S rozdělením Československa souhlasí i po třiceti letech jen polovina Čechů

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.

V neděli uplyne od rozdělení Československa 30 let. Samostatné Česká republika a Slovenská republika vznikly 1. ledna 1993. Dohodu o rozdělení uzavřeli v srpnu 1992 v brněnské vile Tugendhat Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předsedové vítězných stran voleb z června téhož roku.

Podle 76 procent Čechů o tom ale mělo rozhodnout referendum. Na Slovensku stejný názor zastává 86 procent dotázaných. Analytici to přičítají i znechucení tamní společnosti nad politickým vývojem.

Téměř třem čtvrtinám Čechů nevadí, že Slováci v ČR studují nebo pracují. Za nepostradatelné pro ekonomiku označilo Slováky 15 procent dotázaných. Naopak 12 procent lidí uvedlo, že Slováci "zabírají místo našim lidem". Více než dvě třetiny Slováků pak považují odliv krajanů ze země za problém. Častěji tento názor zastávají lidé s vyšším vzděláním a zástupci střední generace.

Průzkum se uskutečnil od 2. do 12. prosince, zúčastnilo se ho 1009 lidí.

Související

Šanghaj

The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně

Průzkumy veřejného mínění v zemích Visegrádské čtyřky (V4) — Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku — naznačují, že veřejnost zůstává převážně skeptická vůči Číně, přičemž jejich postoje se často liší od vládních politik. Tento kontrast mezi vládními směry a názory obyvatel nabízí zajímavý pohled na bilaterální vztahy s Pekingem. Uvedl to server The Diplomat.

Více souvisejících

Česká republika Československo průzkumy Slovensko

Aktuálně se děje

před 54 minutami

raketový systém Patriot

Německo dodá Ukrajině další systémy protiraketové obrany Patriot

Německo v pátek oznámilo, že v následujících dnech poskytne Ukrajině dva další systémy protiraketové obrany Patriot a v příštích měsících dodá několik dalších. Toto rozhodnutí přišlo poté, co Pentagon souhlasil s rychlým doplněním německých zásob těchto systémů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Meteorologové vydali varování, Česko dnes mohou zasáhnou silné bouřky a vydatné deště

Dnešní meteorologická situace v Česku nebude „typicky bouřková“, ale přesto se v některých oblastech mohou vyskytnout přeháňky a bouřky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ve východní polovině Čech a na pomezí Čech a Moravy postupně v odpoledních a večerních hodinách očekávají trvalejší srážky, které mohou být doprovázeny bouřkami. Ty mohou být podle výstrahy místy silné.

před 4 hodinami

Palestina

Tlak mocností na vznik státu Palestina roste. Může k tomu ale opravdu dojít?

Ačkoli se mezinárodní tlak na uznání palestinského státu stále zvyšuje, zůstává jeho realizace vzdálená. Spojené státy, Spojené království, Francie a Kanada, všechny významné západní velmoci, se připojily k rostoucí výzvě na podporu Palestinců. Tento trend je podporován nejen nespokojeností s izraelskou politikou, ale také domácími tlaky a veřejným pohoršením nad otřesnými obrazy hladovějících Palestinců. Tato rozhodnutí jsou pro Palestince vítaným impulzem, přestože izraelská vláda tyto výzvy odmítá jako podporu terorismu.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump si vytváří nejhorší možné protivníky. USA na obchodní válku se Švýcarskem a Kanadou doplatí

Donald Trump opět ukazuje, že v jeho světě neexistují spojenci, pouze momentálně výhodní protivníci. Nová cla na Švýcarsko a Kanadu jsou nejen ekonomicky iracionální, ale především geopoliticky krátkozraká. Opatření, která by si možná zasloužila autoritářská Čína, nyní míří na země, které Spojeným státům důvěřovaly, a často pro ně dělaly víc, než samotní evropští spojenci z NATO.

před 5 hodinami

Alexandr Lukašenko a Vladimír Putin

Bizarní schůzka Lukašenka s Putinem plná lží. Lídři "vysvětlili", proč Rusko na Ukrajině postupuje pomalu

V pátek se Vladimir Putin setkal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v odlehlém klášteře v severní Kareliji. Po náboženské mši si oba prezidenti sedli venku na lavičku a odpovídali na otázky novinářů, přičemž se zaměřili na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu a stagnující pokusy o jednání o příměří. Diskutovali také o protikorupční politice Ukrajiny a nedávné obchodní dohodě mezi USA a EU. Odpovědi, které novinářům poskytovali, ale byly většinou snůškou polopravd a lží.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bayraktar

Zvuky dronů pronásledují ukrajinské veterány. Dronofobie je novým typem traumatických zážitků z války

V malém bytě v Kyjevě se 30letý Pavlo, bývalý operátor dronů na frontě, snaží otestovat svůj dron. Zatímco stiskne tlačítka na ovladači, dron nereaguje. "Omlouvám se, dnes to nepůjde," říká s úsměvem. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putinova válka dlouhodobě selhává. Proč ji tedy neukončí a proč se nebojí Trumpa?

Donald Trump dal ve svém nedávném prohlášení ve Skotsku najevo rostoucí nespokojenost s jednáním ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině. Prezident USA uvedl, že Putin musí zastavit bojové akce do „10 nebo 12 dnů“, jinak bude čelit sankcím a druhotným tarifům. Tento výrok je součástí tvrdších vyhrůžek, které Trump vyslovil již dříve, ale jeho hrozby pravděpodobně nezmění Putinovu strategii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy