace v Česku nebude „typicky bouřková“, ale přesto se v některých oblastech mohou vyskytnout přeháňky a bouřky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ve východní polovině Čech a na pomezí Čech a Moravy postupně v odpoledních a večerních hodinách očekávají trvalejší srážky, které mohou být doprovázeny bouřkami. Ty mohou být podle výstrahy místy silné.

před 3 hodinami

Palestina

Tlak mocností na vznik státu Palestina roste. Může k tomu ale opravdu dojít?

Ačkoli se mezinárodní tlak na uznání palestinského státu stále zvyšuje, zůstává jeho realizace vzdálená. Spojené státy, Spojené království, Francie a Kanada, všechny významné západní velmoci, se připojily k rostoucí výzvě na podporu Palestinců. Tento trend je podporován nejen nespokojeností s izraelskou politikou, ale také domácími tlaky a veřejným pohoršením nad otřesnými obrazy hladovějících Palestinců. Tato rozhodnutí jsou pro Palestince vítaným impulzem, přestože izraelská vláda tyto výzvy odmítá jako podporu terorismu.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump si vytváří nejhorší možné protivníky. USA na obchodní válku se Švýcarskem a Kanadou doplatí

Donald Trump opět ukazuje, že v jeho světě neexistují spojenci, pouze momentálně výhodní protivníci. Nová cla na Švýcarsko a Kanadu jsou nejen ekonomicky iracionální, ale především geopoliticky krátkozraká. Opatření, která by si možná zasloužila autoritářská Čína, nyní míří na země, které Spojeným státům důvěřovaly, a často pro ně dělaly víc, než samotní evropští spojenci z NATO.

před 4 hodinami

Alexandr Lukašenko a Vladimír Putin

Bizarní schůzka Lukašenka s Putinem plná lží. Lídři "vysvětlili", proč Rusko na Ukrajině postupuje pomalu

V pátek se Vladimir Putin setkal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v odlehlém klášteře v severní Kareliji. Po náboženské mši si oba prezidenti sedli venku na lavičku a odpovídali na otázky novinářů, přičemž se zaměřili na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu a stagnující pokusy o jednání o příměří. Diskutovali také o protikorupční politice Ukrajiny a nedávné obchodní dohodě mezi USA a EU. Odpovědi, které novinářům poskytovali, ale byly většinou snůškou polopravd a lží.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Bayraktar

Zvuky dronů pronásledují ukrajinské veterány. Dronofobie je novým typem traumatických zážitků z války

V malém bytě v Kyjevě se 30letý Pavlo, bývalý operátor dronů na frontě, snaží otestovat svůj dron. Zatímco stiskne tlačítka na ovladači, dron nereaguje. "Omlouvám se, dnes to nepůjde," říká s úsměvem. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putinova válka dlouhodobě selhává. Proč ji tedy neukončí a proč se nebojí Trumpa?

Donald Trump dal ve svém nedávném prohlášení ve Skotsku najevo rostoucí nespokojenost s jednáním ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině. Prezident USA uvedl, že Putin musí zastavit bojové akce do „10 nebo 12 dnů“, jinak bude čelit sankcím a druhotným tarifům. Tento výrok je součástí tvrdších vyhrůžek, které Trump vyslovil již dříve, ale jeho hrozby pravděpodobně nezmění Putinovu strategii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy