Fiala v projevu poděkoval národu, že šetří energie. Letošek nebude lehký, řekl a ocenil význam Česka

Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (ODS). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v dnešním novoročním projevu. Věří, že se začnou projevovat přijatá opatření a sníží se inflace i ceny. 

U příležitosti 30. výročí vzniku České republiky připomněl pokojné rozdělení Československa, výjimečné vztahy se Slovenskem i cestu, kterou Česko od té doby ušlo. Češi na sebe můžou být podle něj právem hrdí. Vyzdvihl solidaritu lidí v kritických okamžicích, považuje to za něco, co zásadním způsobem utváří charakter země. Odmítl také, že by Česko bylo malým a bezvýznamným státem.

"Neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev," řekl. "Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení," dodal. Vláda a odborníci podle něj na řešeních pracují. Poznamenal, že nepomůže netrpělivost ani líbivá populistická hesla, ale systematická politika a každodenní drobná práce. Letošek podle něj nebude jednoduchý, Česko ho ale zvládne, stejně jako předchozích 30 let.

Fiala v projevu připomněl 30. výročí vzniku ČR. Rozdělení Československa podle něj nebylo pro českou společnost samozřejmou volbou a část lidí neviděla k zániku společného státu důvod. Připomněl, že samostatné republiky vznikly u jednacího stolu, a poukázal na blízký vztah ke Slovensku.

"Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch 30 let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí," řekl. ČR podle něj začínala jako chudá země, hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země a touhou bylo vstoupit do EU a NATO. "Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko," uvedl. Dodal, že nyní mají Češi díky EU a NATO šanci žít mnohem lepší život než většina lidí na planetě.

"To, kde dnes jsme, ale není náhoda. Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech," řekl. Češi také podle něj dokázali třeba při povodních či tornádu, že umí držet při sobě. "Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu a co je jeho velikou hodnotou," poznamenal.

Vyzdvihl i pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny a zodpovědnost při šetření s elektřinou a plynem. "Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi," řekl.

Připomněl v sobotu skončené české předsednictví v EU. Partneři podle něj oceňovali kompetenci a jednání Česka a byli díky tomu ochotni akceptovat české návrhy a postoje. Zdůraznil, že ČR není "malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží", a podobné poraženectví je třeba opustit. "Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě," řekl. Je přesvědčen, že předsednictví je dobrým příkladem takového přístupu.

Vojenský útok Ruska na Ukrajinu podle premiéra ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. "Může být ohrožena, například pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost," řekl. Zmínil nutnost mít silnou moderní armádu. Za jedinou cestu, jak si dlouhodobě udržet mír, označil budování silné kolektivní obrany.

Zdůraznil také potřebu komplexní přeměny energetiky ČR s cílem plné energetické bezpečnosti a suverenity, což potrvá několik let. Zopakoval, že vysoké ceny energií nelze zkrotit jednoduchým nařízením. Věří, že se naplní předpovědi expertů a opatření vlády i České národní banky se už letos začnou pozitivně projevovat. "Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň," uvedl Fiala.

Připomněl, že ministr financí chystá úspory ve výdajích státu za 70 miliard korun. Neměly by ale zasáhnout armádu, výstavbu silnic a železnic ani vzdělávání, tedy oblasti, které vláda letos považuje za prioritu. Dodal, že vláda hodlá letos udržet "široce nastavenou podporu" firmám a domácnostem proti drahým energiím. Zopakoval, že nejde o nástroj zajištění nízkých cen elektřiny a plynu pro všechny, ale o pojistku, aby se ceny zcela nevymkly kontrole. Vyzval lidi, aby se neostýchali využít státní podpory.

Fialův projev opoziční politiky nepřesvědčil, podle Okamury byl snůškou lží

Premiér Petr Fiala (ODS) v dnešním novoročním projevu vytrhával věci z kontextu a manipulativně je předkládal veřejnosti, zatímco jeho vláda se chová chaoticky a během českého předsednictví EU se nechovala sebevědomě, řekla České televizi šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Projev ministerského předsedy byl snůškou prázdných floskulí a lží, míní lídr SPD Tomio Okamura.

Fialova koaliční vláda podle obou opozičních lídrů v nynější energetické krizi a zdražování selhává a navzdory slovům premiéra nedokáže efektivně pomoci lidem ani firmám.

Schillerová uvedla, že z Fialova projevu je přinejmenším rozpačitá. Vláda se podle ní během nedávného předsednictví Radě EU nechovala jako sebevědomá země a Fiala jako sebevědomý premiér. "Vybral si třešničky, které se mu hodily, a ty manipulativně předkládal," reagovala na projev bývalá ministryně financí. Kritizovala mimo jiné podle ní pomalou a neúčinnou pomoc státu občanům i firmám. Okamura si myslí, že projev byl "úplně mimo", plný prázdných floskulí a frází, řekl v ČT.

Novoroční projev předsedy vlády Petra Fialy

Vážení spoluobčané,

právě dnes slaví náš stát svoje třicáté narozeniny. 1. ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika. Byla zrozena v obtížných podmínkách začátku devadesátých let. Pro českou společnost to nebyla zcela samozřejmá volba, část občanů neviděla důvod, proč musí zaniknout společný stát Čechů a Slováků, v němž se většina z nich narodila, a který přetrval bezmála tři čtvrtě století těžkých zkoušek a výzev.

Česká republika se ale stala samostatným státem, protože dva národy se před třiceti lety rozhodly, že nadále budou pokračovat každý sám. A domluvily se u jednacího stolu. Zvládly to se vzájemným respektem, rychle a především pokojně, tedy mírovou cestou.

Dnes už nám to připadá jako velmi vzdálená a přirozená událost. Obě země úzce spolupracují prakticky ve všech oblastech. Ale hlavně: Slováci jsou naši blízcí přátelé, Takže když náhodou na mistrovství světa v hokeji postoupí ten druhý tým, zcela spontánně mu fandí fanoušci obou států. Je to výjimečný vztah – a je dobré si to připomenout právě teď, když blízko za slovenskými hranicemi probíhá brutální válečný konflikt proto, že se jedna východní velmoc nesmířila s tím, že jiný národ s ní nechce být v jednom státě, nechce být pod jejím vlivem, ale chce o své cestě a svém osudu rozhodovat sám.

Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch třicet let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí. Začínali jsme jako chudá země, která se teprve nedávno vymanila z komunistického bloku. Naším hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země. Naší touhou bylo stát se součástí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko.

Dnes, na počátku roku 2023, to bereme jako samozřejmost. Jsme součástí demokratické Evropy a naši bezpečnost chrání naše členství v NATO. Díky tomu máme my i naše děti možnost, šanci žít daleko lepší život, než má většina lidí na této planetě.

To, kde dnes jsme, ale není náhoda. Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech. A nejde jenom o ekonomiku. Dokázali jsme, že umíme držet při sobě, že máme srdce na pravém místě, že umíme podat pomocnou ruku, když se ten druhý ocitne v nesnázích. Vzpomeňte si třeba na obrovské povodně před více než dvaceti lety nebo na ničivé tornádo předloni na Moravě.

Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu a co je jeho velikou hodnotou.

Společně jsme se v uplynulých letech dokázali radovat i z úspěchů našich vědců, podnikatelů umělců nebo sportovců. Mnoho z nich se stalo výraznou součástí naší novodobé historie. A jsou zároveň tím, co spoluvytváří naši národní hrdost. To, že jsme – my všichni – součástí sebevědomé České republiky.

A týká se to i dvou velice důležitých událostí právě skončeného roku. Tou první je neuvěřitelná solidarita s válečnými uprchlíky a utrpením ukrajinských lidí. Statisíce českých rodin jim dokázalo vytvořit zázemí, nabídnout pomoc a poskytnout prostředky. Tato solidarita má obrovskou hodnotu i pro nás samé, je něčím, co ukazuje kvalitu a sílu naší společnosti.

Tím druhým momentem je zodpovědnost, s níž přistupujete k nutnosti šetřit elektřinou a plynem. Nejen proto, že tak šetříte vaše vlastní peníze. Ale také proto, že tak přímo pomáháte naší ekonomice a celé naší republice, aby tuto energetickou krizi přečkala s co nejmenšími škodami.

Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi.

Věřte mi, že to není žádná zdvořilostní fráze. Posledního půl roku jsem jako premiér předsednické země Evropské unie strávil stovky hodin na jednáních, konferencích a schůzkách s představiteli všech evropských zemí i řady dalších států. Zabývali jsme se naší společnou bezpečností, řešili jsme, kde rychle obstarat plyn a ropu, hledali jsme cestu, jak společně podpořit firmy i domácnosti. Všichni věděli, co představuje Česká republika, oceňovali naši kompetenci a naše jednání a byli díky tomu ochotni akceptovat naše návrhy a postoje. A také proto jsme dokázali prosadit řadu konkrétních opatření, která nám nyní pomáhají současnou složitou situaci zvládnout.

Rád bych v této souvislosti připomenul jednu velmi důležitou věc. Česká republika není žádný malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží, jak občas slýchám i ve veřejných debatách. Ne, takové poraženectví musíme společně odmítnout a opustit. Podle počtu obyvatel jsme 9. nejlidnatější stát z 27 členských zemí Evropské unie. A ani podle naší ekonomiky, prosperity a životní úrovně nepatříme nikam na konec. Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě. Jsem přesvědčen, že evropské předsednictví, za něž nyní sklízíme chválu, je dobrým příkladem takového přístupu.

Je dobré si to připomínat právě v této době, která je pro každého z nás i dobou dlouho nepoznané ekonomické a sociální nejistoty. Pochopitelných obav z toho, co přinese blízká budoucnost. To, co jsme dokázali, jací jako národ jsme, nám totiž dává potřebnou vnitřní jistotu, že máme velikou šanci vše dobře a úspěšně zvládnout. I když to bude nějakou dobu trvat a bude nás to stát hodně peněz i sil.

Vojenský útok Ruska na Ukrajinu nám ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. Může být ohrožena, např. pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost. To se v minulých letech bohužel nedělo. Málo jsme se věnovali armádě, neplnili jsme dostatečně svoje sliby vůči našim spojencům v NATO. Nyní se to snažíme rychle změnit. Proto navyšujeme a budeme dál navyšovat výdaje na naši obranu. Děláme to především kvůli naší vlastní bezpečnosti. Musíme mít silnou moderní armádu, která nám zajistí ochranu. I my pomáháme těm, kteří ukazují odhodlání a sílu se sami bránit.

Občas někde zaslechnu, že bychom raději, než o zbrojení měli usilovat o mír. Jenomže právě budování silné kolektivní obrany je jediná cesta, jak si mír dlouhodobě udržet. Výdaje na obranu musíme chápat stejně jako jakékoli dlouhodobé investice do ekonomiky, do lidí. Systematicky podporujeme zapojování domácího průmyslu do armádních zakázek. Vytváříme tím pracovní místa, většinou s vysokou přidanou hodnotou, tedy místa dobře placená, a podporujeme tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců.

Se stejnou intenzitou nyní pracujeme i na komplexní přeměně naší energetiky. Nemůžeme si už dovolit být jednostranně závislí na východních dodávkách a být přes ně ekonomicky vydíraní. Naším cílem musí být plná energetická bezpečnost a suverenita České republiky. Tedy stav, kdy budeme mít více dodavatelů, které budeme moci v případě nějakého problému vzájemně nahradit.

Je to cesta dlouhá a náročná, protože energetiku nelze změnit z měsíce na měsíc. Najít nové dodavatele, nové způsoby dopravy, postavit ropovody, plynovody, nové zdroje elektřiny, navýšit kapacitu rozvodných sítí, to vše bude trvat několik let. Ale začali jsme a první výsledky máme na stole. Plynu máme pro tuto zimu dostatek, zvětšujeme kapacitu ropovodů z demokratických zemí, rozvíjíme jadernou energetiku a rušíme administrativní bariéry pro stavbu nových elektráren z obnovitelných zdrojů. A budeme v tom pokračovat i letos.

Někteří politici se vám snaží namluvit, že vysoké ceny energií lze zkrotit nějakým jednoduchým nařízením. Není to bohužel pravda. Jistě si pamatujete, jak na jaře právě tito politici volali po zastropování cen benzínu a nafty, které tehdy prudce vzrostly. A dávali nám za příklad země, které to tehdy udělaly. Vypadalo to lákavě a jednoduše.

My jsme věděli, proč volíme náročnější cestu s řadou menších a zdánlivě složitějších opatření. I díky tomu máme na našich čerpacích stanicích stálý dostatek pohonných hmot, ale také jsou nyní za cenu, jaká byla ještě před vypuknutím války na Ukrajině. A v mediích mezitím čteme, že země, jež se rozhodly pro tvrdou regulaci cen, nyní čelí nedostatku a přecházejí na přídělový systém. To je něco, čemu jsme se v České republice vyhnuli a čemu se chci vyhnout i v budoucnu. Ať už jde o energie, potraviny nebo pohonné hmoty.

Věřím, že se naplní předpovědi expertů, a že opatření, která dělá naše vláda – a v oblasti boje s inflací i Česká národní banka – se už letos začnou pozitivně projevovat. Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň.

Chci vám slíbit, že vláda se k tomu bude snažit maximálně přispět. Proto plníme naše programové prohlášení, reagujeme na podněty Národní ekonomické rady vlády a ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí. Tedy oblasti, které naše vláda považuje za svoji letošní prioritu.

Navíc hodláme udržet i v tomto roce široce nastavenou podporu našich domácností a firem proti drahým cenám energií. Asi víte, že abychom získali potřebné finance, rozhodli jsme o zavedení speciální válečné daně pro firmy z energetického a finančního sektoru. Není to populární opatření, ale je to nutné. Tyto peníze půjdou jak na plošné zastropování cen plynu a elektřiny, tak na cílenou podporu pro ty, kteří i přesto nebudou svoji situaci zvládat.

Rád bych v této souvislosti zdůraznil jednu věc. Vládní strop není nástroj na to, jak pro všechny zajistit nízké ceny elektřiny a plynu. Vládní strop je pojistka, aby se tyto ceny zcela nevymkly kontrole, jako se to stalo např. vloni v srpnu. Osobně bych si přál, aby ceny energií byly mnohem nižší, ale cenový strop byl velice pečlivě zvolen tak, abychom si ho jako stát mohli dovolit financovat.

Velmi dobře si uvědomuji, jak je tato situace pro mnoho domácností náročná. Znovu proto využívám této příležitosti a žádám všechny, kterých se to může týkat, aby se neostýchali využít cílené vládní podpory prostřednictvím našeho Deštníku proti drahotě. Stát je připraven vám pomoci.

Vážení spoluobčané, neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev. Pro nás všechny.

Máme za sebou dva roky obav a omezení kvůli nemoci covid-19. Když už to vypadalo, že je vše za námi, zasáhly nás naplno dopady války v Evropě, energetická krize a inflace.

Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení. Naše vláda spolu s odborníky na těchto řešeních intenzivně pracuje.

Věci zanedbané v minulosti, nová nebezpečí a současné krize ale neodstraní ze dne na den žádné kouzlo, nepomůže nám netrpělivost, ani líbivá populistická hesla, která v praxi nikdy nefungují. Naší cestou je systematická, promyšlená politika s jasnými cíli, každodenní drobná práce, která provede naši zemi dnešními krizemi a učiní ji silnější, odolnější, bezpečnější a více prosperující.

Těm nejdůležitějším tématům letošního roku jsem se zde, alespoň krátce, věnoval. Proto, abych vám sdělil potřebné informace. A také proto, abych vám dodal odvahu a naději do roku 2023. Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Tak, jako jsme společně úspěšně zvládli těch předchozích třicet let. Tím jsem si zcela jist.

Přeji vám šťastný nový rok, vše dobré a děkuji vám za vaši pozornost. Pěkný večer.

Petr Fiala

Související

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Komentář

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Energetika Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

před 3 hodinami

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

před 12 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy